Břetislav Kafka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Břetislav Kafka
Narození 14. května 1891
Úmrtí 27. srpna 1967 (ve věku 76 let)
Povolání psycholog a sochař
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Tento článek je o řezbáři a parapsychologovi z Náchodska. O provozovateli městské dopravy ve Štětí pojednává článek Břetislav Kafka (dopravce).

Břetislav Kafka (14. května 1891 Horní Kostelec27. srpna 1967) byl český sochař, řezbář, hypnolog, léčitel[1] a badatel v oblasti parapsychologie.[2]

Rodina a původ[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z kovářské rodiny; jeho děd byl čtyřicet let panským kovářem šlechtického rodu Schaumburgů von Lippe v Ratibořicích[3], jeho otec Rudolf byl v celém okolí uznávaný kovář, který v mládí sloužil jako podkovář v rakouské armádě. V armádě sloužil jako kovář a podkovář i během první světové války, kde však onemocněl prudkým zápalem plic, pročež byl propuštěn domů jako válečný invalida.[3] Břetislav měl celkem osm sourozenců, z nichž dva zemřeli v útlém věku.[3] Rodina Kafkových byla velmi silně nábožensky založena, což velmi výrazným způsobem formovalo jeho osobnost, stejně jako prostředí, kde prožil většinu svého života – kraj pod Krkonošemi a Orlickými horami byl po staletí pověstný četnými „mudrlanty a duchaři“, dařilo se v něm spiritismu, a Kafka se tak stal, podle tvrzení v knize Svítání v duši Břetislava Kafky, jedním z předních představitelů tamějších duchovních proudů.[3]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Základní školu absolvoval ve svém rodišti Červeném Kostelci.[4] Ve čtrnácti letech byl dán do učení na kovářství u svého otce, po dvou letech byl kvůli svým slabým tělesným dispozicím dán do učení na řezbáře.[5] Po vyučení krátce pracoval v Hradci Králové, poté dostal nabídku nastoupit u akademického sochaře F. V. Buka v Praze, kde pobyl asi půl roku. Brzy na to začal studovat sochařskou školu v Hořicích, kde, vzhledem k nedostatku prostředků, nastoupil jako tzv. volontér (dobrovolný nehonorovaný pracovník, připravující se na své povolání). Asi po roce a půl byl pozván, aby vytesal hlavy kamenných chrličů při stavbě Těšnovské přehrady.[4]

Zjištění hypnologických schopností[editovat | editovat zdroj]

Jednou jsme se s chlapci dohodli, že půjdeme na Podháj, kde byla taneční zábava. Trochu jsem se zdržel. Když jsem přišel do sálu, právě hrál „cimprkastl“. Uprostřed sálu jsem zahlédl, jak dva chlapci tlučou Taliána. Byli to naši chlapci, poznal jsem Karla a Frantíka. Silně jsem se na ně rozhorlil, vletěl jsem k nim, chytil je za ramena a poručil jim, aby Itala pustili, a odvedl jsem je k lavici u výčepního pultu s rozkazem: „Zde si sedněte a ani se nehněte!“ Moji chlapci svěsili hlavy, „cimpr“ opět spustil a všechno zase bylo v tanečním kole. Sotva jsem usedl ke stolu, vidím, jak ke mně přichází pěkně ustrojený pán a pravil mi: „Mladíku, pozoruji, jak jste na těchto chasnících použil hypnózy. Jednoho máte v kataleptickém stavu, je třeba ho probuditi.“
— Z Kafkova vlastního životopisu

V knize Svítání v duši Břetislava Kafky je uvedeno, že ředitel místní školy objevil jeho „hypnotizérské schopnosti“, když byl přítomen tomu, jak Kafka nevědomky zhypnotizoval své dva kolegy ze stavby.[4] Po základním školení v těchto fenoménech začal Kafka provádět pokusy v oboru sugesce a telepatie, zajímal se též o přírodní léčitelství.[4] První experimenty s hypnózou praktikoval se subjekty, které získal mezi dělníky, a také veřejně v Hankově domě, kde hrával divadlo.[5]

Kafka - léčitel[editovat | editovat zdroj]

Kafka byl úspěšným léčitelem a díky tomu se stával velmi populárním a oblíbeným v širém okolí. Své pacienty léčil, dle svého křesťanského přesvědčení, bezplatně.[4] Postupy, kterými se jako úspěšný léčitel zabýval, byly založeny především na hypnotických, sugestivních a autosugestivních metodách. Důležitými komponenty však byly také recepty zdravé výživy, bylinky a často využíval též tělesný magnetismus.[6]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Ve své knize tvrdí, že je uznáván jako jeden ze spoluzakladatelů parapsychologie (dříve zvané psychotronika) a že svými experimenty dokázal, že duševní vlastnosti a schopnosti člověka jsou mnohem vyšší, než si do té doby kdokoli dokázal představit.[4]

  • Nové základy experimentální psychologie
  • Kultura rozumu a vůle – člověk zítřka
  • Parapsychologie

Kafkovy ateliéry v Červeném Kostelci[editovat | editovat zdroj]

Pro svoje podnikání vybudoval Břetislav Kafka prostorné ateliéry, které byly vybaveny vším potřebným k tomu, aby zde mohla vznikat jak díla nová, tak i restaurovaná díla, která byla poničena věkem nebo vandalismem.[7]

Kafkovy ateliéry byly a stále jsou nejen architektonicky krásnou stavbou uprostřed města, ale i funkčním centrem umělecké práce. Spolu s vilou a zahradou tvoří celek, který svou krásou a zajímavostí tvarů zdobí centrum města a neoddělitelně k němu patří.[7]

Vila a ateliér Břetislava Kafky v ulici Koubovka čp. 716 a 587 jsou od ledna 2018 chráněny jako kulturní památky České republiky.

Knihovna Břetislava Kafky[editovat | editovat zdroj]

V rámci regionální konference Kladské pomezí – krajina příběhů dne 2. května 2016 byla Městská knihovna Červený Kostelec slavnostně přejmenována na Knihovnu Břetislava Kafky Červený Kostelec.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jaroslav Hofman: Svítání v duši Břetislava Kafky. Zpráva o životě. ISBN 80-902739-8-X. Str 15
  2. http://www.blisty.cz/files/isarc/0011/20001122j.html
  3. a b c d Jaroslav Hofman: Svítání v duši Břetislava Kafky. Zpráva o životě. ISBN 80-902739-8-X. Str 20-21
  4. a b c d e f Kdo byl Břetislav Kafka, In: Břetislav Kafka: Parapsychologie, ISBN 80-902739-2-0, str. 332-335
  5. a b Začátky Břetislava Kafky. kafkabretislav.blogspot.cz [online]. [cit. 2016-12-03]. Dostupné online. 
  6. BretislavKafka.cz - Životopis
  7. a b Kafkovy ateliéry v Červeném Kostelci. kafkabretislav.blogspot.cz [online]. [cit. 2016-12-03]. Dostupné online. 
  8. Městská knihovna byla přejmenována na Knihovnu Břetislava Kafky Červený Kostelec - Město Červený Kostelec. www.cervenykostelec.cz [online]. [cit. 2016-12-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]