Přeskočit na obsah

Polák malý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPolák malý
alternativní popis obrázku chybí
Dvojice poláků malých (vpravo samec, vlevo samice)
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádvrubozobí (Anseriformes)
Čeleďkachnovití (Anatidae)
Rodpolák (Aythya)
Binomické jméno
Aythya nyroca
(Güldenstädt, 1770)
Rozšíření poláka malého (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, světle modře – migrace, modře – zimoviště)
Rozšíření poláka malého (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, světle modře – migrace, modře – zimoviště)
Rozšíření poláka malého (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, světle modře – migrace, modře – zimoviště)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Aythya nyroca

Polák malý (Aythya nyroca) je malá potápivá kachna.

Nejmenší polák, dorůstá přibližně 39–43 cm, váží 410–650 g a v rozpětí křídel měří 60–67 cm. Dospělý samec je kaštanově hnědý s tmavším hřbetem a křídly a bílými okraji křídel, na břiše má velkou bílou skvrnu, díky které jej můžeme snadno rozeznat od podobných samic poláka chocholačky. Samice se podobá samci, v porovnání s ním má však jednotvárnější zbarvení a tmavé oči.

Hnízdění

[editovat | editovat zdroj]

Polák malý hnízdí v jižní, východní a střední Evropě a v jižní a západní Asii. Je převážně tažný, na zimu se hromadně stahuje do jižní Evropy, na sever afrického kontinentu, ke Kaspickému moři a do jihovýchodní Asie. V posledním století se početnost poláka malého na území České republiky silně snížila, v současné době již náleží k jednomu z nejvzácnějších českých poláků. Ročně na českém území hnízdí maximálně 3 páry a zimuje 1 - 5 jedinců.

Polák malý se vyskytuje většinou v párech nebo v menších hejnech, často i ve společnosti jiných druhů potápivých kachen, převážně poláků a zrzohlávek. Často se potápí, před potopením provádí pro poláky charakteristický výskok. Většinou se potápí na několik sekund a jen asi do metrové hloubky.[zdroj⁠?] Požírá převážně vodní rostliny a drobné vodní živočichy, zejména vodní hmyz, měkkýše a malé rybky.

Hnízdí v blízkosti hlubších jezer a močálu. Hnízdo staví na zemi v hustém porostu a během května až června do něj klade 7–12 světle žlutých vajec, na kterých sedí střídavě oba rodiče přibližně 25–28 dní. O vylíhlá mláďata pečuje pouze samice.

Chov v zoo

[editovat | editovat zdroj]

Tento druh kachny byl v červenci 2020 chován přibližně ve 140 evropských zoo. V rámci Česka se ve stejnou dobu jednalo o tato zařízení[2]:

Zároveň je chován v Centru Ochrany fauny ČR v Hrachově.[2]

Chov v Zoo Praha

[editovat | editovat zdroj]

Kdy se první příslušníci tohoto druhu dostali do Zoo Praha, není zcela jisté. Nejpozději to však bylo v roce 1988.[3] Ke konci roku 2018 byli chováni tři samci a čtyři samice.[4]

Polák malý je k vidění v průchozí africké voliéře expozičního celku Ptačí mokřady v dolní části zoo.[3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferruginous Duck na anglické Wikipedii.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. a b www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. 
  3. a b Polák malý - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. 
  4. Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2001. 249 s. ISBN 80-200-0927-2. Kapitola Potápivé kachny: zrzohlávka, poláci, s. 48. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]