Hrošík liberijský

	Hrošík liberijský
	Hrošík liberijský v ZOO Jihlava
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	savci (Mammalia);
Řád	sudokopytníci (Artiodactyla);
Podřád	nepřežvýkaví (Nonruminantia);
Čeleď	hrochovití (Hippopotamidae);
Rod	hrošík (Hexaprotodon);
Binomické jméno
	Hexaprotodon liberiensis; (Morton, 1849)
	Areál rozšíření
Synonyma
	Choeropsis liberiensis (Morton, 1849)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrošík liberijský (Hexaprotodon liberiensis Morton 1849), domorodci nazývaný nigbwe, je trpasličí druh hrocha, žijícího skrytě v pralesích Západní Afriky. Zprávy o něm byly dlouho považovány za výmysly a o hrošíka se zajímali jedině kryptozoologové. Jeho existenci se proto podařilo vědeckému světu dokázat až v roce 1914.

Tělesné rozměry[editovat | editovat zdroj]

Délka těla 140-155 cm
délka ocasu asi 21 cm
Výška 75-85 cm
Hmotnost 160-270 kg

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Tento menší příbuzný hrocha žije v mokřadech a bažinách, ale většinu času tráví na souši. V současné době je jeho přežití vážně ohroženo v důsledku kácení tropických deštných pralesů. Nebezpečí mu hrozí i od lovců, kteří ho pronásledují kvůli masu. Nežije ve stádech, ale vyskytuje se jednotlivě nebo v párech, občas žije v malých rodinných skupinkách. Březost trvá okolo 7 měsíců. Mívají pouze jediné mládě, vážící 5-7 kilogramů, které samice kojí 9 až 12 měsíců, při kojení samice leží na boku. S matkou se mládě zdržuje dva až tři roky.

Hrošík liberijský je chovancem několika českých zoologických zahrad: Zoo Olomouc kde chovají pár, který přivedl na svět už sedm mláďat. Dále Zoo Plzeň (od 2010), Zoo Jihlava a Zoo Dvůr Králové n.L., dříve patřil i k chovancům Zoo Praha a Ústí nad Labem.

Historie objevování[editovat | editovat zdroj]

Zprávy o tomto tvorovi přicházely z Afriky často. V roce 1843 získal americký zoolog Morton z Libérie dvě lebky. V roce 1870 bylo při pitvě uhynuvšího domnělého hrocha v dublinské zoo zjištěno, že se jedná o nový druh, choreopsise. V hamburské zoo v roce 1885 chovali jeden exemplář (o kterém se též zprvu domnívali, že je jen malý hroch). I přes to, odmítala tehdejší věda existenci hrošíka liberijského uznat. Lebky prohlásila za pozůstaky již vyhynulých zvířat a o exemplářích chovaných v zoo prohlásili, že jde jen o degenerované jedince hrocha.

V roce 1910 financoval Carl Hagenbeck, ředitel hamburské zoo, výpravu do Libérie. První výprava ještě úspěchem neskončila, ale ta druhá, která se uskutečnila v roce 1913, znamenala pět živých exemplářů pro hamburskou zoo a uznání nového druhu.