Sněžná čára

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o zeměpisném jevu. O astrofyzikálním jevu pojednává článek Sněžná čára (astrofyzika).
Sněžná čára dobře viditelná na vrcholkách Alp. Jedná se o linii, kam už nesahá sníh[zdroj?]

Sněžná čára je hranice trvalé sněhové pokrývky, vlastně také hranice tání sněhu[zdroj?]. V různých klimatických podmínkách je sněžná čára různě položená (např. jedna z nejvyšších je v Tibetu: 5500–6000 m n. m.; jedna z nejnižších je v Zemi Františka Josefa: přibližně 50 m).

Na většině zemského povrchu (existují ale výjimky) platí, že sněžná čára se směrem k pólům snižuje – na rovníku je položená nejvýše[zdroj?], směrem k pólům se postupně přibližuje až k hladině moře. Sněžnou čáru mohou ovlivnit i vnější geologické jevy, klimatologické a další faktory.

Se sněžnou čárou souvisí:[zdroj?]

Sněžná čára a zeměpisná šířka[editovat | editovat zdroj]

Region Z. š. (°) H (m) klimatologické faktory
Špicberky 78 0300–0600
Skandinávie 67 1000–1500 Golfský proud
Island 65 0700–1100 Golfský proud
Skandinávie 62 1200–2200
Alpy (severní strana) 48 2500–2800 atlantická severní fronta
Centrální Východní Alpy 47 2900–3200
Alpy (jižní strana) 46 2700–2800 Středozemní podnebí
Pyreneje 43 2600–2900 srov. Nový Zéland −43
Kavkaz 43 2700–3800 kontinentální podnebí
Karákóram 36 5400–5800 kontinentální podnebí
Transhimálaj 30–33 6300–6500 kontinentální podnebí
Himálaj 30 4800–6000 zastínění
Keňa 0 4600–4700 Tropy
Nová Guinea −2 4600–4700
Andy v Ekvádoru −2 4800–5000 tropy
Kilimandžáro −3 5500–5600 tropy
Andy v Chile −27 5800–6500
Nový Zéland −43 1600–2700
Ohňová země −54 0800–1300
Antarktický poloostrov −70 0000–0400