Medojed kapský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Medojed kapský

alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Čeleď: lasicovití (Mustelidae)
Rod: medojed (Mellivora)
Storr, 1780
Binomické jméno
Mellivora capensis
(Schreber, 1776)
Mellivora capensis distribution.png
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Medojed kapský (Mellivora capensis) je šelma z čeledi kunovitých (dříve lasicovitých). Je jediným žijícím zástupcem podčeledi medojedi a rodu medojed. Rozšířen je na většině území Afriky a západní a střední části jižní Asie.

Původ jmen[editovat | editovat zdroj]

Mellivora je vytvořeno z latinských slov mel (med) a voro (žeru, hltám). Druhové jméno capensis (kapský) poukazuje na to, že první jedinci tohoto druhu byli popsáni v roce 1776 právě v oblasti jižního cípu Afriky. V angličtině se druh nazývá honey badger, neboť se zjevem i pohybem velmi podobá jezevci. Nizozemští osadníci (Búrové) mu dali jméno ratel podle chrastivého zvuku, který medojed vydává.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Délka těla asi 70–105 cm (včetně ocasu), výška 25–30 cm, hmotnost 6–15 kg. Samci jsou větší a těžší (oproti samicím mohou mít i dvojnásobnou váhu). Medojed je robustní, se širokou hlavou a velmi malýma očima a ušima. Krk a ramenní oblast jsou svalnaté. Horní polovinu těla má medojed zbarvenou stříbro-šedě, zbytek těla je černý. Srst je hrubá a chrání medojeda stejně jako silná (v oblasti hrdla až 6 mm) volná kůže proti uštknutí nebo bodnutí žihadlem. Má velice krátké silné nohy. Přední jsou relativně svalnatější a pohyblivější než zadní. Drápy předních nohou usnadňují hrabání v písčitém povrchu a mohou být až 4 cm dlouhé. Drápy na zadních nohou jsou malé.[3][2][4][5]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Medojeda lze najít v celé Africe v různých biotopech. Je schopen žít na savanách, v lesích i skalnatých oblastech. Často je jeho výskyt zaznamenán při okraji pouští (Namib, Kalahari). Dále obývá jihozápadní Asii od Jordánska a Turkmenistánu po Indii a šíří se zde v současné době dále na sever. Dnes žije i v Malé Asii, kde ale není původním druhem.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Exemplář v Zoo Praha

Medojed je na svou velikost agresivní a silné zvíře, dokáže přemoci útočníka (či kořist) většího, než je sám. Medojed je veden v Guinessově knize rekordů jako nejvíce nebojácné zvíře. Vypadá to, jako by měl málo vyvinutý pud sebezáchovy. Byly pozorovány případy, kdy sám zaútočil na několik lvic.[3][6][7][8]

Je aktivní převážně v noci, ale ani denní aktivita není úplně neobvyklá. Žije samotářským způsobem života, v párech nebo malých skupinách. Samci a samice se stýkají hlavně v době páření. Buď si budují doupata sami, nebo využívají doupata po jiných zvířatech. Samice po šesti- až osmitýdenní březosti rodí nejčastěji 1 až 2 mláďata (maximálně však 4). Mláďata jsou po narození slepá a hluchá a samice je jednou za pár dní přemisťuje. Při stěhování je přenáší v tlamě. Chrání je tak před predátory včetně jiných medojedů.[2] Mláďata zůstávají s matkou déle než rok, během kterého je matka naučí lovit. Samec se na výchově mláďat nepodílí.

Medojed je všežravec. Loví ptáky, plazy i savce, ale dokáže si pochutnat i na ovoci a různých hlízách, nepohrdne ani mršinami. Díky své rychlosti, síle a extrémní odolnosti vůči jedům (je schopen přežít i uštknutí zmije útočné), loví i prudce jedovaté hady, jako jsou zmije útočná či kobry. Med a larvy včel jsou pro něj pochoutkou.[2] S hledáním medu mu pomáhá pták medozvěstka, který požírá larvy a vosk včel. Navede medojeda k úlu a počká, až hnízdo rozbije.[5][3] Když má příležitost, zabíjí i domácí zvířata do velikosti kozy.

Dospělý medojed nemá přirozené nepřátele. Vděčí za to i faktu, že je od přírody skvěle vybaven pro boj. Při ohrožení vylučuje ze žláz páchnoucí sekret podobný sekretu skunka, a tím odvrátí nepřítelův útok. Jeho kůže je velmi volná, a proto se při napadení shora dokáže otočit o 180 stupňů. Pokud se podaří jedovatému hadovi prokousnout medojedí kůži a uštkne ho, může medojed vykazovat několik hodin známky otravy, ale většinou se poměrně brzy zotaví.[3] Stává se, že je zabit levhartem či lvem[9], ale obvykle se těmto kočkám dokáže ubránit.[10]

V zajetí se může medojed dožít až 26 let, ve volné přírodě je to zřejmě podstatně méně.

Kostra medojeda kapského
Medojed na známce SSSR

Zoo[editovat | editovat zdroj]

V ČR donedávna chovála medojeda pouze Zoo Praha, která ho již několikrát úspěšně rozmnožila.[11]

Avšak v roce 2016 Medojeda začala chovat i ZOO Dvůr Králové.

Zbarvení gepardích mláďat je nápadně podobné medojedímu. Zřejmě jde o jeden ze způsobů ochrany před predátory

Legendy a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Kvůli jeho dravosti a agresivitě o něm v Africe kolují mnohé mýty a legendy mezi domorodými obyvateli. Tvrdí se například, že je-li uchopen, dokáže se otočit uvnitř své kůže. To je sice poněkud nadnesené tvrzení, ale jeho kůže je skutečně volná, takže ho např. nelze bezpečně uchopit za kůži na šíji jako jiné kunovité šelmy. Jeho kůže je také velmi tuhá a pevná, takže ji neprokousne ani pes velikosti německého ovčáka a není snadné ji prostřelit broky. Nepotvrzenou nicméně stále tradovanou historkou o medojedovi je, že při útoku na samce větších savců se jim prý nejprve snaží ukousnout varlata.[3] Medojed je na svou velikost velmi silný. Byl zaznamenán případ, že v krátké době usmrtil tři lovecké psy, kteří na něj byli poštváni.[5] Pokud se ale dostane do zajetí, snadno zkrotne a může se stát „zábavným mazlíkem“.[2]

Někteří vědci se domnívají, že podobnost zbarvení srsti mezi mláďaty gepardů a medojedy se u gepardů vyvinula jako druh mimiker na ochranu před predátory.[2]

Medojed je velmi inteligentní a je schopný používat jednoduché nástroje. Bylo nafilmováno, jak si při lovu mláděte ledňáčka, jež uvízlo v kořenech, přivalil kmen stromu a použil ho jako podstavec.[12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. IUCN Red List 2015.4. 30. listopadu 2015. Dostupné online.
  2. a b c d e f g VANDERHAAR, Jana M., HWANG, Yeen Ten. Mellivora capensis. MAMMALIAN SPECIES (American Society of Mammalogists). 2003, čís. 721, s. 1–8. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d e TOMAN, Aleš, MATON, Karel. Malý vztekloun s velkou odvahou: nebojácný medojed kapský. Příroda. Říjen 2012, čís. 10, s. 48-53. (česky) 
  4. KINGDON, Jonathan (1989). East African mammals, Volume 3 : an atlas of evolution in Africa. University of Chicago Press, s. 87.
  5. a b c VÁGNER, Josef. Afrika: život a smrt zvířat. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1987. S. 44.  
  6. The deadliest creatures on Earth? [online]. BBC, rev. 2009-05-27, [cit. 2009-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. GETTLING, Tug. The world's most fearless creature? [online]. Herald Extra, 2015-1-25, [cit. 2016-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. BEGG, Colleen & Keith. The Honey badger: Conserving 'the most fearless animal in the world' [online]. Science in Africa, [cit. 2016-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. . Zde je zachycen úspěšný útok levharta na starší samici medojeda Death Of A Honey Badger
  10. Ukázka neúspěšného útoku lvice na medojeda Badger vs lion in the Kalahari Desert
  11. ZOO Praha - Medojed
  12. India Land of the Tiger பாகம் 4 – ஆங்கிலம். Video.google.com. 2011-11-07.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KINGDON, Jonathan. East African mammals, Volume 3 : an atlas of evolution in Africa. [s.l.] : University of Chicago Press, 1989. Dostupné online. ISBN 0-226-43721-3.  
  • ROSEVEAR, Donovan Reginald. The Carnivores of West Africa. London : British Museum (Natural History), 1989. Dostupné online. ISBN 978-0-565-00723-2.  
  • TOMAN, Aleš, MATON, Karel. Malý vztekloun s velkou odvahou: nebojácný medojed kapský. Příroda. Říjen 2012, čís. 10, s. 48-53. (česky) 
  • VÁGNER, Josef. Afrika: život a smrt zvířat. Praha : Svoboda, 1987.  
  • VANDERHAAR, Jana M., HWANG, Yeen Ten. Mellivora capensis. MAMMALIAN SPECIES (American Society of Mammalogists). 2003, čís. 721, s. 1–8. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]