Búrové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Búrové
[[Soubor:Paul Kruger.jpg

Andries PretoriusSarel Cilliers Petrus Jacobus Joubert|250px|alt=Paul Kruger, Andries Pretorius, Sarel Cilliers a Petrus Jacobus Joubert]]

Paul Kruger, Andries Pretorius, Sarel Cilliers a Petrus Jacobus Joubert
Populace
cca 1,5 mil.[1]
Jazyk(y)
afrikánština, jihoafrická angličtina
Náboženství
protestantství (afrikánský kalvinismus, reformovaná církev)
Příbuzné národy
Nizozemci, Němci, Vlámové, Frísové, Francouzi, Basteři, Barevní, Griquové, Angličané, Kojkojnové, Skotové

Búrové (boer afrikánsky a nizozemsky znamená sedlák) jsou potomkové především nizozemských, vlámských a fríských kalvinistů, německých luteránů a francouzských hugenotů, kteří se usídlili v Jižní Africe v 17. a 18. století. V menším množství mají kořeny i skandinávské, polské, portugalské, italské, španělské, skotské, anglické, irské a velšské.

V důsledku zeměpisné izolace si uchovali mentalitu lidí třicetileté války. Byli tedy neznalí osvícenství, v němž je přítomen prvek rovnostářství. Dají se u nich vystopovat prvky lenosti, uzavřenosti, přičemž ta druhá zmíněná vlastnost vedla k jejich přehnanému úprku před Angličany do vnitrozemí ve snaze nenechat se ovládat.[2]

Za druhé búrské války byli drženi v koncentračních táborech pod záminkou nezvladatelného tyfusu. Možnost inspirace k apartheidu později: chybí prvek rovnostářství (neznalost osvícenství) a tedy jak pro Angličany oni, i domorodci jsou jen součástí přírody.[2]

Potomky historických Búrů jsou Afrikánci, jejichž pojmenování vzniklo od jazyka afrikaans, prvního jazyka tohoto národa.

Búrští vojáci[editovat | editovat zdroj]

Búrové byli organizováni do „úderných oddílů-komand“ pojmenovaných podle jejich domovského města nebo okrsku. Nepoužívali uniformy, ale běžný civilní oděv, a to i během fáze konvenčních bojů druhé búrské války. Byli vyzbrojeni puškou německé výroby Mauser M1895 a svoji munici nosili po kapsách. V rukou Búrů, kteří byli vynikajícími střelci, byla puška Mauser se zásobníkem a přímotažným závěrem smrtící zbraní. Búrové bojovali jako jízdní pěchota. Na bojiště přijížděli na koních, poté sesedli a bojovali jako pěšáci. K ochraně svých pozic dokonale využívali opevnění a ostnatý drát. Po porážce jejich hlavních armád se Búrové uchýlili k partyzánskému způsobu boje. Vzhledem k jejich individuální iniciativě, zručnosti při zacházení se zbraněmi a pohyblivosti představovali obávané protivníky.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Stürmann, Jan(2005). New Coffins, Old Flags, Microorganisms And The Future of the Boer. Ověřeno k 2011-12-02. 
  2. a b Přednášky Dějiny objevných cest, doc. Komárek, PřFUK, zimní semestr 1997/1998. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]



Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]