Německý ovčák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Německý ovčák
Německý ovčák
Německý ovčák
Základní informace
Země původu NěmeckoNěmecko Německo
Tělesná charakteristika
Hmotnost 30–50 kg
Výška † 55–65 cm
Barva celočerná
vlkošedá
černá se znaky
Klasifikace a standard
Skupina FCI 1: Plemena ovčácká, pastevecká a honácká
Sekce FCI 1: Ovčácká a pastevecká plemena
FCI standard
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii na Commons
† výška uváděna v kohoutku

Německý ovčák (něm. Deutscher Schäferhund, angl. German Shepherd Dog) je plemeno psa, pocházející z Německa. Jde o nejrozšířenější plemeno psů na světě[1] a nejrozšířenější služební plemeno[2] – v podmínkách Česka se používá především k ochraně majetku i k práci policejní, záchranářské či jako vodící pes. Hodně hrají v kriminálních seriálech a filmech.

Historie plemene[editovat | editovat zdroj]

V době svého vzniku se používal hlavně jako ovčácký pes. Oficiálně uznané plemeno existuje od roku 1899, kdy byl uznán jeho standard jako samostatného plemene. Na počátku 20. století bylo už toto plemeno v Německu velmi oblíbené a šířilo se do okolních zemí.

Problematika současného chovu[editovat | editovat zdroj]

Největším problémem současného chovu německých ovčáků je zkosená záď, špatně zaúhlené nohy a "hrb" na hřbetě. Tyto dva prvky vznikaly postupně kvůli špatné selekci chovných jedinců. V poslední době se také rozšiřují i speciální "mutace", třeba albínsky bílí jedinci nebo jedinci krémoví, to se týká především severní Ameriky.[2] Jedinci čistě bílí a krémoví se sice neuznávají jako chovní jedinci, přesto jsou často chováni pouze pro efekt.[2] Velkým strašákem všech německých ovčáků je i velmi častá dysplazie kyčelního kloubu.

Černý německý ovčák

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Je to silný, středně velký pes, s velmi dobře vyvinutou svalovou soustavou. Kostra německého ovčáka je hodně silná a pevná. Výraz v obličeji je živý, pozorný. Hlava je suchá, přiměřeně široká. Uši pevné, vysoko nasazené, rovné-vztyčené (u štěňat až do věku 8 měsíců se postupně zvedají a slehávají). Ocas je dlouhý, hustě porostlý srstí, v klidu svěšený dolů. Chrup dobře vyvinutý, zdravý, plný počet zubů, nůžkový skus. Oči středně velké, mandlovité, šikmo položené. Barva očí pokud možno tmavohnědá. Krk je silný, svalnatý, středně dlouhý. Kohoutek vysoký, Linie hřbetu od kohoutku mírně upadající až ke špičce ocasu. Hrudník hluboký, ne příliš široký. Tlapky kulaté.

Německý ovčák je pro podmínky registrovaného chovu kontrolován na dysplazii kyčelních kloubů. Na tuto nemoc dost často trpí. Přípustné hodnoty pro další chov jsou: 0 — negativní, 1 — téměř negativní, 2. stupeň — ještě přípustný.

Péče[editovat | editovat zdroj]

Pohyb[editovat | editovat zdroj]

Třítýdenní štěně

Lidé, kteří drží německého ovčáka jako psa do rodiny, neberou v potaz skutečnost, že tito psi velice rádi pracují pro svého pána. Psovi nesvědčí, držíte-li ho pouze pro potěšení a nenabízíte mu žádnou činnost. Je vhodné se proto přihlásit do některého z kynologického spolku německých ovčáků (na světě jsou tisíce zaregistrovaných spolků) a něco s tímto psem podnikat, např. výcvik, trénink v obratnosti, poslušnosti, stopování, cokoliv, aby byl tělesně i duševně zdráv.[3] Pro všechny velké psy, a tedy i pro německého ovčáka platí, že štěně v období růstu potřebuje všechny stavební látky a energii na vývin kostí, šlach a svalů. Je-li pes v tomto období příliš zatěžován, může to způsobit nenapravitelné škody, to platí i pro nadbytek potravy, nebo její špatnou kvalitu.

Výchova[editovat | editovat zdroj]

Dvouměsíční štěně

Německý ovčák je na celém světě nejpoužívanějším psem slepeckým, lavinovým, stopovacím. Používá se jako hlídač, obranář i policejní pes. V soutěžích poslušnosti jsou většinou velice úspěšní. Tento pes se od vás rád nechá učit, je inteligentní a učí se poměrně rychle. Velká většina německých ovčáků zbožňuje svého pána a potřebuje s ním hodně kontaktu. V zemi svého původu se německý ovčák stále ještě používá k pasení stád.[3] Je zvláštností že feny jsou pracovitější a mají větší chuť k práci. Oproti tomu psi jsou zase tvrdší, mají větší sílu a jsou mrštnější.

Srst a ostatní[editovat | editovat zdroj]

V případě klasického krátkosrstého německého ovčáka není péče o srst nijak závratná: má podsadu, líná tedy 2x ročně (na jaře a na podzim), v této době je nutné jí věnovat zvýšenou pozornost v podobě každodenního česání, mimo ni stačí jednou týdně vyčesat. Mytí vodou srsti nevadí ani jí neškodí.

Pokud si pes neobrušuje drápky o chodník či beton, je nutné mu je zastřihávat kleštičkami. Do uší není nutné nijak zasahovat, němečtí ovčáci netrpí na problémy s nimi.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Vlkošedý německý ovčák při agility

Toto plemeno vyniká zejména ve sportovní a praktické-služební kynologii. Kvůli jeho všestrannosti a učenlivosti se také občas používá při psích sportech (agility, aportování, atd.). Německý ovčák je pes vysoce učenlivý a poslušný, odvážný, nedůvěřivý, věrný, neúplatný, ochotný a neúnavný.[3] V obecném povědomí panuje názor, že jsou němečtí ovčáci agresivní, ale odborná literatura a zkušenosti tvrdí opak.[4] Případná agresivita je způsobena ve většině případů špatnou výchovou. Také si většinou oblíbí jednoho člena rodiny.

Německý ovčák ve vodě

Německý ovčák velmi dobře snáší studené počasí, je vhodný i do města, je snadno cvičitelný a je to dobrý hlídač. Celoročně může být venku, potřebuje dostatek pohybu.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Německý ovčák se uplatňuje po celém světě v policejních, záchranářských, vojenských i společenských službách. Původně také jako pastevecký pes se však dnes už téměř nevyužívá. Německý ovčák je pes velice energický, aktivní a vytrvalý, proto se uplatňuje spíše jako partner policistů, horské služby, záchranné služby, vyšetřovatelů hasičů a také jako výborný osobní hlídač a sportovec pro účast na závodech z výcviku, výstavách, kde je také požadována jejich fyzická vytrvalost.

Klub německého ovčáka má vlastní zkušební řád SchH, kterému přísluší zkoušky SchH 1, 2, 3 (zkoušky 1., 2., 3. stupně), SchH A (zkouška stupně A), FH 1,2 (zkoušky psa stopaře), BH (zkouška doprovodného psa). Stejně jako u jiných řádů mají tento řád a zkoušky, které obsahuje určitá daná pravidla a ustanovení, rovněž podmínky účasti psa, kam patří i věková hranice a míra obtížnosti.

Možná záměna[editovat | editovat zdroj]

Možné je zaměnit německého ovčáka například s belgickým ovčákem malinois, avšak tato záměna je spíše nepravděpodobná. Malinois je mnohem menší, méně mohutný a mrštnější a rychlejší. Výrazně menší než německý ovčák je i české národní plemeno chodský pes.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku German Shepherd na anglické Wikipedii.

  1. The Kennel Club - počet registrovaných psů v letech 2011-2012 [online]. Dostupné online. 
  2. a b c FOGLE, Bruce. Velká encyklopedie psů. 5. vyd. [s.l.]: Slovart, 2006. 409 s. S. 304, 305. 
  3. a b c Německý ovčák - popis plemene [online]. [dále jen Něm.ovčák - popis]. Dostupné online. 
  4. (Anglicky) Studie napadení člověka psem [online]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ANTESBERGER, Helmut. Německý ovčák: odborné rady pro správný chov, péči, výživu a dobrou kondici psa: zvláštní část: Výchova a výcvik. Praha: Vašut, 2014. 72 s. ISBN 978-80-7236-864-8. 
  • KOUDELOVÁ, Jiřina. Německý ovčák. České Budějovice: Nová Forma, 2010. ISBN ISBN 978-80-7453-060-9. 
  • FOGLE, Bruce. Německý ovčák. Praha: Ottovo nakladatelství, 1999. 79 s. ISBN ISBN 80-7181-360-5. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]