Ibis skalní
 Ibis skalní | |
 Ibis skalní | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
|---|---|
 ohrožený druh[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Podkmen |
obratlovci (Vertebrata) |
| Třída |
ptáci (Aves) |
| Podtřída |
letci (Neognathae) |
| Řád |
veslonozí (Pelecaniformes) |
| Čeleď |
ibisovití (Threskiornithidae) |
| Rod |
ibis (Geronticus) |
| Binomické jméno | |
|
Geronticus eremita (Linnaeus, 1758) | |
 Areál rozšíření
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ibis skalní (Geronticus eremita) je vzácný brodivý pták z čeledi ibisovitých.
Obsah
Popis[editovat | editovat zdroj]
Obývá neúrodné, suché, skalnaté krajiny. Dorůstá 70–80 cm a je celý leskle černý s neopeřenými lícemi a čelem a dlouhým, růžovým, na konci směrem dolů zahnutým zobákem. Hnízdí v koloniích na skalních útesech, kde si staví jednoduché hnízdo z větví, do kterého následně klade 2-3 vejce. Živí se zejména plazy, hmyzem a jinými malými živočichy.
V minulosti ibis skalní obýval Střední východ, sever Afriky a jih Evropy, podle fosilií zde navíc žil již před 1,8 miliony lety. Z Evropy byl zcela vyhuben zhruba před 300 lety a v současné době je řazen do kategorie kriticky ohrožených druhů. Jeho volně žijící populace je dnes odhadována na 500 jedinců v jižním Maroku a méně než 10 dalších v Sýrii, kde byl jeho výskyt nově objeven teprve v roce 2002. Stále se přitom jedná o ubývající druh, a to i přes nedávno prováděné reintrodukční programy v Turecku, Rakousku, ve Španělsku a v severním Maroku.
Důvody dlouhodobého úpadku početnosti tohoto druhu nejsou stále objasněny, je však jisté, že v posledních letech mohl za rychlé ztráty celých kolonií zejména lov, ztráta přirozeného biotopu a otrava pesticidy.
Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]
V Evropě je chován ve více než 120 zoo (stav podzim 2018). V Česku se jedná o následujících pět zařízení:[2]
Chov v Zoo Praha[editovat | editovat zdroj]
Tento druh je v Zoo Praha chován od roku 1985. První úspěšný odchov se podařil o sedm let později (1992). Úspěchy byly pozastaveny v roce 2002, kdy byla dolní část zoo zasažena ničivou povodní. Ibisové byli evakuováni. To však pro ně znamenalo silný stres, což většina jedinců nepřežila. V roce 2004 byla otevřena nová voliéra Africké skály, jejímiž hlavními obyvateli se stali právě ibisové skalní.[3] Tam se také podařilo obnovit úspěchy z předchozích let. První odchovy po nucené pauze byly zaznamenány v roce 2006.[4] Na počátku března 2016 došlo pod tíhou sněhu k protržení voliéry Africké skály a k následnému úniku 18 ibisů skalních.[5] Všichni byli postupně s pomocí veřejnosti odchyceni.[6] Celá akce vyvolala velkou intenzitu zájmu lidí, a proto byla následně využita i k netradiční a neplánované reklamní kampani Ibis do zoo. Odchycení ibisové byli dočasně umístěni ve voliéře u dolního vchodu. Do své původní voliéry byli po nutné opravě tito vzácní ptáci navráceni v listopadu roku 2016.[7] Více viz Úlet ibisů skalních z pražské zoologické zahrady.
V roce 2016 se tedy nepodařilo odchovat žádné mládě.[8] V roce 2017 se však již situace vrátila do normálního stavu a podařilo odchovat 13 mláďat, takže na konci roku bylo v Zoo Praha chováno 31 těchto ptáků.[9] Ke konci roku 2018 bylo chováno 25 jedinců.[10] V květnu 2019 se vylíhla další dvě mláďata.[11]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Northern Bald Ibis na anglické Wikipedii.
- ↑ Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
- ↑ www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Voliéry pod skalou. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-10-23]. (česky)
- ↑ Ibis skalní - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2018-10-23]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Patnáctý ibis z pražské zoo se chytil do vystřelovací sítě. Zbývají tři. iDNES.cz [online]. 2016-03-07 [cit. 2018-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Operace ibis skončila. Pražská zoo už má zpátky všechny opeřence, posledního chytili v Řeporyjích | Aktuálně.cz. Aktuálně.cz. 2016-03-13. Dostupné online [cit. 2018-10-23]. (česky)
- ↑ Pražští ibisové jsou zpátky ve voliéře, ze které na jaře ulétli. Síť nahradilo pletivo z oceli | Aktuálně.cz. Aktuálně.cz. 2016-11-04. Dostupné online [cit. 2018-10-23]. (česky)
- ↑ Výroční zpráva Zoo Praha 2016 [online]. Zoo Praha [cit. 2018-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Výroční zpráva Zoo Praha 2017 [online]. Zoo Praha [cit. 2018-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018
- ↑ Přírůstky. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-06-07]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu ibis skalní ve Wikimedia Commons - Galerie ibis skalní ve Wikimedia Commons
Taxon Geronticus eremita ve Wikidruzích- Ibis v ZOO Olomouc
