Kuna rybářská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Wikipedie:Jak číst taxoboxKuna rybářská
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída savci (Mammalia)
Řád šelmy (Carnivora)
Čeleď lasicovití (Mustelidae)
Podčeleď kuny (Mustelinae)
Rod kuna (Martes)
Binomické jméno
Martes pennanti
(Erxleben, 1777)
Rozšíření kuny rybářské (hnědě).
Rozšíření kuny rybářské (hnědě).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kuna rybářská (Martes pennanti) je středně velká lasicovitá šelma, která byla vědecky popsána roku 1777. Žije na území Severní Ameriky. Její rozšíření zabírá velkou část kanadských severských jehličnatých lesů a dosahuje místy až do severních oblastí USA.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o největší kunu, velikostí srovnatelnou s kočkou divokou. Je tmavě zbarvená a má mohutný ocas.

  • Hmotnost samců: 3,5 – 6 kg (výjimečně až 9 kg)[2]
  • Hmotnost samic: 2 – 2,5 kg[3]
  • Velikost samců: 90 – 120 cm (včetně ocasu)
  • Velikost samic: 75 – 95 cm

Srst se kuně rybářské mění podle ročních období. V zimě je hustější a lesklejší, zatímco v létě dochází k línání a srst se stává skvrnitá.

Biologie a ekologie[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv se jedná o zdatného lezce po stromech, tráví kuna rybářská většinu života na zemi. Je to samotářské a teritoriální zvíře, jenž je nejaktivnější za soumraku a svítání. Velikost teritoria se pohybuje od 2 do 39 km².[2] Výjimečně může jít až o 50 km².[3]

Je to všežravec, který loví malé a středně velké živočichy (savce, ptáky, plazy, hmyz), konzumuje ale také ovoce a houby. Její nejdůležitější kořistí jsou zajíci měniví a dikobrazi, které zabíjí tím, že jim opakovaně kouše do tváře a hlavy. Nevyhýbá se ani mršinám.[2][3] Navzdory svému jménu požírá ryby jen zcela výjimečně.

K páření dochází na jaře, ale mláďata se rodí až následující jaro. Jako mnoho jiných lasicovitých šelem má i kuna rybářská období tzv. odložené nidace, kdy se oplodněné vajíčko nevyvíjí. To trvá asi 10 měsíců. Skutečná doba březosti je 50 dní. Počet mláďat ve vrhu je maximálně 6 a v průměru 2 až 3. Mláďata se osamostatňují asi po půl roce života. Doba dožití ve volné přírodě bývá okolo 7 let, v zajetí až 10. Úmrtnost je nejčastěji antropogenická, případnými predátory především mladých jedinců kuny rybářské jsou pumy, rosomáci, kojoti a někdy i rysi, lišky a orli.[2][3]

Lov[editovat | editovat zdroj]

Od 18. století byla kuna rybářská lovena pro svoji kožešinu. Ta byla tak žádaná, že se druh na počátku 20. století ocitl na pokraji vyhynutí. Od 2. poloviny 20. století se pomalu vrací do míst svého původního výskytu, ačkoliv je stále legálně lovena.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fisher (animal) na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN. 5. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2017-12-21]
  2. a b c d e HUNTER, Luke; BARRETT, Priscilla. A Field Guide to the Carnivores of the World. London etc.: Panthera, New Holand Publishers, 2011. S. 176. 
  3. a b c d RHINES, C. Martes pennanti (fisher). Animal Diversity Web [online]. 2003 [cit. 2018-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]