Kostel svatého Jakuba Většího (Červený Kostelec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostel sv. Jakuba Většího v Červeném Kostelci
Místo
Stát Česko
Obec Červený Kostelec
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Náboženství křesťanství
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze královéhradecká
Vikariát Náchod
Farnost Červený Kostelec
Architektonický popis
Stavební sloh baroko
Výstavba 1744 - 1754
Specifikace
Stavební materiál zděný
Odkazy
Kód památky 30853/6-1565 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii Commons

Římskokatolický farní kostel sv. Jakuba Většího je barokní stavbou dominující středu města Červený Kostelec. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

První písemná zpráva o kostelu a Červeném Kostelci[editovat | editovat zdroj]

Existenci kostela v Kostelci dokládá poprvé konfirmační kniha pražské diecéze. V českém překladu zní:

„Se souhlasem Mikuláše řečeného, Pískle, rytíře z Rotenburku, patrona kostela v Kostelci, a Nýče, rytíře ze Starých Buků, patrona kostela ve Starých Bukách, dochází ke vzájemné výměně plebána Hrzka ze Starých Buků a plebána Heřmana, plebána v Kostelci.“[2]

Tento text je datován na 22. srpna 1362[2] a je zároveň první zmínkou o existenci Červeného Kostelce[2].

Historie kostela[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Jakuba Většího, původně gotická stavba ze 14. století, je připomínán jako farní již roku 1362. V 17. století patřil přechodně k Náchodu, po roce 1709 byl opět farní. Roku 1591 byl zničen při požáru městečka, obnoven byl až roku 1668. V letech 17441754 ho patrně v úzké spolupráci s Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem přestavěl na náklad Octavia Piccolominiho v barokním slohu královehradecký stavitel František Kermer (1710 – 86).[3]

Kostel byl vystavěn proti původnímu plánu s kratší lodí. Kostel je jednolodní s bohatě zdobeným průčelím se sochou sv. Jakuba Většího ve vysokém štítu nad tympanonem. Nároží stavby jsou až na průčelí zaoblená. K hlavnímu vchodu v průčelí vede široké kamenné schodiště s dvěma pískovcovými plastikami, sv. Václavem (1929) a sv. Ludmilou (1933). Obě plastiky jsou dílem červenokosteleckého řezbáře a sochaře Břetislava Kafky.[3]

Dientzenhofer měl v úmyslu zdůraznit bohatě zdobené průčelí kostela dvěma vysokými barokními věžemi postavenými mimo kostelní budovu. K oběma věžím byly položeny základy, ale dostavěna byla pouze jedna. Vysoká samostatná věž slouží jako zvonice. Při požáru Kostelce v roce 1831 byla věž značně poškozena, proto byla snížena a provizorně zastřešena jednoduchou stanovou střechou.[3]

Zimní pohled na kostel sv. Jakuba Většího v Červ. Kostelci z farní zahrady

Teprve v letech 19391940 byla věž dostavěna do původní výše a stanová střecha nahrazena podle návrhu stavitele Josefa Vejra a Ing. arch. Aleše Pitřince cibulovitou pseudobarokní bání. Věžní hodiny sestrojil roku 1838 kostelecký tkadlec Antonín Kaválek. V roce 1940 byly na všech čtyřech stranách věže obnoveny ciferníky. Další generální opravu hodin provedl v roce 1972 mistr Josef Středa a byla při ní pozlaceny hliníkové číslice ciferníku a měděné závaží hodinového stroje. Dnešní elektrický hodinový stroj je v pořadí již šestý a na věž ho v roce 1988 vsadil Okresní průmyslový podnik ve Vyškově. Tato věž slouží jako zvonice. Do požáru v roce 1831[zdroj?] v ní viselo pět zvonů. Po požáru zůstal nepoškozený jediný zvon odlity pražským zvonařem Karlem Bellmanem[zdroj?] roku 1591. Druhý, značně poškozený zvon z roku 1622 byl roku 1894 přelit zvonařem A. Děpoldem z Prahy. Třetí zvon byl odlit roku 1904 mistrem V. K. Červeným. Za první světové války byly zvony sňaty a odevzdány pro vojenské účely. Také na počátku druhé světové války byly všechny tři nové zvony – Ivan, Jakub a Jan – odvezeny a rozlity. Současné zvony, odlité podle dochovaných forem v Kovolisu v České u Brna, byly na věž osazeny 7. 3. 1959 za působení duchovního správce Aloise Vorala.[3]

Kostel svatého Jakuba Většího

Druhá plánovaná samostatná věž zůstala nedostavěna a jsou v ní uloženy kosti z původního hřbitova u kostela, na který se přestalo pohřbívat roku 1821, ale hroby a pomníky byly rušeny postupně řadu let. Vnitřní výzdoba kostela není důsledně barokní. Pseudorenesanční hlavní oltář je z roku 1906, portálové sochařské oltáře sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie jsou v barokním stylu, kazatelna (kolem r. 1760) má rokajovou výzdobu, křížová cesta je z roku 1905. Z vnitřního vybavení je nejcennější cínová křtitelnice z roku 1555.[3]

Duchovní správcové[editovat | editovat zdroj]

  • 1935 - 1948 R.D. Jaroslav Žďárek (12.2. 1873, + 6.11. 1948) (děkan)
  • 1948 - 1949 R.D. Josef Blahník (16.12. 1918, + 23.11. 1989) (administrátor)
  • 1950 - 1959 R.D. Alois Voral (21.12. 1912, + 5.8. 1985) (administrátor)
  • 1960 - 1961 R.D. Vítězslav Waltr (* 1919, + 1975) (administrátor)
  • 1961 - 1964 R.D. František Bureš (* 11.11. 1921, + 17.7. 2015) (administrátor)
  • 1964 - 1965 R.D. Alois Faistl (* 14.7. 1910, + 16.9. 1991) (administrátor)
  • 1965 - 1966 R.D. Jaroslav Cvrček (* 2.12. 1920, + 28.5. 1982) (administrátor)
  • 1966 - 1990 R.D. Josef Měšťan (* 22.9. 1938, + 1.8. 2000) (administrátor)
  • 1990 - 1993 R.D. Mons. Mgr. Pavel Rousek (* 27.8. 1953) (administrátor)
  • 1993 - 2000 R.D. Mons. Marian Lewicki (* 15.8. 1957) (administrátor)
  • 2000 - současnost R.D. Mgr. Petr Kubant (* 9.7. 1966) (farář)

Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]

Před kostelem stojí empírové sousoší Kalvárie z roku 1824 a pseudokorintský sloup z roku 1724 se zlacenou barokní sochou Panny Marie na zeměkouli s hadem, který je dílem sochaře z okruhu bratří Pacáků, a který až do roku 1960 stával uprostřed náměstí.

Bohoslužby[editovat | editovat zdroj]

Bohoslužby se konají denně.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-03-16]. Katalogové číslo 142329 : Kostel sv. Jakuba Většího. Památkový katalog. MonumNet [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  2. a b c Dějiny chrámu sv. apoštola Jakuba Většího a duchovní správy v Červeném Kostelci, str. 12
  3. a b c d e Historie farnosti [online]. farnostck.cz [cit. 2012-03-15]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Josef Štěpař a Pavel Kafka: Dějiny chrámu apoštola sv. Jakuba Většího a duchovní správy v Červeném Kostelci; Pavel Mervart, Červný Kostelec 2007, ISBN 978-80-86818-45-0
  • Rodným krajem - Vlastivědný časopis Kraje Aloise Jiráska, Boženy Němcové a bratří Čapků, ročník I. (VI.), číslo 1-2, listopad 1990

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]