Bazilika svaté Markéty (Břevnov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bazilika svaté Markéty v Břevnově
Bazilika svaté Markéty v Břevnově
Bazilika svaté Markéty v Břevnově
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ČtvrťBřevnov
Souřadnice
Základní informace
Církevčeská římskokatolická
ProvincieČechy
DiecézeArcidiecéze pražská
SdruženíŘád svatého Benedikta
Statusbasilica minor
Architektonický popis
ArchitektKryštof Dientzenhofer
Stavební slohbaroko
Výstavbapůvodní bazilika z 11. století, barokní přestavba 17081715
Specifikace
Umístění oltářevýchod
Další informace
Kód památky11718/1-1426 (PkMISSezObr) (součást památky Břevnovský klášter)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bazilika svaté Markéty AntiochijskéPraze 6-Břevnově je vrcholně barokní kostel, bazilika minor a hlavní chrám břevnovského kláštera. Bazilika zasvěcená svaté Markétě Antiochijské je společně s celým klášterem a stavbami klášterní zahrady chráněna jako kulturní památka.[1]

Dějiny kostela[editovat | editovat zdroj]

Krypta románské baziliky z poloviny 11. století

Dějiny klášterního kostela jsou úzce spjaty s vývojem zdejšího benediktinského konventu, prvního kláštera v českých zemích vůbec. V místě současného chrámu stávala románská bazilika z poloviny 11. století.

Barokní bazilika svaté Markéty Antiochijské vznikla ve stejné době jako budovy nového konventu a prelatury, a to konkrétně v letech 17081715. Autorem přestavby byl architekt Kryštof Dientzenhofer, který na stavbu přímo dohlížel.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zvlněná fasáda kostela odpovídá utváření hmoty architektury na principu protínajících se elipsoidů. Na atice jsou sochy řádových světců od Matěje Václava Jäckla a na jižní stěně kopie[2] náhrobku blahoslaveného Vintíře zasazený do barokní iluzivní malby.[3]

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Barokní interiér baziliky: kůr s varhanami a bohatými nástropními malbami
Bazilika sv. Markéty od východu

Vnitřní mobiliář a výzdobu kostela navrhl Kryštofův syn Kilián Ignác Dientzenhofer. Na hlavním oltáři je v nice vsazena dřevěná pozlacená socha patronky chrámu, sv. Markéty, od lužického sochaře Matěje Václava Jäckela. Oltářní menzu čelem k lidu navrhl sochař a restaurátor Karel Stádník. V chóru jsou dvě řady barokních mnišských lavic, tzv. stally, s řezanými figurami benediktinských patronů v nástavci. Na jižní straně je na pozdně barokním oltáři Panny Marie benediktinské obraz této řádové patronky benediktinů s Ježíškem v náručí. Do predelly téhož oltáře je vsazen zasklený rokokový relikviář s ramenní kostí sv. Markéty Antiochijské, jež byla uctívána jako patronka deště a dobré úrody, každoročně 14. července se zde konala pouť s procesím. Stříbrný gotický plenář svaté Markéty je uložen v trezoru.

Na postranních iluzivně malovaných oltářích v chrámové lodi je sedm velkých obrazů Petra Brandla z let 1715–1719. Na severní (levé) straně směrem od vchodu jsou to obrazy Smrt sv. Václava, UkřižováníSetkání sv. Vojtěcha s knížetem Boleslavem II. u studánky. Na jižní straně Přenesení ostatků sv. Otmara, Smrt sv. Benedikta mezi řeholníky a na třetím oltáři dva obrazy nad sebou: Sv. Prokop a Smrt poustevníka Vintíře (za účasti knížete Břetislava I. a biskupa Šebíře). Fresky na klenbě vymaloval Jan Jakub Stevens.

Varhany[editovat | editovat zdroj]

Na kůru je cenný barokní prospekt varhan s figurálními dřevořezbami hrajících andílků z roku 1724. Do staré skříně byl roku 2010 vsazen nový varhanní stroj. Na jižní stěně chóru kostela je vsazen kamenný raně gotický náhrobek blahoslaveného šumavského poustevníka a diplomata Vintíře, který zemřel roku 1045 a byl uctíván jako patron českých a bavorských benediktinů.[4]

Krypta[editovat | editovat zdroj]

Pod chórem kostela byla při archeologickém průzkumu v letech 1965–1968 odkryta část opukového kvádříkového zdiva s polosloupy a podlaha krypty trojlodní románské baziliky z poloviny 11. století

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-24]. Identifikátor záznamu 1612 : Břevnovský klášter. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Vlček, Pavel a kol. Umělecké památky Prahy A-L. ISBN 978-80-200-2107-6 Str. 60-62.
  3. Poche, Emanuel: Prahou krok za krokem, Praha, Orbis 1958. S. 211
  4. Vlček

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]