Podkrušnohorský zoopark Chomutov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Podkrušnohorský zoopark Chomutov
Stát ČeskoČesko Česko
Město Chomutov
Zakladatel Walter Markel
Datum založení 1975
Ředitel(ka) Bc. Iveta Rabasová
Zaměření chovu Palearkt (Eurasie)
Počet druhů 161[1]
Počet zvířat 1016[1]
Vyhledávané druhy tuleň, levhart, zubr, makak, domácí zvířata
Rozloha 112[2] ha
Členství WAZA
UCSZ
EAZA
EARAZA
Souřadnice
Podkrušnohorský zoopark Chomutov
Red pog.svg
Podkrušnohorský zoopark Chomutov
Oficiální webové stránky

Podkrušnohorský zoopark Chomutov (PZOO Chomutov) zvaný také Zoo Chomutov je zoologická zahrada nacházející se na okraji města Chomutov směrem na Jirkov. Je jednou z nejmladších českých zoo, rozlohu však má největší.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Husy divoké

V chomutovském městském parku byl již v r. 1932 otevřen pavilon akvária a terária s 94 druhy ryb, obojživelníků a plazů. Vznik dnešního zooparku se však datuje až k roku 1975, kdy Walter Markel úspěšně dovedl do konce svůj návrh vybudování rozsáhlého lesoparku navazujícího na Kamencové jezero na severovýchodním okraji Chomutova. Otevřen byl v květnu, Walter Markel se stal jeho ředitelem a prvními obyvateli byla méně náročná evropská zvířata jako daněk, jelen, zubr, muflon, rys, vodní ptactvo apod. Patřil pod správu městských kin, od níž se po pěti letech oddělil. V té době se již zoopark druhově rozrostl o vlky, bobry, jeřáby či kočky divoké a slavil úspěchy jako první československá zoo, které se podařilo odchovat kormoránypelikány.[3]

Lokálka Amálka

Původní Markelova koncepce zooparku se skanzenem Podkrušnohorské vesnice a přírodní rezervace byla rozšířena o projekt rekonstrukce Ahníkovského zámku, jenž musel ve stejnojmenné vesnici ustoupit těžbě uhlí. V roce 1991 odešel druhý ředitel zooparku, Jan Králíček, a od následujícího roku zoopark vedl MVDr. Přemysl Rabas. Od srpna roku 2008 je ředitelkou zooparku Bc. Iveta Rabasová. Přestože se z finančních důvodů muselo přistoupit k redukci původních plánů, bylo založeno Středisko ekologické výchovy, které pořádá ekologické výukové programy pro školy i veřejnost, a zoo získala nové druhy zvířat, mj. tuleně, orly mořské, supy bělohlavé či vzácné ibisy skalní, později přibyli např. atraktivní medvědirosomáci.[3]

I díky stále narůstající návštěvnosti v novém tisíciletí se zoopark rozhodl vrátit k původní myšlence skanzenu, už v roce 2000 byla dokončena výstavba statku s expozicí zemědělských strojů. Pohyb po areálu zoo začaly umožňovat také vláčky. Lokálka Amálka jezdí uvnitř zooparku a terénní Safari Expres slouží rovněž k transportu návštěvníků do skanzenu a během nočních prohlídek.

Činnost[editovat | editovat zdroj]

Zmije obecná, jeden z obyvatel zooparku

Zoopark v číslech[editovat | editovat zdroj]

Zoopark hospodaří na 112 ha ploch[2] a je příspěvkovou organizací města Chomutova. Návštěvnost zooparku se každým rokem zvyšuje: od roku 2000 stoupla o téměř sto tisíc na více než 251 tisíc v roce 2007. Počet zaměstnanců se pohybuje kolem 50–60 osob a celkové náklady v roce 2007 dosáhly výše 33 536 800 Kč.[4]

Zoopark v současnosti chová 161 druhů zvířat (údaj ke 31. 12. 2008), mezi nimiž nechybí ani silně ohrožené druhy vedené v Červené knize IUCN a mezi návštěvníky oblíbená zvířata jako levhart sněžný, velbloud dvouhrbý či zubr evropský.[1]

Členství v organizacích[editovat | editovat zdroj]

PZOO Chomutov je členem Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (World Association of Zoos and Aquariums, WAZA), Unie českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZ), Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (European Association of Zoos and Aquaria, EAZA) a  Euroasijské asociace zoologických zahrad a akvárií (Euro-Asian Regional Association of Zoos and Aquariums, EARAZA). Zoo také spolupracuje s koordinátory Evropských chovných programů ohrožených druhů (European Endangered Species Breeding Programmes, EEP) a vedoucími evropských i mezinárodních plemenných knih.[4]

Další činnost[editovat | editovat zdroj]

Pelikán kadeřavý nedaleko jezera

Součástí zooparku je skanzen Stará Ves – Centrum krušnohorského lidového umění, kde lze navštívit hrázděný statek s dobovým zařízením a výstavou starých zemědělských strojů a techniky, staroslovanskou a starogermánskou chýši, kapličku a plně funkční větrný mlýn holandského typu. K areálu statku patří stáje pro současných 11 koní sloužící mj. voltižnímu oddílu jezdeckého klubu PZOO.[4] Zmíněná kaplička je kopií stavby pocházející z 19. století, jež byla zbourána v 60. letech 20. století v zaniklé obci Krupice v Doupovských horách. V centru Staré Vsi se nachází zrekonstruovaný rybník a lipová alej, která by měla v budoucnu vést k věži Ahníkovského zámku.[5]

Zoopark provozuje Stanici pro handicapované živočichy a je zapojen do projektu Národní síť stanic pro handicapované živočichy a činnost záchranných center pro státem zabavené živočichy.[6] Ve svých prodejnách zoopark obchoduje také se zbožím typu Fair TradeBIO.[4]

Od roku 2001 PZOO vydává vlastní tiskový zpravodaj Oáza.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Podkrušnohorský zoopark Chomutov [online]. Podkrušnohorský zoopark Chomutov, [cit. 2009-02-21]. Dostupné online.  
  2. a b Výroční zpráva Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2007
  3. a b Oáza, Tiskový zpravodaj Podkrušnohorského zooparku Chomutov, speciál k 30. výročí založení zooparku, 2005, s. 8
  4. a b c d Podkrušnohorský zoopark Chomutov – VÝROČNÍ ZPRÁVA 2007 [online]. Podkrušnohorský zoopark Chomutov, [cit. 2009-02-15]. Dostupné online.  
  5. http://www.zoopark.cz/statek.html [online]. Podkrušnohorský zoopark Chomutov, [cit. 2009-02-20]. Dostupné online.  
  6. Vladislav Jiroušek et al.: Zoologické zahrady České republiky a jejich přínos k ochraně biologické rozmanitosti, Ministerstvo životního prostředí, 2005, ISBN 80-7212-362-9, s. 45

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]