Panda velká

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxPanda velká
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídačtyřnožci (Tetrapoda)
Třídasavci (Mammalia)
Podtřídaživorodí (Theria)
Nadřádplacentálové (Placentalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Podřádpsotvární (Caniformia)
Čeleďmedvědovití (Ursidae)
RodAiluropoda (panda)
Binomické jméno
Ailuropoda melanoleuca
(David A., 1869)
Rozšíření pandy velké
Rozšíření pandy velké
Rozšíření pandy velké
poddruhy:
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Panda velká (Ailuropoda melanoleuca – doslovně „kočičí-stopa černá-a-bílá“, čínsky TZ: 大熊貓, ZZ: 大熊猫; pchin-jin: dàxióngmāo; český přepis: ta siung mao) je savec, vetší druh medvěda řazený do čeledi medvědovití (Ursidae) a jediný žijící zástupce rodu Ailuropoda (panda). Vyznačuje se výraznou černobílou srstí a zavalitým tělem. Ačkoli patří do řádu masožravců (Carnivora), je to býložravec (přesněji možná folivor neboli listožravec), neboť více než 99 % jeho jídelníčku tvoří bambusové listy, stonky nebo výhonky. Příležitostně se však živí i jinými rostlinami, drobnými živočichy nebo dokonce mršinami.

Dospělý medvěd měří 120–190 cm a dosahuje hmotnosti 70–160 kg. Je to samotář, který se s jinými jedinci setkává pouze v období námluv. Samice pandy velké rodí obvykle jen jednou za dva roky. Březí je 95–163 dní; rozptyl je způsoben různě trvající odloženou nidací, díky které může mláďata porodit v příhodnou dobu. Narodit se mohou až tři medvíďata, ale obvykle přežije jen jediné z nich. Novorozeně váží pouhých 85–140 g (0,1 % váhy matky) a v porovnání s velikostí dospělého jde o jedno z nejmenších mláďat placentálních savců. Ve věku tří týdnů otvírá oči. Když je mláděti jeden až dva měsíce, je již plně vybarvené s typickým vzorováním a opouští spolu s matkou bezpečí doupěte. Asi šestiměsíční mládě pozře už menší množství bambusové stravy, ale až do téměř jednoho roku je pro něho primární potravou matčino mléko. U matky se drží do stáří 18 měsíců nebo až do svých dvou let. Panda velká se může dožít 10–30 let. V zajetí téměř 40 let.

Panda velká žije dnes pouze v několika horských pásmech v Číně, zejména v Sečuánu a také v sousedních provinciích Šen-si a Kan-su, kde nalezla nové útočiště poté, co byla v důsledku odlesňování, zemědělství a dalšího rozvoje vytlačena z nížinných oblastí. Po mnohaletém úsilí o záchranu v roce 2021 čínské orgány ochrany přírody oznámily, že pandy velké už nejsou ve volné přírodě ohroženy (vyhubením) a jejich populace roste, přičemž přesahuje 1800 jedinců. V září roku 2016 se posunula v hodnocení IUCN z kategorie ohrožených druhů mezi zranitelné poté, co se od roku 2014 zvýšil počet pand o 17 %.

Panda velká se stala symbolem Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Od druhé poloviny 20. století je také národním symbolem Číny a je zobrazována na čínských zlatých nebo stříbrných mincích.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Hnědobílý poddruh Ailuropoda melanoleuca qinlingensis (tzv. qinlingská panda)

Západ se poprvé seznámil s pandou velkou v roce 1869, díky popisu francouzského jezuity a misionáře Armanda Davida, který se dostal ke kůžím dospělé i mladé pandy od jednoho lovce. Následovaly anatomické studie, v nichž byla panda označována různými názvy (více v podkapitole etymologie). V roce 1901 navrhl britský zoolog Edwin Ray Lankester (tehdejší ředitel přírodovědného muzea v Londýně) název „great panda“ (v překladu „panda velká“), aby byla tato panda odlišena od pandy červené (tehdy se považovala za její blízce příbuznou).[2]

Po mnoho desetiletí byla přesná vědecká klasifikace pandy předmětem debat, protože jak panda velká tak panda červená sdílejí vlastnosti medvědů (Ursidae) i mývalů (Procyonidae). I proto bývaly společně řazeny do některé z těchto čeledí nebo do samostatné čeledi Ailurida.[3] Nicméně genetické testy odhalily, že panda velká je vskutku medvěd a patří tedy do čeledi medvědovití. Jde o jediného žijícího zástupce rodu Ailuropoda (panda) a jeho nejbližším příbuzným je medvěd brýlatý z Jižní Ameriky.[4]

Na základě odlišných parametrů lebky, jiného zbarvení srsti a rozdílné populační genetiky odborníci rozlišují dva poddruhy pandy velké (2005)[5][6]:

  • Ailuropoda melanoleuca melanoleuca; nejpočetnější panda s klasickým vzorováním a typicky černobílým zbarvením.
  • Ailuropoda melanoleuca qinlingensis (tzv. qinlingská panda); namísto typického zbarvení je tato panda hnědobílá, má menší lebku, větší stoličky a obývá výhradně pohoří Čchin-ling (v provincii Šen-si).

Podrobná genetická stude z roku 2012 ukázala, že k oddělení populací došlo pravděpodobně před 300 000 lety.[7] Dále vědci odhadují, že první pandy spatřily svět asi před 2–3 miliony let.[8][9][10] Brzké oddělení od hlavní vývojové linie medvědovitých a tedy odlišná evoluce pravděpodobně může za atypické potravní chování (více viz Potrava, krmení a trávení).

Fylogeneze současných druhů medvědů znázorněna na kladogramu založeném na kompletních sekvencích mitochondriální DNA podle Yu et al. (2007):[11]

Ursidae
Ursinae

medvěd lední (Ursus maritimus) Lossy-page1-2518px-Ursus maritimus - 1700-1880 - Print - Iconographia Zoologica - Special Collections University of Amsterdam - (white background).jpg

medvěd hnědý (Ursus arctos) Ursus arctos - 1700-1880 - Print - Iconographia Zoologica - Special Collections University of Amsterdam - (white background).jpg

medvěd baribal (Ursus americanus) Ursus americanus - 1700-1880 - Print - Iconographia Zoologica - Special Collections University of Amsterdam - (white background).jpg

medvěd ušatý (Ursus thibetanus) Ursus thibetanus - 1700-1880 - Print - Iconographia Zoologica - Special Collections University of Amsterdam -(white background).jpg

medvěd malajský (Helarctos malayanus) Ursus malayanus - 1700-1880 - Print - Iconographia Zoologica - Special Collections University of Amsterdam - (white background).jpg

medvěd pyskatý (Melursus ursinus) Tremarctos ornatus 1824 (flipped).jpg

medvěd brýlatý (Tremarctos ornatus) Spectacled bear (1829).jpg

panda velká (Ailuropoda melanoleuca) Recherches pour servir à l'histoire naturelle des mammifères (Pl. 50) (white background).jpg

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Čínský název je složenina „medvěd-kočka“. Západní ekvivalent panda pochází od její vzdálené příbuzné pandy červené, jde o francouzskou adaptaci nepálského slova „požírač bambusu“. Dokud nebyla známa tato příbuznost (panda červená byla objevena v roce 1901), byla panda velká známá jako medvěd černobílý. Díky nejasné taxonomii získala v jednotlivých jazycích řadu ekvivalentních vědeckých pojmenování, v latině například Ailuropus melanoleucus, v češtině ještě panda černobílá, medvěd bambusový nebo medvěd drápkatý.[2][5]

Latinský název Ailuropoda melanoleuca lze doslovně přeložit jako „kočičí stopa černá a bílá“.[2][12]

Rozšíření, biotop[editovat | editovat zdroj]

Pohoří Čchin-ling, dnes typický habitat pandy velké

Panda velká žije v hornatých oblastech centrální části Čínské lidové republiky, v provinciích Kan-su, Šen-si a Sečuán. Na těchto územích je pro ni zřízeno velké množství rezervací a ve městě Čcheng-tu je vybudované chovné centrum pro pandy velké. Původně, ještě před 2000 lety, žila na rozsáhlém území Číny, směrem na jih až po Vietnam a Myanmar.[8][13][14][15]

Domovem pandy jsou horské bambusové lesy (ve spleti jehličnatých a listnatých) v nadmořské výšce 1200 až 4100 metrů, ale v zimě sestupuje do nižších poloh okolo 800 m n. m.[14][15][16] Při volbě prostředí je vázána na přítomnost vody. Panda velká obecně nerada cestuje a obvykle se zdržuje na území o rozloze 4–6,5 km2, nebo ještě menším.[2][13][14] Během dne obvykle neurazí více než 600 m.[2]

Fyzické vlastnosti, potrava[editovat | editovat zdroj]

Lebka pandy velké

Panda velká má zavalité tělo, mohutnou širokou hlavu s krátkým čenichem a zakulacenými černými ušními boltci dlouhými 9–10 cm. Dospělá panda váží obvykle 70–160 kg (průměrně asi 100 až 115 kg, maximálně 180 kg), je dlouhá 120–190 cm a v kohoutku měří 60–90 cm (výška odpovídající bernardýnovi[17]). Obvod hrudníku se pohybuje v rozmezí 70–106 cm. Samec roste do větších rozměrů než samice a bývá asi o 10 až 20 % těžší, ale vzhledem se od sebe neliší. Ocas pandy je krátký, obvykle 10–15 cm dlouhý, ale podle některých zdrojů maximálně jen 4–6 cm. Ve srovnání s jinými medvědy mívá tak pravděpodobně druhý nejdelší, po medvědovi pyskatém.[pozn. 1] Ocas slouží k rozptylování pachu od žláz v blízkosti řitního otvoru a kromě toho též k zakrytí a tedy k ochraně pohlavního i řitního otvoru. Srst je vlnitá, v dospělosti drsná a hustá, 3–10 cm dlouhá, typicky černobílá, přičemž černá a bíla se nachází vždy na stejných místech. Nejdelší srst je na břichu (až 10 cm), nejkratší na zadku (3–5 cm). Táhne se ji až pod tlapy. Jednotlivé chlupy jsou pokryté olejovým povlakem.[2][5][14][15][16][17][18][19][20][21] Taková srst medvěda dokonale chrání před chladným a vlhkým prostředím (v oblastech, které panda obývá, je relativní vlhkost vzduchu velmi vysoká, v průměru asi 80%).[2][19] V obzvláště krutých mrazech si pomáhá třeba tak, že se vyválí v koňském hnoji.[22]

Otevřená tlama pandy velké s viditelnými špičáky

Dospělá panda velká má celkem 40–42 zubů a zubní vzorec zdravého dospělého jedince vypadá následovně: I 3/3, C 1/1, P 4/4, M 2/3 = 42. Na rozdíl od jiných medvědů jí chybí jedna z běžných spodních stoliček, která je nahrazena velkou a plochou stoličkou přizpůsobenou k drcení bambusových vláken. Čelistní svaly se upínají v horní části lebky na sagitální hřeben, díky čemuž má neuvěřitelnou sílu skusu. Masem, resp. drobnými živočichy se živí pouze výjimečně, přesto má i ona vyvinuté velké špičáky, díky nimž může potenciální kořist uchopit do tlamy.[2][18][23][24][25] Při žvýkání a pohybu čelistí do stran, jak je u býložravců typické, si svými špičáky nepřekáží díky upravenému temporomandibulárnímu kloubu a premolárním zubům.[26]

Oproti jiným medvědům nemá zornice kulaté, ale mají tvar štěrbiny, takže umožňují lépe regulovat množství světla, které do nich vstupuje. Tato adaptace pandě umožňuje dobré noční vidění, což se jí hodí, protože hledá potravu prakticky nepřetržitě, tudíž i v noci. Ve srovnání s čichem a sluchem má ovšem špatný zrak.[2]

Průměrná tělesná teplota druhu byla naměřena na zhruba 37,2 °C, průměrná srdeční frekvence pandy velké byla pak naměřena na 102 úderů za minutu.[27]

Genom pandy velké byl sekvenován v roce 2009. Zjistilo se, že má 20 párů autozómů a 1 pár pohlavních chromozomů (tedy dohromady 42 chromozomů).[28] Ze všech savců, kteří byli sekvencováni, se její genom nejvíce podobá psímu – až 80% podobnost, a z 68 % se podobá lidskému.[29][30]

Úloha černobílé srsti[editovat | editovat zdroj]

Panda velká se svým zbarvením srsti výrazně odlišuje od jiných medvědů, což vyvolalo řadu otázek – k čemu ji vlastně černobílá srst slouží. Výzkumníci zvažovali možnost, že ji má z důvodu regulace teploty (tmavší odstín lépe přitahuje světlo), nebo, že konkrétně okolo očí se nachází černá proto, aby je slunce neoslňovalo (černá zároveň lépe pohlcuje světlo, takže jej neodráží). Černé znaky na hlavě mohou sloužit i ke komunikaci pomocí obličejových rysů. Jiní odborníci došli k závěru, že bílý obličej, krk, břicho a zadek jí pomáhá maskovat se ve sněhu, zatímco černě zbarvené končetiny lépe ukryje ve stínu. Mimo to ostré kontrasty černé a bílé rozbíjejí obrys těla, takže z větší vzdálenosti nelze rozpoznat její tvar a velikost. Pohybem se totiž panda příliš neprozradí, protože se snaží co nejvíce šetřit energií. Někteří vědci se naopak domnívají, že její poměrně nápadná kresba má za úkol varovat útočníky před nebezpečím. Nemá tedy sloužit k maskování, ale mohlo by jít o podobnou obrannou strategii, jakou má kupříkladu skunk. Avšak černobílý vzor srsti je natolik výrazný, že může hrát roli i pří výběru partnera v období rozmnožování.[17][31][32][33]

Jedinečné zbarvení srsti pandy velké je zkrátka výsledkem konstelace funkcí, které vycházejí z jejího zázemí s různým prostředím a způsobu života, neboť kvůli specifické, málo vydatné, stravě zůstává aktivní i po celou zimu.[32]

Legenda o černobílém vzoru[editovat | editovat zdroj]

Podle jedné čínské legendy nebyla panda odjakživa černobílá, původně měla pouze bílou srst. Legenda praví, že jednou jedna mladá pastýřka zachránila malou bezbrannou pandu před levhartem, ale přišla při tom o život. Všichni medvědi pak pastýřku oplakali. Když nad ní pandy truchlily, začala jim stékat černá barva ze smutečních černých pásek, které měly umístěné na pažích, po celém těle. Když si chtěly otřít oči od slz, barvu si rozmazaly, načež se jim udělaly černé skvrny kolem očí, a když si zakryly uši, aby neslyšely nářek a pláč, zčernala jim i srst na uších. A od té doby jsou pandy černobílé.[2][16][34]

Albinismus[editovat | editovat zdroj]

Vzácná sněhově bílá panda byla vůbec poprvé vyfotografována v dubnu 2019 v národní přírodní rezervaci Wo-lung v provincii Sečuán. Fotopast zde byla umístěna za účelem monitorování volně žijících zvířat v oblasti, a přestože je snímek, který pořídila, poněkud rozmazaný, vědci mohli rozeznat čistě bílou srst a načervenalé oči pandy – znaky albinismu. Odborníci předpokládají, že šlo o mladšího jedince ve věku jeden nebo dva roky, ale nedokázali určit jeho pohlaví.[35][36][37][38] Albinismus u savců je způsoben vzácnou mutací jednoho nebo více genů, které řídí produkci melaninu, hlavního pigmentu určujícího barvu kůže, srsti a očí. Znak albinismu je recesivní, což znamená, že se projeví, pokud je zděděn po obou rodičích. Ve volné přírod má albín o poznání složitější život. Odlišná barva srsti může být citlivější vůči slunečnímu svitu, což činí albína náchylného k rakovině kůže, a dále může mít medvěd problémy se zrakem, které mu mohou ztěžovat hledání potravy. Živočich s jasně bílou srstí je také lépe viditelný pro predátory, nebo se může stát lákavou kořistí pro pytláky.[35][39][40][41]

Potrava, krmení a trávení[editovat | editovat zdroj]

Bambus, v současnosti hlavní potrava pandy velké, v minulosti tomu tak ale nebylo[42]
Pandy pojídající bambus

Panda velká v současnosti žije téměř nepřetržitě uvnitř bambusových houštin. Přestože se řadí mezi šelmy a disponuje stále chrupem masožravce (leč mírně odlišným – např. má znatelně větší sagitální hřeben, nebo širší a plošší stoličky i třenové zuby hřebenovitého tvaru), je její potrava převážně rostlinná.[2][14][18] Živí se především bambusovými listy, stonky nebo výhonky, ale příležitostně žere též kosatce, šafrány nebo hořce. Bambus však tvoří 99 % její potravy a konzumuje 25 až 42 různých druhů, přičemž je obvykle věrná nanejvýš 4–5 druhům typickým pro své okolí.[2][15][16][43][44][45][46] V různých ročních obdobích konzumuje různé části bambusu: na jaře a v létě žvýká bambusové výhonky, na podzim se krmí hlavně bambusovými listy a v zimě přechází na bambusové stonky.[19]

I její trávicí ústrojí má stavbu obvyklou spíše pro masožravé zvíře, unikátní bakteriální mikroflóra ve střevech jí však umožňuje bez problémů tuto těžkou potravu strávit – specifické bakterie rozloží až 95 % bambusové biomasy na jednoduché cukry. Kromě těchto mikro-pomocníků má taktéž extrémně svalnaté stěny žaludku, díky čemuž potravu snadněji stráví, a střevo má pokryté silnou vrstvou hlenu, čímž je dostatečně ochráněno před tvrdou a ostrou dřevnatou potravou.[14][16][18][47] Bambus je ale natolik nízkokalorická potrava, že se jím krmí prakticky celý den; v průběhu jednoho dne pozře více než 10[14], 20[43], 30[48], 40[19][49][50] nebo až 60 kg[17] potravy (cca 15 % její tělesné hmotnosti[2], v závislosti na tom, o kterou část bambusu se jedná[19][48]) a stravuje se zhruba 10 až 16 hodin.[16][44][51][52][53][54] Zároveň i často vyměšuje, údajně až 50krát za den, přičemž vyprodukuje 10–20 kg trusu (tedy až 100 bobků denně[17]).[43] Pomocí výkalů odborníci odhadují populaci pand a dokonce lze z jejich trusu rozpoznat, který k jakému medvědovi patří.[17] Při konzumaci potravy zaujímá panda pozici v sedě či pololeže, takže má přední tlapy volné a může pohodlně uchopovat bambusové stonky. Při žvýkání se jí třesou uši.[2][16] Trvá asi 8–11 hodin, než potrava projde trávicím traktem, přičemž asi jen pětinu (17–20 %) z ní její organismus využije.[2][16][43]

Ovšem po odborné stránce je všežravcem, neboť je známo, že se živí i vejci a masem; drobnými hlodavci, pišťuchami, rybami, nepohrdne ani zdechlinami a spolu s bambusem konzumuje také nějaký ten hmyz. Jsou to pro ni nezbytné zdroje bílkovin. V přírodě však maso požírá pouze výjimečně, neboť není dostatečně rychlá a vytrvalá, aby dokázala něco ulovit.[2][14][15][16][44] Byly též pozorovány pandy, které seškrabávaly kůru některých jehličnanů a krmily se šťavnatým lýkem, nebo také medem.[2][19]

Na rozdíl od jiných medvědů se neukládá k zimnímu spánku, neboť si nedokáže vytvořit dostatečné zásoby tuku.[15][16] Aktivní je i při teplotách pod bodem mrazu (0 °C).[19]

Šestiměsíční studie zveřejněná v roce 2014, provedená v jednom čínském centru, ukázala, že pandy mají slabost pro cukr. Když jim byla nabídnuta miska s obyčejnou pitnou vodou a miska s vodou a přírodními cukry, preferovaly misku s cukrovými roztoky.[55][56]

Odolnost vůči toxicitě[editovat | editovat zdroj]

Prostřednictvím stravy dospělá panda denně vstřebá odhadem až 66 mg kyanidu. Vyvinuly se však u ní antitoxické mechanismy, které ji chrání. Přibližně 65–80 % kyanidu je metabolizováno na méně toxický thiokyanát a vyloučeno močí, zbytek absorbovaného kyanidu je detoxikován jinými, méně významnými cestami.[57] V „odolnosti“ ji pomáhá i samotný jazyk, který se postupem evoluce, tedy od chvíle, kdy panda přešla na výhradně rostlinnou stravu, stal vnímavější na hořkou pachuť, což ji pomáhá odlišit obzvláště jedovatý druh bambusu.[58]

Přední tlapa pandy velké s patrným šestým pomocným „palcem“

„Palec“[editovat | editovat zdroj]

Pandí tlapa je velmi neobvyklá; s „palcem“ a pěti prsty. „Palec“ je ve skutečnosti modifikovaná kost zápěstí, tzv. radiální sezamoid. Z hlediska stravování jsou přední tlapy pandy doslova předurčeny k jejímu způsobu života, neboť dokáže s bambusem velmi obratně manipulovat (šikovně si jej přidržuje i loupe). Stephen Jay Gould o této skutečnosti napsal pojednání Palec pandy (The Panda's Thumb).[14][16][18] Tento nepravý palec vznikl dle nových poznatků již u evolučních předků pandy velké v průběhu pozdního miocénu, asi před 6 až 7 miliony let.[59]

Potenciál pandího trusu[editovat | editovat zdroj]

Vědci tvrdí, že pandí trus by mohl pomoci pohánět ekologická vozidla budoucnosti, protože se v něm nachází mikroby, které účinně přeměňují rostlinný odpad na biopalivo. Biopaliva vyráběná z kukuřice, sóji a dalších jedlých plodin vyvolávají obavy z jejich možného dopadu na dodávky potravin a jejich cen. Někteří dokonce tvrdí, že tato biopaliva mohou v konečném důsledku produkovat ještě více emisí uhlíku než ropa (fosilní palivo). Odpadní rostlinný materiál, jako jsou např. kukuřičné klasy, je již dlouho považován za bohatý, obnovitelný zdroj surovin pro výrobu biopaliv. Aby se však celulózová biopaliva hodnotně využila, je třeba ji účinně a šetrně přeměnit na etanol, k čemuž by pravě mohly posloužit pandí výkaly.[60][61][62]

Rozmnožování, dožití[editovat | editovat zdroj]

Panda velká žije samotářským způsobem života, samci a samice se tak setkávají zpravidla jen při námluvách, v období od března do května.[16][63] K životu o samotě se přizpůsobila zejména proto, že konfrontace s jinými jedinci může být náročná a vyčerpávající, a navíc zabírá čas, který by mohla věnovat konzumaci potravy. Z tohoto důvodu není ani kdovíjak teritoriální a agresivní.[19] Pohybuje se pouze na poměrně skromném území o velikosti 4–6,5 km2, ale často i ještě menším.[2]

Mláďata pandy velké

Pandy se dorozumívají pomocí vokalizace a pachových značek v podobě otírání a škrábanců na stromech, na které následně močí a vyměšují žlázy umístěné pod ocasem.[2][45][63][64] Obzvláště samci zkoumají samičí moč, protože z ní dokážou vycítit nachází-li se v říji, ale i jiné důležité podněty.[65] Odér je poměrně silný, člověk jej ucítí už z jednoho metru, ale pandí čich je mnohem citlivější.[45] Co se vokalizace týče, panda obvykle bručí nebo mručí, ale vydává více než 10 různých zvuků, nejvíce v období rozmnožování, přičemž výška a frekvence se může lišit s průběhem různých fází námluv.[2][66] Nedokáže vydávat hlasitý řev, jako to umí někteří velcí medvědi.[45] Jedním z nejcharakterističtějších hlasových projevů pandy je „bečení“, tedy zvuk podobný jehňátku nebo kůzleti, a jde o přátelský pozdrav.[45][66] Mezi další hlasové projevy patří např. troubení, funění, vrčení, štěkání i vytí.[45][66] Mláďata se mohou projevovat kvákáním a pištěním.[45]

Před pářením se samec dvoří a všude samici doprovází. Samotná kopulace je krátkodobá (od 30 sekund do pěti minut), ale opakovaná v průběhu jednoho až čtyř dnů.[16][17][67] Samice pandy velké rodí obvykle jen jednou za dva až tři roky.[15][17] Schopni reprodukce jsou do stáří 20 let.[68]

Odrostlejší mládě pandy velké v zoo v San Diegu

Jelikož se embryo vyvíjí velmi rychle, může samice rodit teoreticky už za pouhých 45 dní, ale s ohledem na okolní podmínky (resp. v závislosti na délce odložené implantace oplodněného vajíčka v děloze) také až za šest měsíců. Obvykle se uvádí březost 95–163 dní,[2][16][63][67] podle ARKive může trvat až 181 dní.[15] K časové prodlevě dochází proto, aby se mládě narodilo v příhodnou dobu, kdy jsou bambusové listy nejbohatší na živiny.[2][67] Porodí tak obvykle v srpnu nebo září, případně až na začátku nového roku.[2][16][69] Samice rodí v noře (v jeskyni či v dutém kmeni stromu) o průměru asi jeden metr, která musí být dostatečně prostorná, aby v ní mohla sedět a kojit. Doupě bývá umístěné v blízkosti vody, pravděpodobně proto, aby mládě nebylo dlouhou dobu bez dozoru, když se matka potřebuje napít.[13] Narodit se mohou až tři medvíďata, ale zřídkakdy přežije více než jedno. Kvůli nepříliš vydatné bambusové stravě samice nenačerpá dost energie k tvorbě mléka a nedokáže tak všechny dostatečně nasytit. Čerstvě narozená panda váží kolem 100 gramů (asi 85–140 g, cca 0,1 % váhy matky, a v porovnání s velikostí dospělého jde o jedno z nejmenších mláďat placentálních savců[16][19][64][pozn. 2]).[2][16][63][70][71] Novorozeně je slepé, růžové ale oproti jiným malým medvědům osrstěné, avšak jen velmi jemnou srstí.[16] Kojeno je až 14krát denně, jedno krmení probíhá i půl hodiny.[16] Ve věku tří týdnů otvírá oči.[16] Když je mláděti jeden až dva měsíce, je již plně vybarvené s typickým vzorováním a opouští spolu s matkou bezpečí doupěte. Stále ho však matka nosí v tlamě nebo v náručí a 3–4krát denně kojí.[2][10] Asi v šestí měsících, při váze 12 kg,[17] pozře už menší množství bambusové stravy, ale až do téměř jednoho roku je pro něho primární potravou matčino mléko. V jednom roce váží panda asi 45 kilogramů. U matky se drží do stáří 18 měsíců nebo až do svých dvou let, ale odstavené bývá již v 8.–10. měsíci života.[2][16][63]

Pohlavně vyzrálá bývá ve věku čtyř až osmi let, např. podle ARKive, ADW, WWF aj. v rozmezí 5,5–6,5 let.[2][15][16][63] V divoké přírodě se může panda dožít odhadem 10–20 (vzácně možná i 30[15]) let.[5][14][16][27][72] V zajetí věku ještě vyššího. Nejstarší samec uhynul v roce 2022 v 35 letech,[72] nejstarší samice v roce 2016 v 38 letech.[73] Pro představu; podle slov hongkongské zoo se 35 pandích let rovná 105 rokům lidským.[72]

Nepřátelé[editovat | editovat zdroj]

Dospělá panda mnoho přirozených nepřátel nemá, ale mláděte se může zmocnit kupříkladu irbis neboli levhart sněžný

Ačkoli dospělé pandy velké mají kromě člověka jen málo přirozených predátorů (prakticky žádné),[2][16] jejich mláďata se musí mít na pozoru např. před irbisem (Panthera uncia), charzou žlutohrdlou (Martes flavigula), šakalem (Canis aureus) nebo medvědem ušatým (Ursus thibetanus).[17][19][74] Pand do hmotnosti 50 kg se občas zmocní i zdejší poddruhy levharta.[17][19][75][76] Potenciálním predátorem může být ještě vlk obecný (Canis lupus), liška obecná (Vulpes vulpes), kočka Temminckova (Catopuma temminckii) a kočka bengálská (Prionailurus bengalensis). I někteří draví ptáci mohou představovat pro mladé jedince hrozbu. V minulosti mohl pandy ohrozit třeba také dhoul (Cuon alpinus) nebo tygr ussurijský (Panthera tigris altaica), ale obě šelmy byly v oblastech, kde nyní pandy velké žijí, vyhubeny.[16][19][76]

Novou závažnou hrozbu však představují volně se pohybující psi. Tam, kde jsou hojní a nacházejí se v blízkosti pandích stanovišť, ohrožují medvědy více než přirození predátoři a jiné běžné komplikace. Zejména pak z toho důvodu, že řada psů byla pozitivně testována na vzteklinu nebo psinku, tedy na virová onemocnění, která mohou ohrozit nebo usmrtit i pandy velké. Volně se pobíhající a zdivočelí psi by proto měli být z přírodních rezervací odstraněni. Zavést by se také měly kastrační a očkovací programy, nebo vzdělávací programy pro místní vesničany, které by se zabývaly hrozbou volně pobíhajících psů a jejich dopadem na symbolické zvíře jejich země. Výzkumy ukazují, že zodpovědné řízení může výrazně snížit ekologický dopad psů v chráněných oblastech.[77]

Paraziti a nemoci[editovat | editovat zdroj]

Ztráta a tedy zúžení biotopu podporuje šíření parazitů, protože se příbuzní i další živočichové pohybují na menším území a snáze se dostanou do kontaktu. Takto se pravděpodobně Baylisascaris schroederi, druh škrkavky z čeledi Ascarididae, přenesl na pandu velkou nejspíš od koček, psů nebo lišek, a zatímco v roce 1990 bylo napadeno 10 % medvědů, v roce 2010 to bylo už 50 % pand. B. schroederi je nyní nejčastější příčinou úmrtí volně žijících pand velkých. Tento parazitický červ způsobuje silné krvácení do jater, střev a plic, ale proč je pro pandu velkou tak nebezpečný, není dosud známo.[78][79]

Sedmiletá samice pandy velké uhynula roku 2014 v zoologické zahradě v čínském městě Čeng-čou poté, co se u ní projevily příznaky gastroenteritidy a respiračního onemocnění. Bylo zjištěno, že příčinou smrti byla toxoplazmóza, onemocnění způsobené nitrobuněčným parazitickým prvokem známým jako Toxoplasma gondii, který dokáže infikovat většinu teplokrevných zvířat včetně člověka.[80]

Pandy mohou trpět na různé zubní abnormality. Nejčastěji je trápí opotřebení a zlomeniny zubů. Často zuby i úplně chybí, zejména pak premoláry. Běžný a různě závažný zubní plak a kámen se vyskytuje prakticky u všech medvědů. V důsledku závažnějšího parodontálního onemocnění mohou pravděpodobně i uhynout; v trávicím traktu některých pand byly nalezeny příliš velké části bambusu, které jim protrhaly střeva, nebo kvůli nim trpěly na vředy.[25]

Ohrožení, populace a ochrana[editovat | editovat zdroj]

Hrozby[editovat | editovat zdroj]

Panda velká patří k zranitelným druhům (od roku 2016 dle IUCN),[13] nebezpečí se zvyšuje s postupujícím narušováním jejích přirozených lokalit a velmi slabou porodností, zejména však v chovných zařízeních. Někdy se uvádí, že i v přírodě,[81][82] ale podle nových zjištění má míru reprodukce srovnatelnou s jinými druhy medvědů, takže pověst pochází ze zkušeností v zajetí.[15][83] Nejčastěji umírají zastřelením člověkem kvůli velmi cenné kožešině (vysokým trestům navzdory, neboť např. v Japonsku měla v polovině 90. let minulého století kožešina pandy hodnotu až 176 000 amerických dolarů, ačkoli v současné době je pytláctví spíše malou hrozbou), nebo v důsledku ničení pandího habitatu (přeměny původních lesů na zemědělskou půdu, nebo kvůli těžbě dřeva, budování přehrad, dálnic a dalším rozvojovým projektům).[13][16][27][84] Mezi lety 1950 až 2004 přišla Čína o více než 30 % zalesněných oblastí, což se shodovalo s prudkým poklesem pandí populace.[13] Vedle degradace biotopů lidskou činností jsou pandy velké ohroženy i přírodními katastrofami, zejména seismickou aktivitou, neboť obývají areál nacházející se na tektonicky dosti nestabilním východním okraji Tibetské náhorní plošiny.[85][86] K silnému zemětřesení o síle 8 stupňů došlo kupříkladu v Sečuánu v roce 2008, které zabilo více než 69 000 lidí a poničilo 23 % medvědího habitatu, což se dotklo asi 60 % pand žijících v tomto v regionu – několik medvědů uhynulo nebo se zranilo v rezervacích i mimo ně a zdevastován byl především také porost bambusu. Pandy se sice s touto pohromou setkávaly i v minulosti, ale díky vyšší stabilitě původních nenarušených biotopů a tedy rozsáhlejšímu areálu nebyly následky přírodních pohrom nikdy tak výrazné.[10][86][87] Rovněž nelze opomenout, že u izolovaných málopočetných druhů hrozí nebezpečí příbuzenského křížení a následné ztráty genové rozmanitosti, což může vést ke zvýšenému počtu vývojových vad a onemocnění.[88][89] Za určitou hrozbu lze považovat též změnu klimatu. Kvůli oteplování může bambus, tedy potrava, na které je panda závislá, postupně vymizet, nebo vyhledávat chladnější prostředí a růst tak v ještě vyšších polohách, daleko od medvědů.[90][91] Bambus je vytrvalá kvetoucí rostlina se zvláštním, složitým a pomalým, životním cyklem. Mnoho druhů bambusu zůstává ve vegetativní fázi po celá desetiletí, po níž následuje hromadné synchronní kvetení a poté odumírání. To znamená, že někteří zástupci těchto rostlin se rozmnožují pouze jednou za 30, 60 i 120 let, a zatímco v minulosti stačilo, aby se zvířata přestěhovala do jiné oblasti, kde by našla jiný druh bambusu, nebo zkrátka takový, který je poživatelný, dnes už mnoho možností nemají.[90][92][93][94][95] Pokud by tedy docházelo k plošným ztrátám bambusu, nebezpečná by byla i samotná regenerační prodleva těchto rostlin. Ovšem novější výzkum publikovaný v roce 2018 naznačuje, že mnoho původních studií nadhodnotilo proměnu areálů druhu v důsledku změny klimatu, protože považovaly klima za jediný určující faktor a ignorovaly faktory biotické.[96] Čísla ukazují, jak velký úbytek stanovišť se očekává v pohoří Čchin-ling při zohlednění pouze klimatických proměnných – o 49 až 85 % do roku 2100.[96] Pokud se však zohlední i biotické faktory, výsledky hovoří o mnohem menším úbytku stanovišť – v jednom případě dokonce jen o 12 až 34 % do roku 2100, podle IUCN o cca 35 %.[13][96] Jedním z důvodů je, že nové simulace zohledňují vliv podzemního „oddenkového“ systému bambusových rostlin – podzemního kořenového systému spojujícího jednotlivé rostliny dohromady. Tento systém způsobuje, že se bambusové rostliny uspořádávají do „jedinečného shluku“, díky čemuž by mohly být méně náchylně vůči nárůstu teploty. Výsledky této nové studie se tedy zásadně liší a její autoři doporučují, aby se ochranáři zaměřili zejména na ochranu před antropogenními zásahy, které prokazatelně ničí životní prostředí pand, a aby již nedocházelo k nevhodným doporučením, kvůli kterým se reálné aktuální hrozby mohou dostat do pozadí.[96]

Populace[editovat | editovat zdroj]

Dle posledního průzkumu (2011–2014) žije ve volné přírodě více než 1800 medvědů v 33 malých subpopulacích.[13][97] Připočítáme-li k tomu mláďata do 1,5 roku věku (9,6 %), pak celková populace pand činí přibližně 2000 jedinců.[13] Největší populace se podle Státní správy lesů (2015) vyskytují v pohořích Min-šan, Čchin-ling a Čchiung-laj. Menší, izolovanější populace lze nalézt v pohořích Liang-šan, Ta-siang-ling a Siao-siang-ling.[13]

V září roku 2016 se posunula v hodnocení IUCN z kategorie ohrožených druhů mezi zranitelné poté, co se od roku 2014 zvýšil počet pand o 17 %.[13][84][98][99][100] V červenci 2021 čínské orgány ochrany přírody oznámily, že pandy velké již nejsou ohroženy (vyhubením).[101][102] Ačkoli je pand stále velmi málo, dosavadní opatření jsou úspěšná; okolo roku 1970 přežívalo asi jen 1000 medvědů.

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Chovatelské a výzkumné centrum v Čcheng-tu v provincii Sečuán

Panda velká se nachází v CITES (od roku 1984), v příloze I., mezi druhy, se kterými je veškerý mezinárodní obchod zakázán.[103] Podle čínského zákona na ochranu přírody z roku 1988 je zařazena také do kategorie I. (tj. maximální stupeň ochrany).[13][104] Na červeném seznamu IUCN je od poslední revize z roku 2016 vedena v kategorii zranitelný druh (VU – vulnerable).[13]

První lesní rezervace na ochranu pand byly založeny v letech 1963 a 1964 (Wo-lung a Wanglang) a postupně přibývaly další.[84][105] V roce 1989 Ministerstvo lesnictví Čínské lidové republiky (dnes Státní správa lesů) a Světový fond na ochranu přírody (WWF) vytvořily společný plán péče pro pandu velkou, jenž byl v roce 1992 přijat jako oficiální dokument čínskou vládou a stal se podkladem pro současné ochranářské aktivity.[13][106] K roku 2005 čínská vláda s pomocí WWF zřídila více než 50 přísně střežených rezervací, které chrání více než 10 400 km2 a více než 45 % zbývajících stanovišť pandy velké.[107] K roku 2016 přibylo dalších 17 (celkem 67).[108][109][110] Všechny chráněné rezervace dohromady zabírají 3,8 milionu akrů půdy.[84] Nadále však v oblastech bez úřední ochrany přebývá asi jedna třetina celkové pandí populace.[108] Mezi rezervace s významnou populací pandy velké patří například přírodní rezervace Wo-lung na západě provincie Sečuánu. Od roku 2006 je síť sedmi přírodních rezervací a devíti přírodních parků v Sečuánu zařazena do světového dědictví UNESCO jako Útočiště pandy velké v Sečuánu.[111] Čína to s ochranou této ikonické šelmy myslí velmi vážně. Tomu odpovídá i přísné trestní měřítko, ve kterém při úmyslném usmrcení zvířete hrozí viníkovi i trest smrti. Naopak záchrana pandy je velmi ceněná a finančně ohodnocena.[16]

Socha pandy velké na pozemku výzkumné stanice v Čcheng-tu

Světový fond na ochranu přírody spolupracuje s Čínou už od roku 1979.[84] Společně se podílí nejen na zřizování pandích rezervací, ale i na omezení lidské činnosti v klíčových biotopech pand, monitorování pand z hlediska nelegální činnosti, vytváření osvětových kampaní, na spolupráci s místními komunitami a dalším vzdělávání v oblasti ochrany přírody.[84]

Aby se zlepšily podmínky pro život roztříštěných populací pand a zamezilo se příbuzenskému křížení a tedy nízké genetické rozmanitosti v jednotlivých populacích, je od roku 2020 všech téměř 70 přírodních rezervací postupně propojeno přírodními koridory, čímž vznikne velký Národní park pandy velké (angl. Giant Panda National Park). Bude zahrnovat i národní přírodní rezervaci Wo-lung a svou rozlohou bude zhruba třikrát větší než Yellowstonský národní park ve Spojených státech. Podle vyjádření z roku 2018 si jeho vybudování vyžádá v přepočtu 1,5 mld. amerických dolarů (10 mld. čínských jüanů).[108][112][113]

Ochrana pand je finančně velmi náročná a proto někteří ochránci přírody, jako třeba britský přírodovědec Chris Packham, nesouhlasí s množstvím peněž, které je pravidelně určeno pouze pro ně. Podle něj je kupříkladu rozsáhlý chov pand v zajetí prakticky zbytečný, neboť není dostatek vhodných lokalit, kam by je bylo možné do budoucna umístit.[114][115] Přes obrovské úsilí a vynaložené prostředky se vědcům nedaří pro ně zajistit dostatečně rozlehlé prostředí, kde by mohly žít. Například ze sečuánské rezervace bylo od roku 1983 do roku 2013 vypuštěno do přírody pouze 10 pand velkých, z nichž přežily dvě.[116] Studie z roku 2015 však poukazuje na skutečnost, že panda velká může sloužit jako zastřešující druh, protože např. ochrana jejího stanoviště pomáhá také dalším endemickým druhům v Číně – jde až o 70 % lesních ptáků, 70 % savců a více než 30 % obojživelníků.[117]

Vztah s lidmi[editovat | editovat zdroj]

Pandy velké v historii[editovat | editovat zdroj]

Už v minulosti byly pandy považovány za vzácné a vznešené tvory, protože obývají odlehlé oblasti a také kvůli jejich klidné povaze. Na rozdíl od mnoha jiných zvířat se ve starověké Číně u pand zřídkakdy předpokládalo, že mají medicínský potenciál. Mezi několik málo známých způsobů využití patří používání pandí moči sečuánskými kmeny k rozpouštění náhodně spolknutých jehel a používání pandích kůží ke kontrole nebo ovládnutí menstruace, jak je popsáno v prvním dochovaném čínském slovníku Erya z doby dynastie Čchin.[118][119] Za dynastie Ming se věřilo, že pandí kožich dokáže zahnat mor nebo zabránit růstu nádorů.[120]

Módní návrhářka Ruth Harknessová s mládětem pandy velké, které se dostalo až do Spojených států

Západ se poprvé seznámil s pandou velkou v roce 1869, díky popisu francouzského jezuity a misionáře Armanda Davida, který se dostal ke kůžím dospělé i mladé pandy od jednoho lovce. V roce 1901 navrhl britský zoolog Edwin Ray Lankester název „great panda“ (v překladu „panda velká“), aby byla tato panda odlišena od pandy červené.[2] Prvním známým člověkem, který viděl živou pandu velkou, je německý zoolog Hugo Weigold, který v roce 1916 zakoupil jedno pandí mládě.[121] Kermit Roosevelt a Theodore Roosevelt mladší se stali prvními lidmi, kteří zastřelili pandu, a to na expedici ve 20. letech 20. století.[122] V roce 1936 se módní návrhářka Ruth Harknessová stala prvním člověkem, který přivezl živou pandu velkou až do Spojených států. Malé roztomilé medvídě, jenž získalo jméno Su-Lin, zde vyvolalo naprostou senzaci a bylo proto umístěno do brookfieldské zoo v Chicagu, kde však o rok později uhynulo.[2][106][123][124] V letech 1937 a 1938 americký bankéř a přírodovědec Floyd Tangier Smith odchytil a dopravil do Londýna čtyři pandy velké (dle jiných zdrojů celkem šest[125]), které do země přicestovaly na palubě lodi SS Antenor a byly umístěny do londýnské zoo.[126] Jedna z těchto pand, která se udržela na živu pouze několik dní, byla vypreparována a prodána městskému muzeu v Leedsu (Leeds City Museum), kde je v současnosti vystavena pro veřejnost.[127] Lebku další z nich, pandy jménem Ming, má k dispozici charitativní organizace Royal College of Surgeons of England (RCS England).[128]

Panda se stala čínským kulturním symbolem a její lov byl zakázán v roce 1962.[129][130] Zapůjčování pand velkých zoologickým zahradám tvořilo důležitou část diplomacie Čínské lidové republiky v 70. letech 20. století, jakož i první kulturní výměny mezi ní a západem.

Od roku 1984 pandy přestaly být používány pro diplomatické účely. Namísto toho začala Čína nabízet zapůjčení pand ostatním národům, s nimiž má dobré vztahy, na několik let. Obvyklé podmínky půjčky činí 1 000 000 $ za rok a ustanovení, že jakékoliv mládě narozené v době půjčky patří Čínské lidové republice. Smlouvy o pronájmu pand se uzavírají na vrcholné vládní úrovni a jsou projevem vzájemného vztahu vybudovaného na konexích, loajalitě, dlouhodobosti a reciprocitě.

V roce 1998 soudní proces vedený WWF podnítil požadavek amerického ministerstva ochrany přírody (U.S. Fish and Wildlife Service), aby americké zoologické zahrady hledaly takové cesty k dovozu pand, které zajistí přesměrování alespoň poloviny částky požadované Čínou do ochrany jejich přirozeného prostředí. Ministerstvo hodlá povolovat jen dovozy pand, které tuto podmínku splní.

Podrobnější informace naleznete v článku Pandí diplomacie.

Pandy velké v kultuře[editovat | editovat zdroj]

Veřejnost si pandu velmi oblíbila, přinejmenším díky tomu, že je na první pohled roztomilá a podobá se živému plyšovému medvídku. Fakt, že je obvykle zobrazována pokojně žvýkající bambus, na rozdíl od lovu, také přispívá jejímu obrazu nevinnosti. V čínské kultuře je panda symbolem štěstí, nebo míru a přátelství. Kvůli svému černobílému vzoru je také srovnávána s jin a jang. V knize Šu-ťing byla panda popsána jako nepřemožitelné zvíře, silné jako tygr.[120]

Panda velká jako symbol[editovat | editovat zdroj]

Horkovzdušný balón se symbolem WWF, pandy velké

Od druhé poloviny 20. století je panda národním symbolem Číny.

Stala se také hlavní postavou Světového fondu na ochranu přírody (World Wildlife Fund, WWF), jehož logo zdobí podobizna pandy od jeho založení v roce 1961 coby symbol všech ohrožených druhů na planetě. Inspirací pro návrh loga byla panda velká jménem Čch'-Čch', která se tentýž rok, kdy organizace vznikla, ocitla v londýnské zoo. Zakladatelé neziskové organizace WWF si byli vědomi potřeby silného, snadno rozpoznatelného znaku, který by překonal všechny jazykové bariéry. Hledali takové zvíře, které je krásné, ohrožené a milované lidmi. Mělo to být černobílé zvíře, aby byli šetrní k životnímu prostředí a ušetřili peníze za tisk. První náčrty vytvořil anglický ekolog a umělec Gerald Watterson a do konečné podoby je dotáhl Sir Peter Scott, jeden ze zakladatelů WWF. O více než 50 let později se černobílá panda stala jedním z nejznámějších symbolů na světě.[48][106][131][132]

V roce 1980 představila italská automobilka Fiat model Panda, ale navzdory očekávání není tento původně malý městský vůz, který se dočkal řady generací, pojmenován po robustním nemotorném a ohroženém zvířeti, nýbrž na počest Empandy (či jen Pandy), římské bohyně a patronky cestovatelů.[133][134]

Ve sportu[editovat | editovat zdroj]

Panda velká se stala jedním z maskotů na letních olympijských hrách v Pekingu v roce 2008.[135][136] Byla také jediným hlavním maskotem zimních olympijských her v Pekingu v roce 2022.[137]

V roce 2022 Čína věnovala živé dvě pandy velké Kataru, hostiteli 22. mistrovství světa ve fotbale, na důkaz čínsko-katarského přátelství.[138][139]

Ve filmu[editovat | editovat zdroj]

Genma Saotome je komiksová postava z manga Ranma ½ od japonské autorky jménem Rumiko Takahashi. Ač je normálně člověkem, v sérii se většinou objevuje jako panda (kvůli magickému prokletí – spadl do jezera utopené pandy).[140]

Roztomilá panda jménem Po je hlavním hrdinou animované pohádkové trilogie Kung Fu Panda (viz také Kung Fu Panda 2 a Kung Fu Panda 3).[141][142][143]

Numizmatika a poštovní známky[editovat | editovat zdroj]

Jako národní poklad Číny je panda zobrazována na čínských zlatých nebo stříbrných mincích, např. na zlaté z roku 2016 v nominální hodnotě 500 čínských jüanů nebo stříbrné z roku 2019 s nominální hodnotou 10 čínských jüanů.[144][145] Zrovna tak ji nalezneme na spoustě poštovních známkách (viz galerie níže).

Významné dny[editovat | editovat zdroj]

Na 16. března připadá Národní den pandy (angl. National Panda Day).[131][146][147]

Chov v zajetí[editovat | editovat zdroj]

Samice pandy velké se svým prvním potomkem v zoo Schönbrunn

Náročnost chovu[editovat | editovat zdroj]

Chov pand velkých v zoologických zahradách je nesmírně politicky i finančně náročný, až rizikový.[148][149] Kromě ceny za pronájem (za jeden kus si Čína účtuje i kolem jednoho milionu amerických dolarů ročně) je panda nákladná i na stravu a péči. Podle článku v deníku The New York Times stojí chov pandy velké pětkrát více než chov druhého nejdražšího zvířete, slona.[150] Například edinburghská zoo ve Skotsku platila jen za bambus, který se dovážel z Francie, až 100 tisíc liber ročně, tedy asi 3,6 milionu korun.[149] Americké zoologické zahrady ve Washingtonu, Atlantě, Memphisu a San Diegu utratily za pandy v letech 2000 až 2003 o 33 milionů dolarů víc, než jim tito vzácní medvědi přinesli.[149] Na druhou stranu je panda natolik velkým lákadlem, že znatelně roste návštěvnost institucím chovajících pandu; v případě zoo v belgickém Brugelette (Pairi Daiza) zpočátku i o 40 %, meziročně o 12 %.[151] Edinburgské zoo se během dvou let od pořízení páru pand velkých zvýšila návštěvnost o čtyři miliony.[149]

Náročnost chovu dokládají i dosavadní zkušenosti s rozmnožováním, nehledě na to, že k němu dochází jen jednou ročně a ve velmi krátkém intervalu, kdy samice může zabřeznout – cca 12hodinovém. Při výzkumu v chovném centru Wo-lung v letech 1996 až 2000 přišlo do říje na 93 % samic, 72 % samic kopulovalo, ale pouze 51 % z nich rodilo. Celkem dvě třetiny samců (66 %) se pokusilo spářit, ale často neúspěšně, přičemž za většinu neúspěšných pokusů mohlo chování samců. Téměř v polovině případů (50 %) samec na samici nasedl, ale neprovedl kopulaci. Přibližně v jedné třetině případů (33%) samec neměl dostatečnou motivaci či touhu, nebo se projevoval nadměrnou agresivitou (až 20 % případů).[152]

Pravděpodobně jedním z nejméně pochopených jevů je, že v zajetí prakticky všechny samice pandy velké vychovávají pouze jedno mládě, a když se narodí dvojčata, jedno z nich vždy ponechají svému osudu. Do roku 2018 vychovaly dvojčata pouze dvě samice, ale jen s intenzivní lidskou pomocí.[19][153]

Umělé oplodnění[editovat | editovat zdroj]

V roce 2009 čínští vědci potvrdili narození prvního mláděte,[pozn. 3] které se podařilo počít umělým oplodněním pomocí zmrazeného spermatu. Technika zmrazování spermatu v tekutém dusíku byla poprvé vyvinuta v roce 1980 a může výrazně pomoci se zachováním druhu.[154][155][156][157]

Pandy velké v institucích[editovat | editovat zdroj]

Ve 30. letech 20. století žilo v zajetí pouze osm pand velkých.[123] Brookfieldská zoo v Chicagu byla první, která pandy velké v zajetí chovala.[123] Chovný program pand velkých v jejich domovině, v Číně, začal v roce 1953, ale zpočátku postupoval pomalu a nebyl příliš úspěšný.[123] K roku 2009 bylo v chovných zařízeních v Číně přítomno 200 nebo 300 pand,[30][29] k roku 2011 okolo 330 pand[19] a v roce 2017 už více než 420 jedinců.[148] První úspěšný odchov pandy mimo Čínu se podařil v roce 1980 v mexické zoo, mládě však po osmi dnech uhynulo.[16] Celosvětová populace pand velkých chovaných v zajetí dosáhla v roce 2019 počtu 600 jedinců.[10][123]

Enrichment pandy velké v moskevské zoo

K roku 2019 je chována v 26 světových zoo v 22 zemích: Austrálie, Belgie, Čína, Dánsko, Finsko, Francie, Indonésie, Japonsko, Jižní Korea, KanadaMalajsie, Mexiko, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Rusko, Singapur, Spojené království, Spojené státy, Španělsko, Thajsko a Tchaj-wan.[10][158] V rámci Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) je k roku 2022 chována ve 12 státech (Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Rusko, Singapur, Spojené království, Španělsko, Tchaj-wan).[159]

V Česku ji nechová žádná zoo (k roku 2022), ačkoli Zoo Praha o pandy usiluje.[148][159] Lze ji však nalézt v sousedních zemích, a sice v německé Zoo Berlín a v nejstarší zoologické zahradě na světě, v rakouské Zoo Schönbrunn ve Vídni.[159][160]

Pandu chovají tyto chovné instituce (pozn.: seznam nemusí být aktuální):

Povaha medvěda a útoky na člověka[editovat | editovat zdroj]

Ačkoli vypadají roztomile a jsou to prakticky býložravci, mohou být pandy pro člověka nebezpečné a vážně ho zranit, neboť mají podobně jako jiní velcí medvědi silné čelisti a v nich ostré špičáky. Pandy velké mají jeden z nejsilnějších skusů mezi suchozemskými savci, podobný hrochům, ledním medvědům, tygrům, medvědům hnědým nebo lvům. Jejich fyzická síla by se rovněž neměla podceňovat. Pandy jsou také velmi mrštní a disponují skvělými šplhacími a plaveckými schopnostmi, takže nejsou tak nemotorné a líné, jak se někteří lidé domnívají. Obecně jsou pandy považovány za samotářská a klidná zvířata, která se různým konfrontacím raději vyhýbají. Pokud se však cítí být ohroženy a nemohou před nebezpečím z nějakého důvodu uniknout, budou se přirozeně bránit. Když tedy panda velká zaútočí na člověka, stane se tak spíše z pocitu podráždění nebo ohrožení než z agrese. Nebezpečná, podobně jako u jiných medvědů, může být samice s mláďaty, která se pro změnu může chovat i agresivně, aby tak ochránila své potomky. Samci pand se mohou chovat agresivně i mezi sebou v období páření, když soupeří o samice nebo se snaží dokázat svou dominanci. Avšak ve srovnání s ostatními druhy medvědů, panda velká patří k těm nejmírnějším. Dosud nebyl zaznamenán případ pandy, která by záměrně ulovila nebo pozřela člověka. Za nejagresivnější a člověku nejnebezpečnější druh je považován medvěd lední, který je nejvíce přizpůsobený na masitou stravu a člověka může považovat za kořist, následován medvědem grizzlym.[24][161][162]

K několika incidentům, nejméně čtyřem, došlo v pekingské zoo v letech 2006 až 2009.[161][163] Např. v roce 2006 byl vážně poraněn 28letý opilý turista poté, co vnikl do pandího areálu a chtěl si medvěda pohladit.[161] V roce 2007 samec pandy velké ošklivě pokousal 15letého chlapce, když mladík přelezl bezpečností bariéru a ocitl se tak v jeho výběhu.[163] Další se udál v jedné z pandích rezervaci, když se medvěd zatoulal a napadl vesničana, který pak správu parku zažaloval a vysoudil odškodné ve výši 520 000 čínských jüanů (v přepočtu 83 000 amerických dolarů).[164] Znám je i jeden případ z Evropy; v roce 2021 v belgické zoo Pairi Daiza panda velká napadla jednoho z ošetřovatelů, kterého vážně pokousala na ruce a noze.[165] Žádných z těchto incidentů neskončil smrtí. Doposud nebyl zdokumentován případ, kdy by panda zabila člověka (ať už v zoo nebo v divočině).[166][167]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Ale patrně jen v průměru: medvěd pyskatý má ocas dlouhý cca 15–18 cm, nicméně třeba medvěd lední, jehož ocas dosahuje obvyklé délky 7–13 cm, může mít chvost velký výjimečně až 21 cm. Podobné to může být i u medvěda hnědého a jeho poddruhů.
  2. Nejmenší zaznamenaná hmotnost novorozence činí 51 g, největší 225 g (zdroj)
  3. Podle některých zdrojů došlo k prvnímu úspěšnému umělému oplodnění už v roce 2005 ve washingtonské Smithsonian National Zoological Park v USA. (zdroj)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad Kolektiv autorů. Medvědi. Praha: International Masters Publisher AB, 2008. 194 s. ISBN 978-80-87208-53-3. Kapitola Panda velká, s. 8–23. 
  3. FLYNN, John J.; FINARELLI, John A.; ZEHR, Sarah. Molecular Phylogeny of the Carnivora (Mammalia): Assessing the Impact of Increased Sampling on Resolving Enigmatic Relationships. Systematic Biology. 2005-04-01, roč. 54, čís. 2, s. 317–337. Dostupné online [cit. 2022-10-10]. ISSN 1076-836X. DOI 10.1080/10635150590923326. (anglicky) 
  4. O'BRIEN, Stephen J.; NASH, William G.; WILDT, David E. A molecular solution to the riddle of the giant panda's phylogeny. Nature. 1985-09, roč. 317, čís. 6033, s. 140–144. Dostupné online [cit. 2022-10-07]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/317140a0. (anglicky) 
  5. a b c d KOŘÍNEK, Milan. Panda velká. www.biolib.cz [online]. BioLib: Biological library [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. 
  6. WAN, Qiu-Hong; WU, Hua; FANG, Sheng-Guo. A New Subspecies of Giant Panda (Ailuropoda melanoleuca) from Shaanxi, China. Journal of Mammalogy. 2005-04-15, roč. 86, čís. 2, s. 397–402. Dostupné online [cit. 2020-01-29]. ISSN 0022-2372. DOI 10.1644/BRB-226.1. (anglicky) 
  7. ZHAO, Shancen; ZHENG, Pingping; DONG, Shanshan. Whole-genome sequencing of giant pandas provides insights into demographic history and local adaptation. Nature Genetics. 2013-01, roč. 45, čís. 1, s. 67–71. Dostupné online [cit. 2020-01-29]. ISSN 1546-1718. DOI 10.1038/ng.2494. (anglicky) 
  8. a b LINEBACK, Neal; GRITZNER, Mandy L. Geography in the News: Declining Panda Habitat. National Geographic Society Newsroom [online]. National Geographic, 2014-05-31 [cit. 2020-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-12. (anglicky) 
  9. Remains Of Earliest Giant Panda Discovered. ScienceDaily [online]. [cit. 2020-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b c d e Panda Facts [online]. Pandas International [cit. 2020-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. YU, Li; LI, Yi-Wei; RYDER, Oliver A. Analysis of complete mitochondrial genome sequences increases phylogenetic resolution of bears (Ursidae), a mammalian family that experienced rapid speciation. BMC Evolutionary Biology. 2007-10-24, roč. 7, s. 198. PMID: 17956639 PMCID: PMC2151078. Dostupné online [cit. 2022-10-12]. ISSN 1471-2148. DOI 10.1186/1471-2148-7-198. PMID 17956639. (anglicky) 
  12. POŠTOLKOVÁ, Lucie. Kde žijí nejroztomilejší zvířata na světě: nártoun, outloň, lama alpaka nebo delfín. Novinky.cz [online]. Seznam.cz a.s, 2012-05-19 [cit. 2022-10-10]. Dostupné online. 
  13. a b c d e f g h i j k l m n SWAISGOOD, R.; WANG, D.; WEI, F. Giant Panda. www.iucnredlist.org [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2016 [cit. 2022-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. a b c d e f g h i j Anděra M., Hošek J.: Zvířata v horách. Praha, Aventinum, 2000. s. 70–71. ISBN 80-7151-127-7
  15. a b c d e f g h i j k Giant panda. www.arkive.org [online]. ARKive Wildscreen Trading Ltd., Bristol, UK [cit. 2022-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-12-23. (anglicky) 
  16. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab BIES, LeeAnn. Ailuropoda melanoleuca (giant panda). Animal Diversity Web [online]. University of Michigan/Museum of Zoology, MI, USA, 2002 [cit. 2020-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. a b c d e f g h i j k Infloblad De Panda, WWF. Dostupné v archívu pořízeném z originálu dne 2015-09-27. (holandsky)
  18. a b c d e Giant Panda: Physical Description. www.giantpandaonline.org [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-12-04. (anglicky) 
  19. a b c d e f g h i j k l m n Panda Tidbits, Giant Panda Habitat and the Conservation. www.panda.org.cn [online]. Chengdu Research Base of Giant Panda Breeding, 2019-03-27 [cit. 2022-10-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Characteristics and Appearance of China Giant Pandas. www.chinahighlights.com [online]. China Highlights, Updated Nov. 2, 2021 [cit. 2022-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Physical Description: How big, tall and heavy are pandas?. wwf.panda.org [online]. World Wide Fund For Nature (WWF) [cit. 2022-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ZHOU, Wenliang; YANG, Shilong; LI, Bowen. Why wild giant pandas frequently roll in horse manure. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 2020-12-22, roč. 117, čís. 51, s. 32493–32498. PMID: 33288697 PMCID: PMC7768701. Dostupné online [cit. 2022-10-03]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.2004640117. PMID 33288697. (anglicky) 
  23. JIN, Y.; LIN, W.; HUANG, S. Dental Abnormalities in Eight Captive Giant Pandas (Ailuropoda melanoleuca) in China. Journal of Comparative Pathology. 2012-05-01, roč. 146, čís. 4, s. 357–364. Dostupné online [cit. 2022-10-03]. ISSN 0021-9975. DOI 10.1016/j.jcpa.2011.08.001. (anglicky) 
  24. a b HEATHER, R. Pandas. zooatlanta.org [online]. Zoo Atlanta, 2019-09-20 [cit. 2022-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. a b JIN, Yipeng; CHEN, Si; CHAO, Yanqiao, et al. DENTAL ABNORMALITIES OF EIGHT WILD QINLING GIANT PANDAS (AILUROPODA MELANOLEUCA QINLINGENSIS), SHAANXI PROVINCE, CHINA. Journal of Wildlife Diseases. 2015-10, roč. 51, čís. 4, s. 849–859. Dostupné online [cit. 2022-10-23]. ISSN 0090-3558. DOI 10.7589/2014-12-289. (anglicky) 
  26. VALLITTU, Pekka K.; VARRELA, Juha; SALO, Jukka. Temporomandibular joint and Giant Panda’s (Ailuropoda melanoleuca) adaptation to bamboo diet. Scientific Reports. 2021-12, roč. 11, čís. 1, s. 14252. Dostupné online [cit. 2022-10-19]. ISSN 2045-2322. DOI 10.1038/s41598-021-93808-2. PMID 34244613. (anglicky) 
  27. a b c Seidensticker, s. 64.
  28. LI, Ruiqiang; FAN, Wei; TIAN, Geng. The sequence and de novo assembly of the giant panda genome. Nature. 2010-01-21, roč. 463, čís. 7279, s. 311–317. Dostupné online [cit. 2021-01-05]. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/nature08696. PMID 20010809. (anglicky) 
  29. a b QIU, Jane. Genome reveals panda's carnivorous side. Nature. 2009-12-11. Dostupné online [cit. 2022-10-19]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/news.2009.1141. (anglicky) 
  30. a b 2009 AFP. Panda genome resembles dog: Chinese media. phys.org [online]. Science X Network, 2009-12-13 [cit. 2022-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. DUNGL, Eveline; SCHRATTER, Dagmar; HUBER, Ludwig. Discrimination of face-like patterns in the giant panda (Ailuropoda melanoleuca).. Journal of Comparative Psychology. 2008, roč. 122, čís. 4, s. 335–343. Dostupné online [cit. 2022-10-10]. ISSN 1939-2087. DOI 10.1037/0735-7036.122.4.335. (anglicky) 
  32. a b CARO, Tim; WALKER, Hannah; ROSSMAN, Zoe. Why is the giant panda black and white?. Behavioral Ecology. 2017-02-28, roč. 28, čís. 3, s. 657–667. Dostupné online [cit. 2022-10-10]. ISSN 1045-2249. DOI 10.1093/beheco/arx008. (anglicky) 
  33. NOKELAINEN, Ossi; SCOTT-SAMUEL, Nicholas E.; NIE, Yonggang. The giant panda is cryptic. Scientific Reports. 2021-10-28, roč. 11, čís. 1, s. 21287. Dostupné online [cit. 2022-10-10]. ISSN 2045-2322. DOI 10.1038/s41598-021-00742-4. (anglicky) 
  34. DEUTSCH, James. Where’d You Get Those Eyes? The Folklore of Pandas. folklife.si.edu [online]. Smithsonian Center for Folklife and Cultural Heritage, 2019-11-18 [cit. 2022-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. a b 龙婷婷. 全球首例:四川卧龙拍摄到白色大熊猫-卧龙特别行政区(管理局). chinawolong.gov.cn [online]. 四川卧龙国家级自然保护区管理局, 2019-05-26 [cit. 2022-10-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-24. (čínsky) 
  36. MAY, Tiffany. White Panda Is Spotted in China for the First Time. The New York Times. 2019-05-27. Dostupné online [cit. 2022-10-13]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  37. KUO, Lily. Albino panda caught on camera in China in world first. the Guardian [online]. Guardian News & Media Limited, 2019-05-28 [cit. 2022-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. The Associated Press. Rare all-white panda with red eyes caught on camera in nature reserve. eu.usatoday.com [online]. USA TODAY [cit. 2022-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. HALL, Jani. Albino animals, explained. Animals [online]. National Geographic Society, 2019-03-06 [cit. 2022-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. Clinic medical professional. Albinism: Types, Symptoms and Causes. my.clevelandclinic.org [online]. Cleveland Clinic [cit. 2022-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. HODAL, Kate. Fears over poaching threat as rare albino orangutan released into Borneo forest. the Guardian [online]. Guardian News & Media Limited, 2018-12-21 [cit. 2022-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. https://phys.org/news/2019-01-ancient-pandas-werent-exclusive-bamboo.html - Ancient pandas weren't exclusive bamboo eaters, bone evidence suggests
  43. a b c d River Safari - Giant Panda Forest: Diet. pandas.riversafari.com.sg [online]. Wildlife Reserves Singapore Group [cit. 2020-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-28. (anglicky) 
  44. a b c Top 10 facts about Pandas. www.wwf.org.uk [online]. World Wide Fund For Nature (WWF) [cit. 2020-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. a b c d e f g Giant Panda. animals.sandiegozoo.org [online]. San Diego Zoo Wildlife Alliance [cit. 2022-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. Seidensticker, s. 56.
  47. DIERENFELD, E. S.; HINTZ, H. F.; ROBERTSON, J. B. Utilization of Bamboo by the Giant Panda. The Journal of Nutrition. 1982-04-01, roč. 112, čís. 4, s. 636–641. Dostupné online [cit. 2022-10-03]. ISSN 0022-3166. DOI 10.1093/jn/112.4.636. (anglicky) 
  48. a b c Giant Panda. www.worldwildlife.org [online]. World Wildlife Fund (WWF) [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. Panda Fun Facts. Tourism Calgary [online]. [cit. 2022-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-29. (anglicky) 
  50. NIE, Yonggang; SPEAKMAN, John R.; WU, Qi. Exceptionally low daily energy expenditure in the bamboo-eating giant panda. Science. 2015-07-10, roč. 349, čís. 6244, s. 171–174. Dostupné online [cit. 2022-10-04]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.aab2413. (anglicky) 
  51. FINLEY, Tommy G.; SIKES, Robert S.; PARSONS, Jennifer L. Energy digestibility of giant pandas on bamboo-only and on supplemented diets. Zoo Biology. 2011-03, roč. 30, čís. 2, s. 121–133. Dostupné online [cit. 2022-10-03]. DOI 10.1002/zoo.20340. (anglicky) 
  52. KALLEN, Stuart A. Giant Pandas. Minnesota: ABDO & Daughters, 1998. 28 s. Dostupné online. ISBN 978-1-56239-592-6. S. 16. (anglicky) 
  53. SMIL, Vaclav. The Bad Earth: Environmental Degradation in China. 1. vyd. Londýn: Routledge, 2015. 239 s. Dostupné online. ISBN 978-1-317-29529-7. (anglicky) 
  54. KNOTT, Katrina K.; CHRISTIAN, Amelia L.; FALCONE, Josephine F. Phenological changes in bamboo carbohydrates explain the preference for culm over leaves by giant pandas (Ailuropoda melanoleuca) during spring. PLoS ONE. 2017-06-14, roč. 12, čís. 6. PMID: 28614359 PMCID: PMC5470666. Dostupné online [cit. 2020-01-28]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0177582. PMID 28614359. 
  55. JIANG, Peihua; JOSUE-ALMQVIST, Jesusa; JIN, Xuelin. The Bamboo-Eating Giant Panda (Ailuropoda melanoleuca) Has a Sweet Tooth: Behavioral and Molecular Responses to Compounds That Taste Sweet to Humans. PLOS ONE. 26. 3. 2014, roč. 9, čís. 3, s. e93043. Dostupné online [cit. 2022-10-13]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0093043. PMID 24671207. (anglicky) 
  56. ZIELINSKI, Sharah. Pandas enjoy the sweet life [online]. Washington, D.C: Science News, 2014-04-02 [cit. 2022-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. HUANG, He; YIE, Shangmian; LIU, Yuliang. Dietary resources shape the adaptive changes of cyanide detoxification function in giant panda (Ailuropoda melanoleuca). Scientific Reports. 2016-10-05, roč. 6, čís. 1, s. 34700. Dostupné online [cit. 2022-10-04]. ISSN 2045-2322. DOI 10.1038/srep34700. (anglicky) 
  58. TENNENHOUSE, Erica. Panda tongues evolved to protect them from toxins, study suggests. Science. 2018-01-29. Dostupné online [cit. 2022-10-19]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.aat1497. (anglicky) 
  59. Xiaoming Wang, Denise F. Su, Nina G. Jablonski, Xueping Ji, Jay Kelley, Lawrence J. Flynn & Tao Deng (2022). Earliest giant panda false thumb suggests conflicting demands for locomotion and feeding. Scientific Reports. 12: 10538. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-022-13402-y (anglicky)
  60. HANDWERK, Brian. Panda Poop Might Help Turn Plants Into Fuel. news.nationalgeographic.com [online]. National Geographic Society, 2013-09-10 [cit. 2022-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-09-18. (anglicky) 
  61. UPTON, John. Study Finds Biofuels Worse for Climate than Gasoline. www.climatecentral.org [online]. Climate Central [cit. 2022-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. Biofuels and the environment. www.eia.gov [online]. U.S. Energy Information Administration (EIA), Last updated: April 13, 2022 [cit. 2022-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  63. a b c d e f Giant Panda: Life cycle. wwf.panda.org [online]. WWF [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. a b KLEIMAN, Devra G. Ethology and Reproduction of Captive Giant Pandas (Ailuropoda melanoleuca). Zeitschrift für Tierpsychologie. 2010-04-26, roč. 62, čís. 1, s. 1–46. Dostupné online [cit. 2022-10-17]. ISSN 0044-3573. DOI 10.1111/j.1439-0310.1983.tb02139.x. (anglicky) 
  65. SWAISGOOD, R. R.; LINDBURG, D. G.; ZHANG, H. Discrimination of oestrous status in giant pandas ( Ailuropoda melanoleuca ) via chemical cues in urine. Journal of Zoology. 2002-07, roč. 257, čís. 3, s. 381–386. Dostupné online [cit. 2022-10-17]. ISSN 0952-8369. DOI 10.1017/S0952836902000985. (anglicky) 
  66. a b c HOWARD, Jules. What sound do pandas make? You asked Google – here’s the answer. the Guardian [online]. Guardian News & Media Limited, 2017-10-11 [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. a b c KLEIMAN, Devra G. Giant panda gestation and reproduction. www.4panda.com [online]. [cit. 2022-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-08-07. (anglicky) 
  68. Giant Panda Reproduction. newsdesk.si.edu [online]. National Zoological Park [cit. 2022-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-05-27. (anglicky) 
  69. KHOLOVÁ, Helena; KNOTKA, Jaromír; KNOTKOVÁ, Libuše. Mláďata z království divočiny. [s.l.]: Beta Dobrovský, 2005. 208 s. ISBN 978-80-7306-215-6. S. 68–69. 
  70. LETZTER, Rafi. Giant Panda Babies Are Born 'Undercooked' and No One Knows Why. livescience.com [online]. Future US, Inc., 2019-12-17 [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  71. STARR, Michelle. Giant Panda Cubs Are Born Shockingly Small - Turns Out They're 'Undercooked'. ScienceAlert [online]. 2019-12-16 [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  72. a b c GUZMAN, Chad D. World’s Oldest Male Giant Panda In Captivity Dies. Time [online]. TIME USA, LLC., 2022-07-21 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. 'Oldest' panda in captivity Jia Jia dies at the age of 38. BBC News. 2016-10-16. Dostupné online [cit. 2022-10-03]. (anglicky) 
  74. Panda's natural enemies and defences. wwf.panda.org [online]. World Wide Fund For Nature (WWF) [cit. 2022-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-01. (anglicky) 
  75. Schaller, G.B., Jinchu, H., Wenshi, P., and Jing, Z. (1985). The giant pandas of Wolong. Chicago and London: University of Chicago Press. (anglicky)
  76. a b LI, Sheng; MCSHEA, William J.; WANG, Dajun. Retreat of large carnivores across the giant panda distribution range. Nature Ecology & Evolution. 2020-10, roč. 4, čís. 10, s. 1327–1331. Dostupné online [cit. 2022-10-14]. ISSN 2397-334X. DOI 10.1038/s41559-020-1260-0. (anglicky) 
  77. CALLAN, Ramana; OWENS, Jacob R.; BI, Wenlei. Free-roaming dogs limit habitat use of giant pandas in nature reserves. Scientific Reports. 2020-06-24, roč. 10, čís. 1, s. 10247. Dostupné online [cit. 2022-10-14]. ISSN 2045-2322. DOI 10.1038/s41598-020-66755-7. (anglicky) 
  78. ZHANG, Jin-Shuo; DASZAK, Peter; HUANG, Hua-Li. Parasite Threat to Panda Conservation. EcoHealth. 2008-03-01, roč. 5, čís. 1, s. 6–9. Dostupné online [cit. 2022-10-13]. ISSN 1612-9210. DOI 10.1007/s10393-007-0139-8. (anglicky) 
  79. Parasit tötet Pandas. wissenschaft.de [online]. Konradin Medien GmbH, 2008-04-15 [cit. 2022-10-13]. Dostupné online. (německy) 
  80. MA, Hongyu; WANG, Zedong; WANG, Chengdong. Fatal Toxoplasma gondii infection in the giant panda. Parasite. 2015, roč. 22, s. 30. Dostupné online [cit. 2022-10-13]. ISSN 1776-1042. DOI 10.1051/parasite/2015030. (anglicky) 
  81. Xinhua News Agency. Low birth rate feared for wild pandas in quake zone. www.china.org.cn [online]. China.org.cn, 2009-04-24 [cit. 2022-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  82. Science. Why Pandas Have Trouble Getting Pregnant. PBS NewsHour [online]. NewsHour Productions LLC, 2012-09-27 [cit. 2022-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  83. Are pandas less fertile than other mammals?. BBC Science Focus Magazine [online]. [cit. 2022-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  84. a b c d e f Giant Panda Facts | China Wildlife Guide. www.nathab.com [online]. Natural Habitat Adventures [cit. 2022-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  85. ZHANG, Zejun; YUAN, Shibin; QI, Dunwu. The Lushan earthquake and the giant panda: impacts and conservation. Integrative Zoology. 2014-06, roč. 9, čís. 3, s. 376–378. PMID: 24952972. Dostupné online [cit. 2022-10-07]. ISSN 1749-4877. DOI 10.1111/1749-4877.12068. PMID 24952972. 
  86. a b Sichuan Earthquake Destroyed Nearly A Quarter Of Panda Habitat Near Quake's Epicenter. www.sciencedaily.com [online]. ScienceDaily, 2009-07-28 [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  87. KOELEMAY, Megan. Giant Panda Habitats Destroyed by Earthquake [online]. Natural Habitat Adventures, 2009-08-10 [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  88. NICHOLLS, Henry. Mystery of the brown giant panda deepens. Nature. 2010-01-18. Dostupné online [cit. 2022-10-05]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/news.2010.19. (anglicky) 
  89. HU, Yibo; NIE, Yonggang; WEI, Wei. Inbreeding and inbreeding avoidance in wild giant pandas. Molecular Ecology. 2017-10, roč. 26, čís. 20, s. 5793–5806. PMID: 28792640. Dostupné online [cit. 2022-10-05]. ISSN 1365-294X. DOI 10.1111/mec.14284. PMID 28792640. (anglicky) 
  90. a b Press Association. Giant pandas threatened by climate change. the Guardian [online]. Guardian News & Media Limited, 2012-11-12 [cit. 2022-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  91. TUANMU, Mao-Ning; VIÑA, Andrés; WINKLER, Julie A. Climate-change impacts on understorey bamboo species and giant pandas in China’s Qinling Mountains. Nature Climate Change. 2013-03, roč. 3, čís. 3, s. 249–253. Dostupné online [cit. 2022-10-07]. ISSN 1758-6798. DOI 10.1038/nclimate1727. (anglicky) 
  92. ZHENG, Xiao; LIN, Shuyan; FU, Huajun. The Bamboo Flowering Cycle Sheds Light on Flowering Diversity. Frontiers in Plant Science. 2020-04-17, roč. 11, s. 381. PMID: 32362903 PMCID: PMC7180196. Dostupné online [cit. 2022-10-09]. ISSN 1664-462X. DOI 10.3389/fpls.2020.00381. PMID 32362903. (anglicky) 
  93. JANZEN, Daniel H. Why Bamboos Wait so Long to Flower. Annual Review of Ecology and Systematics. 1976, roč. 7, s. 347–391. Dostupné online [cit. 2022-10-09]. ISSN 0066-4162. (anglicky) 
  94. SHIMBUN, Shikoku. Once-in-a-century bamboo blossoms observed in western Japan. english.kyodonews.net [online]. Kyodo News+, 2021-06-18 [cit. 2022-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  95. ZIMMER, Carl. Bamboo Mathematicians. Science [online]. National Geographic Society, 2015-05-15 [cit. 2022-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  96. a b c d WANG, Fang; ZHAO, Qing; MCSHEA, William J. Incorporating biotic interactions reveals potential climate tolerance of giant pandas. Conservation Letters. 2018-11, roč. 11, čís. 6, s. e12592. Dostupné online [cit. 2022-10-07]. ISSN 1755-263X. DOI 10.1111/conl.12592. (anglicky) 
  97. YING, Zhao. Giant Panda National Park 2: Guardians of giant pandas. news.cgtn.com [online]. CGTN, 2020-05-27 [cit. 2022-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  98. NĚMEC, Adam. Vyhynutí pandy velké se vzdálilo, dobré zprávy vědci vyčetli z trusu. iDNES.cz [online]. 2016-09-06 [cit. 2016-09-06]. Dostupné online. 
  99. KEJLOVÁ, Tamara. Mezi kriticky ohrožené druhy přibyla gorila východní, pandám se začalo dařit [online]. Praha: Česká televize, 2016-09-05 [cit. 2016-09-06]. Dostupné online. 
  100. SOCHA, Vladimír. Zvířata v beznadějné situaci: Pětice nejohroženějších živočichů světa. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. Extra Publishing, s. r. o., 2019-09-28 [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. 
  101. NI, Vincent. Giant pandas no longer endangered in the wild, China announces. the Guardian [online]. 2021-07-09 [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  102. COHEN, Li. Conservation efforts have saved China's giant pandas from the endangered species list. www.cbsnews.com [online]. 2021-07-10 [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  103. Search: Ailuropoda melanoleuca. cites.org [online]. CITES (Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora), Updated on 12 January 2021 [cit. 2022-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  104. China Laws Portal - CJO: Wildlife Protection Law of China (2018) 野生动物保护法. www.chinajusticeobserver.com [online]. China Justice Observer [cit. 2022-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  105. Wolong National Natural Reserve. www.chinawolong.com [online]. [cit. 2022-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-12-01. (anglicky) 
  106. a b c What is the Panda's evolutionary history?. wwf.panda.org [online]. WWF [cit. 2022-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  107. Giant panda: Emblem of hope for a nation and global biodiversity. www.panda.org [online]. WWF [cit. 2022-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-07-04. (anglicky) 
  108. a b c Giant panda: Protected areas and bamboo corridors [online]. World Wide Fund For Nature (WWF) [cit. 2021-03-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  109. CREW, Bec. The Giant Panda Is No Longer an Endangered Species. ScienceAlert [online]. 2016-09-05 [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  110. Giant pandas: Survival of the cutest. The Economist. 2016-09-08. Dostupné online [cit. 2022-10-03]. ISSN 0013-0613. (anglicky) 
  111. UNESCO. Sichuan Giant Panda Sanctuaries - Wolong, Mt Siguniang and Jiajin Mountains [online]. UNESCO, World Heritage Centre [cit. 2016-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  112. SOLLY, Meilan. China’s National Panda Park Will Be Three Times the Size of Yellowstone. www.smithsonianmag.com [online]. Smithsonian Magazine, 2019-05-13 [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  113. Giant Panda National Park. national-parks.org [online]. Global Alliance of National Parks (GANP) [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  114. WILSON, Peter. Beyond cute and cuddly. www.theaustralian.news.com.au [online]. The Australian, 2007-11-10 [cit. 2022-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-01-16. (anglicky) 
  115. Chris Packham: 'Giant pandas should be allowed to die out' - Telegraph. www.telegraph.co.uk [online]. Telegraph Media Group, 2009-09-22 [cit. 2022-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-09-27. (anglicky) 
  116. BUCKINGHAM, Kathleen Carmel; DAVID, Jonathan Neil William; JEPSON, Paul. Environmental Reviews and Case Studies: Diplomats and Refugees: Panda Diplomacy, Soft “Cuddly” Power, and the New Trajectory in Panda Conservation. Environmental Practice. 2013-09, roč. 15, čís. 3, s. 262–270. Dostupné online [cit. 2022-10-12]. ISSN 1466-0466. DOI 10.1017/S1466046613000185. (anglicky) 
  117. LI, Binbin V.; PIMM, Stuart L. China's endemic vertebrates sheltering under the protective umbrella of the giant panda: China's Protected Areas and Biodiversity. Conservation Biology. 2016-04, roč. 30, čís. 2, s. 329–339. Dostupné online [cit. 2022-10-05]. DOI 10.1111/cobi.12618. (anglicky) 
  118. SCHALLER, George B. The Last Panda. Chicago: University of Chicago Press, 1993. Dostupné online. ISBN 0-226-73628-8. S. 61. (anglicky) 
  119. LOBO, Yury. In the Wake of Basho: Bestiary in the Rock Garden. [s.l.]: Xlibris Corporation, 2017. 187 s. Dostupné online. ISBN 978-1-5245-4747-9. (anglicky) 
  120. a b Pandas: Pandas in Chinese Culture. sites.google.com [online]. [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  121. WILDT, David E. Giant pandas : biology, veterinary medicine and management. Cambridge: Cambridge University Press, 2006. 586 s. Dostupné online. ISBN 978-0-511-24240-3, ISBN 0-511-24240-9. OCLC 77924323 (anglicky) 
  122. MONTGOMERY, Robert A.; CARR, Madeline; BOOHER, Charlie R. Characteristics that make trophy hunting of giant pandas inconceivable. Conservation Biology. 2020-08, roč. 34, čís. 4, s. 915–924. Dostupné online [cit. 2022-10-07]. ISSN 0888-8892. DOI 10.1111/cobi.13458. PMID 31916271. (anglicky) 
  123. a b c d e YING, Zhao. From 8 to 600: A long journey of breeding giant pandas. news.cgtn.com [online]. CGTN, 2020-06-20 [cit. 2022-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  124. WATSON, DA. The Panda Lady: Ruth Harkness (Part 1). femexplorers.com [online]. Female Explorer [cit. 2022-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-12-15. (anglicky) 
  125. PETERSON, Chris. Giant pandas hard at work for China. www.chinadaily.com.cn [online]. Chinadaily.com.cn, 2015-08-28 [cit. 2022-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  126. Four Giant Pandas Are Captured By Floyd Smith in Western China; Three Cubs Are Males, Believed to Be the Only Ones in Captivity--Explorer Was Once Partner of William Harkness Mingled Feeling in Chicago London May Get Two. The New York Times. 1938-04-04. Dostupné online [cit. 2022-10-09]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  127. Natural Science. Leeds Museums & Galleries [online]. Leeds City Council [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  128. HUSSEY, Kristin D. Ming the forgotten celebrity: a giant panda skull at the Royal College of Surgeons of England. www.euppublishing.com/ [online]. Edinburgh University Press, 2014-04-01 [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. DOI 10.3366/anh.2014.0219. (anglicky) 
  129. STORZ, Emily. Free-roaming dogs prevent giant pandas from thriving in the wild. www.sciencedaily.com [online]. ScienceDaily, 2020-08-18 [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  130. Seidensticker, s. 7–10.
  131. a b Národní den pandy - 16. března. www.enviweb.cz [online]. Enviweb s.r.o, 2022-03-16 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. 
  132. Logo WWF. slovakia.panda.org [online]. World Wide Fund For Nature (WWF) [cit. 2022-10-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  133. BISSO, Pedro. A Detailed Look At The Fiat Panda. HotCars [online]. www.hotcars.com, 2021-05-06 [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  134. PATTNI, Vijay. Five of the weirdest Fiat Panda special editions. www.topgear.com [online]. Top Gear, 2020-06-23 [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  135. Beijing 2008 The Mascot. olympics.com [online]. International Olympic Committee [cit. 2022-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  136. MARTÍNEZ, Andrés R. Pandas in ice? Beijing puts its mark on the history of Olympic mascots.. The New York Times. 2022-02-03. Dostupné online [cit. 2022-10-12]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  137. Beijing 2022 The Mascot. olympics.com [online]. International Olympic Committee [cit. 2022-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  138. Fotbalisté se na MS nedostali, Číňané pošlou do Kataru alespoň pandy. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2022-09-27 [cit. 2022-11-21]. Dostupné online. 
  139. KORIBANIČ, Ivan. MS 2022 v Katare: Čína poslala do Kataru dve pandy veľké. Tie budú žiť v simulovanom pralese, majú tiež slúžiť ako atrakcia. refresher.cz [online]. 2022-09-27 [cit. 2022-11-21]. Dostupné online. (slovensky) 
  140. Česko-Slovenská filmová databáze. Ranma 1/2 - Season 1. www.csfd.cz [online]. POMO Media Group s.r.o. [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. 
  141. Česko-Slovenská filmová databáze. Kung Fu Panda (2008). www.csfd.cz [online]. POMO Media Group s.r.o. [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. 
  142. Česko-Slovenská filmová databáze. Kung Fu Panda 2 (2011). www.csfd.cz [online]. POMO Media Group s.r.o. [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. 
  143. Česko-Slovenská filmová databáze. Kung Fu Panda 3 (2016). www.csfd.cz [online]. POMO Media Group s.r.o. [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. 
  144. 500 yuan 2016 - Panda, China. en.ucoin.net [online]. UCOIN [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  145. 10 yuan 2019 - Panda, China. en.ucoin.net [online]. UCOIN [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  146. TETRICK, Maci. Today is National Panda Day. ABC57 [online]. WBND, 2021-03-16 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  147. MAYORQUIN, Orlando. It's National Panda Day: Here are 15 adorable pandas photos to brighten your day!. USA TODAY [online]. 2022-03-16 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  148. a b c KARLÍK, Tomáš. Pražská zoo představila nové pavilony pro pandy i lední medvědy. ČT24 [online]. Česká televize, 2017-06-08 [cit. 2022-10-04]. Dostupné online. 
  149. a b c d VIDAL, John. Zoos weigh up the costs of China's 'pandanomics'. the Guardian [online]. Guardian News & Media Limited, 2014-09-13 [cit. 2022-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  150. GOODMAN, Brenda. Eats Shoots, Leaves and Much of Zoos' Budgets. The New York Times. 2006-02-12. Dostupné online [cit. 2022-10-07]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  151. NOVÁ, Eliška. Pražská zoo chce získat pandu velkou. Babiš nabídl pomoc. Aktuálně.cz [online]. Economia, a.s., 2015-02-02 [cit. 2022-10-12]. Dostupné online. 
  152. ZHANG, Guiquan; SWAISGOOD, Ronald R.; ZHANG, Hemin. Evaluation of behavioral factors influencing reproductive success and failure in captive giant pandas. Zoo Biology. 2004-02, roč. 23, čís. 1, s. 15–31. Dostupné online [cit. 2022-10-18]. ISSN 0733-3188. DOI 10.1002/zoo.10118. (anglicky) 
  153. HEIDERER, Martina; WESTENBERG, Carmen; LI, Desheng. Giant panda twin rearing without assistance requires more interactions and less rest of the mother—A case study at Vienna Zoo. PLoS ONE. 2018-11-28, roč. 13, čís. 11, s. e0207433. PMID: 30485373 PMCID: PMC6261581. Dostupné online [cit. 2022-10-18]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0207433. PMID 30485373. (anglicky) 
  154. Baby panda born from frozen sperm. news.bbc.co.uk [online]. BBC NEWS, 2009-07-25 [cit. 2022-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-07-26. (anglicky) 
  155. First panda cub born using frozen sperm. www.irishtimes.com [online]. The Irish Times, 2009-07-07 [cit. 2022-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-10-16. (anglicky) 
  156. TRAN, Tini. China announces first panda from frozen sperm. www.usatoday.com [online]. USATODAY.com, 2009-07-24 [cit. 2022-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-23. (anglicky) 
  157. MOSKOWITZ, Clara. Female Panda's Insemination Live-Tweeted by National Zoo. NBC News [online]. NBC, 2012-04-30 [cit. 2022-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  158. CARSON, Ava. What Zoos Have Giant Pandas? (6 Zoos To Visit). BestofPanda [online]. 2021-09-30 [cit. 2022-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  159. a b c Großer Panda. www.zootierliste.de [online]. Zootierliste [cit. 2022-10-04]. Dostupné online. (německy) 
  160. CHŇOUPKOVÁ, Denisa. Nejlepší zoologické zahrady v ČR a okolí: Kde je nejstarší zoo na světě, kam za pandou či lenochody. Proženy.cz [online]. Seznam Zprávy, a.s., 2022-11-16 [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. 
  161. a b c ZHANG, Peixun; WANG, Tianbing; XIONG, Jian. Three cases giant panda attack on human at Beijing Zoo. International Journal of Clinical and Experimental Medicine. 2014-11-15, roč. 7, čís. 11, s. 4515–4518. PMID: 25550978 PMCID: PMC4276236. Dostupné online [cit. 2022-10-08]. ISSN 1940-5901. PMID 25550978. (anglicky) 
  162. Are pandas dangerous? (Answered) [online]. Wildlife Informer, 2022-07-15 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  163. a b Associated Press. Teenager Hospitalized After Panda Attack at Chinese Zoo. www.foxnews.com [online]. FOX News Network, LLC, 2007-10-23 [cit. 2022-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-06-09. (anglicky) 
  164. FRANCE-PRESSE, Agence. Chinese man wins $80,000 payout after being bitten by panda. the Guardian [online]. 2015-03-16 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  165. LYONS, Helen. Panda attacks caretaker at Belgian zoo. www.brusselstimes.com [online]. The Brussels Times, 2021-03-22 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  166. CARSON, Ava. Are Giant Pandas Dangerous to Humans? (Must Read!). bestofpanda.com [online]. BestofPanda, 2021-04-13 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  167. GAENG, Jennifer. Are Pandas Dangerous? [online]. A-Z Animals, 2022-01-30 (updated: 2022-08-10) [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Česky[editovat | editovat zdroj]

  • ANDĚRA, Miloš; HOŠEK, Jan. Zvířata v horách. 1. vyd. Praha: Adventinum, 2000. 223 s. ISBN 80-7151-127-7. Kapitola Panda velká, s. 70–71. 
  • KHOLOVÁ, Helena; KNOTKA, Jaromír; KNOTKOVÁ, Libuše. Mláďata z království divočiny. [s.l.]: Beta Dobrovský, 2005. 208 s. ISBN 978-80-7306-215-6. S. 68–69. 
  • Kolektiv autorů. Medvědi. Praha: International Masters Publisher AB, 2008. 192 s. ISBN 978-80-87208-53-3. Kapitola Panda velká, s. 8–23. 

Anglicky[editovat | editovat zdroj]

Studie[editovat | editovat zdroj]

  • NIE, Yonggang; SWAISGOOD, Ronald R.; ZHANG, Zejun; HU, Yibo; MA, Yisheng; WEI, Fuwen. Giant panda scent-marking strategies in the wild: role of season, sex and marking surface. Animal Behaviour. 2012, roč. 84, čís. 1, s. 39–44. Dostupné online [cit. 2020-12-28]. ISSN 0003-3472. DOI 10.1016/j.anbehav.2012.03.026. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]