Kostel svatého Jakuba Většího (Červený Kostelec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Kostel sv. Jakuba Většího v Červeném Kostelci
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Obec Červený Kostelec
Souřadnice
Kostel sv. Jakuba Většího v Červeném Kostelci
Kostel sv. Jakuba Většího v Červeném Kostelci
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze královéhradecká
Vikariát Náchod
Farnost Červený Kostelec
Architektonický popis
Stavební sloh baroko
Výstavba 1744 - 1754
Specifikace
Stavební materiál zděný
Odkazy
Kód památky 30853/6-1565 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický farní kostel sv. Jakuba Většího je barokní stavbou dominující středu města Červený Kostelec. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

První písemná zpráva o kostelu a Červeném Kostelci[editovat | editovat zdroj]

Existenci kostela v Kostelci dokládá poprvé konfirmační kniha pražské diecéze. V českém překladu zní:

„Se souhlasem Mikuláše řečeného, Pískle, rytíře z Rotenburku, patrona kostela v Kostelci, a Nýče, rytíře ze Starých Buků, patrona kostela ve Starých Bukách, dochází ke vzájemné výměně plebána Hrzka ze Starých Buků a plebána Heřmana, plebána v Kostelci.“[2]

Tento text je datován na 22. srpna 1362[2] a je zároveň první zmínkou o existenci Červeného Kostelce[2].

Historie kostela[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Jakuba Většího, původně gotická stavba ze 14. století, je připomínán jako farní již roku 1362. V 17. století patřil přechodně k Náchodu, po roce 1709 byl opět farní. Roku 1591 byl zničen při požáru městečka, obnoven byl až roku 1668. V letech 17441754 ho patrně v úzké spolupráci s Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem přestavěl na náklad Octavia Piccolominiho v barokním slohu královehradecký stavitel František Kermer (1710 – 86).[3]

Kostel byl vystavěn proti původnímu plánu s kratší lodí. Kostel je jednolodní s bohatě zdobeným průčelím se sochou sv. Jakuba Většího ve vysokém štítu nad tympanonem. Nároží stavby jsou až na průčelí zaoblená. K hlavnímu vchodu v průčelí vede široké kamenné schodiště s dvěma pískovcovými plastikami, sv. Václavem (1929) a sv. Ludmilou (1933). Obě plastiky jsou dílem červenokosteleckého řezbáře a sochaře Břetislava Kafky.[3]

Dientzenhofer měl v úmyslu zdůraznit bohatě zdobené průčelí kostela dvěma vysokými barokními věžemi postavenými mimo kostelní budovu. K oběma věžím byly položeny základy, ale dostavěna byla pouze jedna. Vysoká samostatná věž slouží jako zvonice. Při požáru Kostelce v roce 1831 byla věž značně poškozena, proto byla snížena a provizorně zastřešena jednoduchou stanovou střechou.[3]

Zimní pohled na kostel sv. Jakuba Většího v Červ. Kostelci z farní zahrady

Teprve v letech 19391940 byla věž dostavěna do původní výše a stanová střecha nahrazena podle návrhu stavitele Josefa Vejra a Ing. arch. Aleše Pitřince cibulovitou pseudobarokní bání. Věžní hodiny sestrojil roku 1838 kostelecký tkadlec Antonín Kaválek. V roce 1940 byly na všech čtyřech stranách věže obnoveny ciferníky. Další generální opravu hodin provedl v roce 1972 mistr Josef Středa a byla při ní pozlaceny hliníkové číslice ciferníku a měděné závaží hodinového stroje. Dnešní elektrický hodinový stroj je v pořadí již šestý a na věž ho v roce 1988 vsadil Okresní průmyslový podnik ve Vyškově. Tato věž slouží jako zvonice. Do požáru v roce 1831[zdroj?] v ní viselo pět zvonů. Po požáru zůstal nepoškozený jediný zvon odlity pražským zvonařem Karlem Bellmanem[zdroj?] roku 1591. Druhý, značně poškozený zvon z roku 1622 byl roku 1894 přelit zvonařem A. Děpoldem z Prahy. Třetí zvon byl odlit roku 1904 mistrem V. K. Červeným. Za první světové války byly zvony sňaty a odevzdány pro vojenské účely. Také na počátku druhé světové války byly všechny tři nové zvony – Ivan, Jakub a Jan – odvezeny a rozlity. Současné zvony, odlité podle dochovaných forem v Kovolisu v České u Brna, byly na věž osazeny 7. 3. 1959 za působení duchovního správce Aloise Vorala.[3]

Kostel svatého Jakuba Většího

Druhá plánovaná samostatná věž zůstala nedostavěna a jsou v ní uloženy kosti z původního hřbitova u kostela, na který se přestalo pohřbívat roku 1821, ale hroby a pomníky byly rušeny postupně řadu let. Vnitřní výzdoba kostela není důsledně barokní. Pseudorenesanční hlavní oltář je z roku 1906, portálové sochařské oltáře sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie jsou v barokním stylu, kazatelna (kolem r. 1760) má rokajovou výzdobu, křížová cesta je z roku 1905. Z vnitřního vybavení je nejcennější cínová křtitelnice z roku 1555.[3]

Duchovní správcové[editovat | editovat zdroj]

  • 1935 - 1948 R.D. Jaroslav Žďárek (12.2. 1873, + 6.11. 1948) (děkan)
  • 1948 - 1949 R.D. Josef Blahník (16.12. 1918, + 23.11. 1989) (administrátor)
  • 1950 - 1959 R.D. Alois Voral (21.12. 1912, + 5.8. 1985) (administrátor)
  • 1960 - 1961 R.D. Vítězslav Waltr (* 1919, + 1975) (administrátor)
  • 1961 - 1964 R.D. František Bureš (* 11.11. 1921, + 17.7. 2015) (administrátor)
  • 1964 - 1965 R.D. Alois Faistl (* 14.7. 1910, + 16.9. 1991) (administrátor)
  • 1965 - 1966 R.D. Jaroslav Cvrček (* 2.12. 1920, + 28.5. 1982) (administrátor)
  • 1966 - 1990 R.D. Josef Měšťan (* 22.9. 1938, + 1.8. 2000) (administrátor)
  • 1990 - 1993 R.D. Mons. Mgr. Pavel Rousek (* 27.8. 1953) (administrátor)
  • 1993 - 2000 R.D. Mons. Marian Lewicki (* 15.8. 1957) (administrátor)
  • 2000 - současnost R.D. Mgr. Petr Kubant (* 9.7. 1966) (farář)

Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]

Před kostelem stojí empírové sousoší Kalvárie z roku 1824 a pseudokorintský sloup z roku 1724 se zlacenou barokní sochou Panny Marie na zeměkouli s hadem, který je dílem sochaře z okruhu bratří Pacáků, a který až do roku 1960 stával uprostřed náměstí.

Bohoslužby[editovat | editovat zdroj]

Bohoslužby se konají denně.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-03-16]. Identifikátor záznamu 142329 : Kostel sv. Jakuba Většího. Památkový katalog. MonumNet [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  2. a b c Dějiny chrámu sv. apoštola Jakuba Většího a duchovní správy v Červeném Kostelci, str. 12
  3. a b c d e Historie farnosti [online]. farnostck.cz [cit. 2012-03-15]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Josef Štěpař a Pavel Kafka: Dějiny chrámu apoštola sv. Jakuba Většího a duchovní správy v Červeném Kostelci; Pavel Mervart, Červný Kostelec 2007, ISBN 978-80-86818-45-0
  • Rodným krajem - Vlastivědný časopis Kraje Aloise Jiráska, Boženy Němcové a bratří Čapků, ročník I. (VI.), číslo 1-2, listopad 1990

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]