Ibis skalní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxIbis skalní
alternativní popis obrázku chybí
Ibis skalní
Stupeň ohrožení podle IUCN
kriticky ohrožený
kriticky ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád brodiví (Ciconiiformes)
Čeleď ibisovití (Threskiornithidae)
Rod ibis (Geronticus)
Binomické jméno
Geronticus eremita
(Linnaeus, 1758)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ibis skalní (Geronticus eremita) je vzácný brodivý pták z čeledi ibisovitých.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Obývá neúrodné, suché, skalnaté krajiny. Dorůstá 70–80 cm a je celý leskle černý s neopeřenými lícemi a čelem a dlouhým, růžovým, na konci směrem dolů zahnutým zobákem. Hnízdí v koloniích na skalních útesech, kde si staví jednoduché hnízdo z větví, do kterého následně klade 2-3 vejce. Živí se zejména plazy, hmyzem a jinými malými živočichy.

V minulosti ibis skalní obýval Střední východ, sever Afriky a jih Evropy, podle fosilií zde navíc žil již před 1,8 miliony lety. Z Evropy byl zcela vyhuben zhruba před 300 lety a v současné době je řazen do kategorie kriticky ohrožených druhů. Jeho volně žijící populace je dnes odhadována na 500 jedinců v jižním Maroku a méně než 10 dalších v Sýrii, kde byl jeho výskyt nově objeven teprve v roce 2002. Stále se přitom jedná o ubývající druh, a to i přes nedávno prováděné reintrodukční programy v Turecku, Rakousku, ve Španělsku a v severním Maroku.

Důvody dlouhodobého úpadku početnosti tohoto druhu nejsou stále objasněny, je však jisté, že v posledních letech mohl za rychlé ztráty celých kolonií zejména lov, ztráta přirozeného biotopu a otrava pesticidy.

Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]

V Evropě je chován ve více než 120 zoo (stav podzim 2018). V Česku se jedná o následujících pět zařízení:[2]

Chov v Zoo Praha[editovat | editovat zdroj]

Tento druh je v Zoo Praha chován od roku 1985. První úspěšný odchov se podařil o sedm let později (1992). Úspěchy byly pozastaveny v roce 2002, kdy byla dolní část zoo zasažena ničivou povodní. Ibisové byli evakuováni. To však pro ně znamenalo silný stres, což většina jedinců nepřežila. V roce 2004 byla otevřena nová voliéra Africké skály, jejímiž hlavními obyvateli se stali právě ibisové skalní.[3] Tam se také podařilo obnovit úspěchy z předchozích let. První odchovy po nucené pauze byly zaznamenány v roce 2006.[4] Na počátku března 2016 došlo pod tíhou sněhu k protržení voliéry Africké skály a k následnému úniku 18 ibisů skalních.[5] Všichni byli postupně s pomocí veřejnosti odchyceni.[6] Celá akce vyvolala velkou intenzitu zájmu lidí, a proto byla následně využita i k netradiční a neplánované reklamní kampani Ibis do zoo. Odchycení ibisové byli dočasně umístěni ve voliéře u dolního vchodu. Do své původní voliéry byli po nutné opravě tito vzácní ptáci navráceni v listopadu roku 2016.[7] Více viz Úlet ibisů skalních z pražské zoologické zahrady.

V roce 2016 se tedy nepodařilo odchovat žádné mládě.[8] V roce 2017 se však již situace vrátila do normálního stavu a podařilo odchovat 13 mláďat, takže na konci roku bylo v Zoo Praha chováno 31 těchto ptáků.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Northern Bald Ibis na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-10-23]. Dostupné online. 
  3. Voliéry pod skalou. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-10-23]. (česky) 
  4. Ibis skalní - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2018-10-23]. Dostupné online. (česky) 
  5. Patnáctý ibis z pražské zoo se chytil do vystřelovací sítě. Zbývají tři. iDNES.cz [online]. 2016-03-07 [cit. 2018-10-23]. Dostupné online. 
  6. Operace ibis skončila. Pražská zoo už má zpátky všechny opeřence, posledního chytili v Řeporyjích | Aktuálně.cz. Aktuálně.cz. 2016-03-13. Dostupné online [cit. 2018-10-23]. (česky) 
  7. Pražští ibisové jsou zpátky ve voliéře, ze které na jaře ulétli. Síť nahradilo pletivo z oceli | Aktuálně.cz. Aktuálně.cz. 2016-11-04. Dostupné online [cit. 2018-10-23]. (česky) 
  8. Výroční zpráva Zoo Praha 2016 [online]. Zoo Praha [cit. 2018-10-23]. Dostupné online. 
  9. Výroční zpráva Zoo Praha 2017 [online]. Zoo Praha [cit. 2018-10-23]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]