Hřebenatka svatojakubská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxHřebenatka svatojakubská
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen měkkýši (Mollusca)
Třída mlži (Bivalvia)
Řád Pterioida
Čeleď hřebenatkovití (Pectinidae)
Rod hřebenatka (Pecten)
Binomické jméno
Pecten jacobaeus
L. 1758
Synonyma

Ostrea jacobaea

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřebenatka svatojakubská (též hřebenatka jakubská, Pecten jacobaeus, anglicky pilgrim's shell) je druh mlže obývající Středozemní moře. Žije při mořském dně v hloubce do 200 metrů, může také plavat na kratší vzdálenosti pomocí vypuzovaní vody. Živí se planktonem, který filtruje z mořské vody. Dosahuje velikosti okolo 13 cm.[1] Lastura má okrové až červenohnědé zbarvení, má tvar vějíře a je zbrázděna čtrnácti až šestnácti paprskovitě se rozbíhajícími žebry. Spodní polovina schránky je vydutější a světleji zbarvená než horní. Je hermafrodit, období rozmnožování nastává v květnu a červnu.

Tento druh je zřejmě endemickým obyvatelem Středozemního moře,[2] může však být konspecifický s hřebenatkou kuchyňskou (Pecten maximus), rozšířenou od severního Norska po západní Afriku. Oba druhy jsou si podobné, mají však některé odlišné znaky.[3]

Maso hřebenatek je díky své jemné oříškové chuti oblíbeným pokrmem středomořské kuchyně, živočichové se loví pomocí vlečných sítí, bývají také chováni uměle. Upravují se na másle, se zeleninou, šafránovým rizotem nebo jako sašimi, kromě masa se konzumují také jikry.[4] Podle archeologických nálezů byly hřebenatky lidskou potravou od pravěku, již Aristoteles uvádí recept na jejich pečení na roštu s octem a solí.

Lastura hřebenatky je atributem svatého Jakuba Staršího. Podle legendy vydávaly ostatky tohoto světce takovou záři, až se pod jedním rytířem splašil kůň a skočil do moře; jezdce se podařilo vylovit živého a na znamení zázračné záchrany bylo jeho brnění pokryto hřebenatkami.[5] Hřebenatka je odznakem věřících na Svatojakubské cestě: poutníci při sobě nosili lastury jako nádoby na pití, dvojice lastur také symbolizovala lásku k Bohu i lásku k bližnímu.[6]

Mušli sv. Jakuba měl ve svém papežském erbu Benedikt XVI., je vyobrazena na obraze Botticelliho Zrození Venuše; hřebenatku kuchyňskou (anglicky St James shell, great shell) má ve znaku ropná společnost Royal Dutch Shell.[7]

První fosilní nálezy tohoto druhu pocházejí z počátku pliocénu.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Biolib.cz
  2. Pectinidae gallery. www.pectensite.com [online]. [cit. 2020-02-26]. Dostupné online. 
  3. a b WILDING, Craig S.; BEAUMONT, Andy R.; LATCHFORD, John W. Are Pecten maximus and Pecten jacobaeus different species?. Journal of the Marine Biological Association of the United Kingdom. 1999/10, roč. 79, čís. 5, s. 949–952. Dostupné online [cit. 2020-02-26]. ISSN 1469-7769. DOI:10.1017/S0025315499001149. (anglicky) 
  4. Mušle svatého Jakuba. Jak na ně? Poradí Roman Paulus. Lidovky.cz
  5. Svatojakubská cesta. www.vwv.cz [online]. [cit. 2017-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-27. 
  6. Ultreia
  7. Ecomare [online]. [cit. 2020-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]