Morčák velký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxMorčák velký
alternativní popis obrázku chybí
Morčák velký (samice)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád vrubozobí (Anseriformes)
Čeleď kachnovití (Anatidae)
Rod morčák (Mergus)
Binomické jméno
Mergus merganser
Linné, 1758
Rozšíření morčáka velkého:
Rozšíření morčáka velkého:
     letní
     zimní
     celoroční
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Morčák velký (Mergus merganser) je velký vrubozobý pták z čeledi kachnovití s rozsáhlým areálem rozšíření. Hojně se vyskytuje na velkém území Evropy, Asie a Severní Ameriky (viz mapka níže).

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Délka těla: 58 - 80 cm
  • Rozpětí křídel: 100 cm
  • Hmotnost: 1100 - 2000 g
Samec

Morčák velký je o něco větší než kachna divoká. Má dlouhé tělo, velkou hlavu a tenký, na konci zahnutý zobák s pilovitými okraji pro lepší uchopení kořisti.

Ve svatebním šatě má samec lesklou, tmavě zelenou hlavu, šedozelený hřbet, sněhově bílé boky a červené končetiny a zobák.

Samice není zdaleka tak výrazně zbarvena, ale i přesto působí půvabným dojmem hlavně díky odstávajícím perům v týle, která nejsou u samce tak nápadná. Je celá šedá s hnědou hlavou a stejně jako samec má červený zobák a končetiny. Po zbytek roku jsou obě pohlaví zbarvena stejně.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Morčáka velkého nalezneme na jezerech a pomalu tekoucích řekách, velice často bývá chován jako okrasný pták v parkových jezírcích. Je částečně tažný, jedinci ze severoevropských oblastí na zimu migrují do střední a jižní Evropy, kde se zdržují od listopadu do března.

Mimo období rozmnožování se nijak neozývá, tokající samec však vydává hluboké „kerr kerr“.

Morčák je skvěle přizpůsoben k lovu ryb, dokáže poměrně rychle plavat i v 3 metrových hloubkách a k jejich lepšímu uchopení má skvěle přizpůsobený zobák (viz popis). Jeho potravou se občas stávají i jiní vodní živočichové, nejčastěji měkkýši, korýši nebo slávky; pro mláďata je hlavní složkou potravy vodní hmyz.

Hnízdí od dubna do května a nejčastěji zahnizďuje v dutinách stromů, pod loděnicemi, na skalách nebo ve velkých dřevěných budkách. Ročně klade 6 až 17 vajec, na kterých sedí po dobu 30 - 35 dní. Mláďata se plně osamostatňují ve věku 60 - 70 dní.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

  • M. m. merganser - Evropa a severní část Asie.
  • M. m. orientalis - Asie.
  • M. m. americanus - Severní Amerika.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Common Merganser na anglické Wikipedii a Tracz nurogęś na polské Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]