Emil Schwantner
| Emil Schwantner | |
|---|---|
 | |
| Narození | 27. srpna 1890 Královec |
| Úmrtí | 18. prosince 1956 (ve věku 66 let) Schönebeck |
| Povolání | sochař |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Emil Schwantner (28. srpna 1890 Královec – 18. prosince 1956 Schönebeck nad Labem) byl český sochař německé národnosti. V jeho díle zaujímá významné místo sociální a protiválečná tematika, je však také autorem mnoha obdivuhodných plastik zvířat.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se roku 1890 v rodině horníka a hostinského Augustina Schwantnera v Královci. Vyučil se modelářem v žacléřské porcelánce Theodora Pohla. Majitel podniku Pohl jej podporoval i při dalším studiu a pokračoval ve společné spolupráci i v budoucnu.[1] V letech 1907-1909 absolvoval odbornou keramickou školu v Teplicích. V letech 1909-1912 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u Josefa Václava Myslbeka, který jej přijal ke studiu, ačkoliv neměl maturitu. Myslbekův asistent Jan Štursa ho seznámil s Augustem Rodinem. Během studijní cesty do Belgie se seznámil s dílem Constantina Meuniera. V letech 1912-1913 žil v Lipsku a byl spolupracovníkem Franze Metznera na pomníku ke stému výročí Bitvy národů.
Roku 1914 se ve Vídni přihlásil jako dobrovolník a bojoval v první světové válce.
Po skončení války se vrátil do Krkonoš, v Trutnově si zřídil ateliér a působil jako sochař na volné noze. Právě zde začalo nejplodnější období autorova života. Vytvořil řadu pomníků padlým, ve svých dílech zpracovával zážitky ze světové války, jejíž hrůzy jej hluboce zasáhly.
Po druhé světové válce byl vysídlen a žil v Schönebecku na Labi (Schönebeck (Elbe)), kde také zemřel.
Po tomto významném sochaři byla v Trutnově pojmenována ulice ve čtvrti Červený Kopec.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Řada jeho děl je zaměřena na protiválečnou nebo sociální tematiku. Některé jeho práce byly zničeny v době okupace, například pomník Tanec smrti, který stával v trutnovském parku jako vzpomínka na oběti první světové války. Repliku sousoší vytvořila Paulina Skavová a město Trutnov ji roku 2017 v rámci Dnů evropského dědictví umístilo na původním místě v parku.[2]
Další významné dílo bylo zničeno v 90. letech 20. století sběrači kovů. Kovové sousoší na hrobce Wilhelma Kiesewettera na trutnovském hřbitově, představující zubožené hladové lidi, bylo rozmláceno palicemi a odvezeno do sběru. Podle nalezených fragmentů a fotodokumentace byla později zhotovena kopie.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Emil Schwantner. Trutnov [online]. [cit. 2022-09-20]. Dostupné online.
- ↑ Jana Mudrová, Tanec smrti je v trutnovském parku, Krkonošský deník, 10.9.2017
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Leona Pendráková, Emil Schwantner, závěrečná práce, Asociace starožitníků o.s., Rudolfinská akademie, Pardubice 2015
- Erwin Schön: Emil Schwantner, sochař z Krkonoš
- vyšlo německy: Emil Schwantner – Der Bildhauer aus dem Riesengebirge, Egestorf 1980.
- Jenny Schon: Emil Schwantner (1890 – 1956), katalog výstavy (česky a německy) 28 s., Městský úřad, Trutnov 1996 (http://www.muzeumtrutnov.cz/nabidka-publikaci/emil-schwantner-katalog/)
- VLČEK, Radovan. Cenný přírůstek v žacléřském muzeu. Časopis Krkonoše - Jizerské hory [online]. 2006-08, rev. 2007-05-25 [cit. 2012-08-22]. Roč. 4. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. ISSN 1214-9381.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Emil Schwantner na Wikimedia Commons - Emil Schwantner Archivováno 17. 3. 2016 na Wayback Machine. na stránkách města Trutnova
- Krkonoše.EU: Emil Schwantner Archivováno 8. 3. 2021 na Wayback Machine.
- fotografie děl na stránkách Emila Schwantnera
- Kulturportal West-Ost: Schwantner, Emil
- Emil Schwantner v informačním systému abART
