Morčák velký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxMorčák velký
alternativní popis obrázku chybí
Morčák velký (samice)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádvrubozobí (Anseriformes)
Čeleďkachnovití (Anatidae)
Rodmorčák (Mergus)
Binomické jméno
Mergus merganser
Linnaeus, 1758
Rozšíření morčáka velkého:
Rozšíření morčáka velkého:
      hnízdiště
      celoroční výskyt
      migrace
      zimoviště
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Morčák velký (Mergus merganser) je velký vrubozobý ptákčeledi kachnovití s rozsáhlým areálem rozšíření. Hojně se vyskytuje na velkém území Evropy, Asie a Severní Ameriky (viz mapka níže).

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Délka těla: 58 – 80 cm
  • Rozpětí křídel: 100 cm
  • Hmotnost: 1100 – 2000 g

Morčák velký je o něco větší než kachna divoká. Má dlouhé tělo, velkou hlavu a tenký, na konci zahnutý zobák s pilovitými okraji pro lepší uchopení kořisti.

Ve svatebním šatě má samec lesklou, tmavě zelenou hlavu, šedozelený hřbet, sněhově bílé boky a červené končetiny a zobák.

Samice není zdaleka tak výrazně zbarvena, ale i přesto působí půvabným dojmem hlavně díky odstávajícím perům v týle, která nejsou u samce tak nápadná. Je celá šedá s hnědou hlavou a stejně jako samec má červený zobák a končetiny. Po zbytek roku jsou obě pohlaví zbarvena stejně.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Morčáka velkého nalezneme na jezerech a pomalu tekoucích řekách, velice často bývá chován jako okrasný pták v parkových jezírcích. Je částečně tažný, jedinci ze severoevropských oblastí na zimu migrují do střední a jižní Evropy, kde se zdržují od listopadu do března.

Mimo období rozmnožování se nijak neozývá, tokající samec však vydává hluboké „kerr kerr“.

Morčák je skvěle přizpůsoben k lovu ryb, dokáže poměrně rychle plavat i v 3metrových hloubkách a k jejich lepšímu uchopení má skvěle přizpůsobený zobák (viz popis). Jeho potravou se občas stávají i jiní vodní živočichové, nejčastěji měkkýši, korýši nebo slávky; pro mláďata je hlavní složkou potravy vodní hmyz.

Hnízdí od dubna do května a nejčastěji zahnizďuje v dutinách stromů, pod loděnicemi, na skalách nebo ve velkých dřevěných budkách. Ročně klade 6 až 17 vajec, na kterých sedí po dobu 30 – 35 dní. Mláďata se plně osamostatňují ve věku 60 – 70 dní.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

  • M. m. merganser – Evropa a severní část Asie.
  • M. m. orientalis – Asie.
  • M. m. americanus – Severní Amerika.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Common Merganser na anglické Wikipedii a Tracz nurogęś na polské Wikipedii.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.2. 4. září 2021. Dostupné online. [cit. 2021-10-11]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]