Vydra hladkosrstá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxVydra hladkosrstá
alternativní popis obrázku chybí
Vydra hladkosrstá
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídačtyřnožci (Tetrapoda)
Třídasavci (Mammalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Čeleďlasicovití (Mustelidae)
Podčeleďvydry (Lutrinae)
Rodvydra (Lutrogale)
Binomické jméno
Lutrogale perspicillata
(I. Geoffroy Saint-Hilaire, 1826)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Lutrogale perspicillata

Vydra hladkosrstá (Lutrogale perspicillata) je druh lasicovité šelmy. Jedná se o druhý největší druh vydry na světě[2] a vůbec největší druh vydry v Asii.[3]

Vyskytuje se v regionu jihovýchodní Asie (např. Indonésie, Kambožda, Bangladéš) a také Indii a samostatná populace existuje v Iráku[4][3] (vzdálena asi 1200 mil západně od hlavní oblasti výskytu[5]). Proto se rozlišují tři poddruhy[4][6]:

Jednotlivé poddruhy se odlišují zbarvením.[4]

Žije ve sladkých vodách, a to jak v řekách a jejich blízkosti, tak mangrovových oblastech či jezerech.[3] Právě tamní vody jsou často znečištěné, což vede k úbytku populace. Dalším rizikem pro vydry hladkosrsté je taktéž lov na maso a kožešinu.[3]

Jedná se o společenský druh, takže se často pohybuje ve větších rodinných skupinách – v nich také loví. Pro svou povahu je také ochočována – jejích schopností využívají rybáři v Indii a Bangladéši.[3]

Živí se rybami a dalšími vodními živočichy[3] (např. žábami, vodním hmyzem či kraby)[2].

Dosahuje délky 100 až 120 cm, z toho na ocas připadá kolem 40 cm. Váží 7 až 11 kg. Samice běžně rodí jedno až pět mláďat.[3] Např. v Zoo Praha ale samice porodila sedmerčata.[7]

Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]

Patří mezi raritně chované druhy. Historicky byla chována jen v několika zoo ve Spojeném království. V roce 2013 se poprvé dostala také do kontinentální Evropy. Na počátku roku 2019 byla chována v osmi evropských zoo: třech britských (konkrétně v Anglii), v české Zoo Praha (od 2013) a nověji třech francouzských a jedné německé zoo.[6]

Chov v Zoo Praha[editovat | editovat zdroj]

Vydra hladkosrstá je v Zoo Praha chována od roku 2013. V té době se tak pražská zoo stala první a v tu dobu také jedinou zoo v kontinentální Evropě, kde bylo možné tento druh vidět. Původně přišly dvě samice ze Zoo Colchester ve Spojeném království. V listopadu 2015 dorazil samec[6], a mohly taky začít snahy o odchov. Z původních plánů chovu ve skupině sešlo – samice se nesnesly, a tak jedna ze sester opustila Prahu a byla převezena zpět do Spojeného království.[8] Na počátku roku 2017 se samici Kiri (v té době šestiletá, pochází z prvního odchovu v Colchesteru z roku 2011[6][7]) a samci Scottymu narodilo sedm mláďat.[9][3] Přestože mezitím přibyla na seznam zařízení na evropské pevnině dvě francouzské zoo[6], jednalo se o první úspěšný odchov tohoto druhu v kontinentální Evropě.[3][9]


Tento druh je k vidění v pavilonu Indonéská džungle[3] v horní části zoo, a to v expozici společně s binturongy palawánskými.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Skotský přírodovědec, dobrodruh a také spisovatel Gawin Maxwell (1914–1969)[10] zkoumal tento druh vyder v Iráku a také si do Skotska v roce 1957 dovezl samečka jménem Mijbil.[11] Následně o svých zkušenostech a soužití s vydrami napsal knihu Ring of Bright Water[12], tedy Prsten čiré vody[13] (prvně vydané 1960[10]). Prvního vydání se prodalo přes dva miliony výtisků.[11] V Česku byla tato kniha vydána pod názvem Jasná voda vůkol[14]. Podle knihy byl natočen i úspěšný film Kruhy na vodě/Ring of Bright Water (1969)[13][14][11]. Zajímavostí je, že se ukázalo, že Maxwellem ochočované vydry patří k samostatné populaci, a tak byla vyčleněna jako třetí samostatný poddruh. Ten dostal na počest tohoto přírodovědce, díky němuž byl právě tento poddruh zkoumán a popularizován, latinský název L. p. maxwelli.[12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]
  2. a b Žravé a hvízdající vydry se dají v Zoo Praha zastihnout u rybolovu. iDNES.cz [online]. 2014-01-19 [cit. 2019-01-31]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h i j Vydra hladkosrstá - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-01-31]. Dostupné online. 
  4. a b c IUCN OSG - Lutrogale perspicillata. www.otterspecialistgroup.org [online]. [cit. 2019-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-28. 
  5. Nicole Duplaix; IUCN/SSC Otter Specialist Group. Working Meeting. Otters : proceedings of the First Working Meeting of the Otter Specialist Group. [s.l.]: International Union for Conservation of Nature and Natural Resources ISBN 2880322006, ISBN 9782880322007. OCLC 7072298 
  6. a b c d e www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2019-01-31]. Dostupné online. 
  7. a b Pražská zoo jako první na kontinentu rozmnožila vydry hladkosrsté. ČT24 - Česká televize [online]. [cit. 2019-01-31]. Dostupné online. (česky) 
  8. Obstarat sedm malých plyšáků je dřina, vydry v Zoo Praha mají honičku. iDNES.cz [online]. 2017-03-15 [cit. 2019-01-31]. Dostupné online. 
  9. a b Sedm vzácných vydřích trpaslíků. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-05-10]. Dostupné online. (česky) 
  10. a b Gavin Maxwell. www.eileanban.org [online]. [cit. 2019-01-31]. Dostupné online. 
  11. a b c Ring of Bright Water : Gavin Maxwell : 9780956254504. www.bookdepository.com [online]. [cit. 2019-01-31]. Dostupné online. 
  12. a b Učenlivé vydry: Udělám to stejně jako ty. Ábíčko.cz [online]. [cit. 2019-01-31]. Dostupné online. 
  13. a b www.csfd.cz [online]. [cit. 2019-01-31]. Dostupné online. 
  14. a b Jasná voda vůkol - Gavin Maxwell | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2019-01-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]