Přežvýkaví
| Vědecká klasifikace | |
|---|---|
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | sudokopytníci (Artiodactyla) |
| Podřád | přežvýkaví (Ruminantia) Scopoli, 1777 |
| Čeledi | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přežvýkaví (Ruminantia), někdy také přežvýkavci, je podřád sudokopytníků. Patří do něj mnoho dobře známých velkých pasoucích se savců, jako například kráva, koza, ovce, jelen a antilopa. Všechny druhy přežvýkavců tráví potravu ve dvou krocích, nejprve ji rozžvýkají a spolknou a poté napůl strávenou směs zvrátí zpět do úst, kde ji znovu sežvýkají a tím z ní maximalizují zisk.
Zajímavé je, že ne všichni přežvýkavci patří mezi přežvýkavé. Výjimkou jsou velbloudi a lamy. Mimoto je mnoho velkých savců, kteří sice nejsou přežvýkaví, nicméně adaptovali se podobně na přežvykování důsledkem přežívání na velkém množství málo hodnotné stravy (například klokani).
Jejich nejbližší vývojovou skupinou je Whippomorha, kterou tvoří hroši a kytovci.
Předžaludek
[editovat | editovat zdroj]Od ostatních býložravců přežvýkavé odlišuje zvláštně přizpůsobená trávicí soustava, zejména složený žaludek se 4 komorami, který jim umožňuje trávit těžko stravitelnou rostlinnou potravu.
Předžaludek má 3 komory:
- Bachor (rumen) – proto ruminantia – přežvýkaví
- Čepec (reticulum)
- Kniha (omasum)
Následovány slezem (abomasum), což už je vlastní žaludek, který se nijak výrazně neliší od žaludku třeba psa nebo člověka.
Nejobjemnější částí předžaludku je bachor. V bachoru dochází k hromadění potravy, jejímu mechanickému narušení, rozštěpení pomocí symbiotické bachorové mikroflóry (bakterie, prvoci, houby), fyzikálnímu rozdělení dle velikosti částic. Největší částice jsou opakovaně mechanicky rozrušovány při procesu přežvykování. Při následném posunu tráveniny do dalších oddílů zažívacího traktu tráví přežvýkavec bachorovou mikroflóru, respektive látky, které bakterie a prvoci vytvořili z přijaté potravy.
Fylogenetický strom
[editovat | editovat zdroj]Příbuzenské vztahy uvnitř recentních přežvýkavých lze zobrazit následujícím fylogenetickým stromem:[1][2][3]
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ CHEN, Lei; QIU, Qiang; JIANG, Yu; WANG, Kun; LIN, Zeshan; LI, Zhipeng; BIBI, Faysal. Large-scale ruminant genome sequencing provides insights into their evolution and distinct traits. Science [online]. American Association for the Advancement of Science, 2019-06-21 [cit. 2025-09-04]. Roč. 364, čís. 6446: eaav6202. Dostupné online. ISSN 1095-9203. doi:10.1126/science.aav6202. PMID 31221828. (anglicky)
- ↑ HECKEBERG, Nicola S. The systematics of the Cervidae: a total evidence approach. S. e8114. PeerJ [online]. 2020-02-18. Roč. 8, s. e8114. doi:10.7717/peerj.8114. (anglicky)
- ↑ CALAMARI, Zachary T. Total Evidence Phylogenetic Analysis Supports New Morphological Synapomorphies for Bovidae (Mammalia, Artiodactyla). S. 1–38. American Museum Novitates [online]. American Museum of Natural History, 2021-06-15 [cit. 2025-09-04]. Roč. 2021, čís. 3970, s. 1–38. Dostupné online. pdf [1]. ISSN 1937-352X. doi:10.1206/3970.1. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu přežvýkaví na Wikimedia Commons