Medvídkovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxMedvídkovití
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Čeleďmedvídkovití (Procyonidae)
Gray, 1825
Rody
  • Podčeleď: Procyoninae
    • Procyon
    • Nasua
    • Nasuella
    • Bassariscus
  • Podčeleď: (Potosinae)
    • Potos
    • Bassaricyon
Sesterská skupina
lasicovití (Mustelidae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Medvídkovití (Procyonidae) jsou malé až středně velké šelmy. Nejznámějšími zástupci této čeledi jsou mývalové a nosálové. Medvídkovití žijí na celém území Ameriky a divoké populace mývalů se vyskytují i v Evropě díky utečencům ze zajetí. Mají mírně protáhlé tělo, poměrně velkou hlavu se zašpičatělým čenichem a dlouhý ocas. Pudově veškerou potravu omývají ve vodě. Váha se podle druhu pohybuje mezi 1 až 12 kg. Na všech nohou mají pět prstů s drápy. Mývalové se vyznačují velmi šikovnými předními končetinami. Pro kynkažu je typický chápavý ocas, kterým se dokáže zavěsit na větev stromu.

Medvídkovití jsou převážně stromová zvířata a často se zdržují u vodních toků, umí výborně šplhat i plavat. Vyznačují se, kromě nosálů a částečně mývalů, hlavně noční aktivitou. Většinou žijí v malých skupinách. Samice bývají březí 60120 dní a mají 16 mláďat podle druhu. Medvídkovití jsou všežravci živí se ovocem, kořínky, ořechy, hmyzem, vejci a malými obratlovci. Řada druhů se naučila přibližovat se k lidským obydlím a díky své obratnosti a inteligenci někdy působí škody na drůbeži i v domech. Většina zástupců této čeledi se dá poměrně snadno ochočit a poslední dobou není ani moc těžké si třeba mývala nebo nosála obstarat. Potřebují ovšem velmi prostornou venkovní voliéru a rozhodně se nehodí pro chov v bytě. V zajetí se mohou dožít přes 20 let.

Systém[editovat | editovat zdroj]

Čeleď medvítkovitých je na základě studií fylogenetické příbuznosti řazena následujícím způsobem.[1][2]

Dříve se do čeledi medvídkovitých řadila i panda červená (Ailurus fulgens), dnes je však patrné, že tvoří samostatnou větev (čeleď Ailuridae) na bázi skupiny Musteloidea.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HELGEN, Kristofer M.; PINTO, Miguel; KAYS, Roland. Taxonomic revision of the olingos (Bassaricyon), with description of a new species, the Olinguito. ZooKeys. 2013-08-15, roč. 324, s. 1–83. Dostupné online [cit. 2021-03-22]. ISSN 1313-2970. DOI:10.3897/zookeys.324.5827. PMID 24003317. 
  2. KOEPFLI, Klaus-Peter; GOMPPER, Matthew E.; EIZIRIK, Eduardo. Phylogeny of the Procyonidae (Mammalia: Carnivora): Molecules, morphology and the Great American Interchange. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2007-06, roč. 43, čís. 3, s. 1076–1095. Dostupné online [cit. 2021-03-22]. DOI:10.1016/j.ympev.2006.10.003. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]