Užovka podplamatá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Užovka podplamatá

Užovka podplamatá
Užovka podplamatá
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: plazi (Reptilia)
Řád: šupinatí (Squamata)
Podřád: hadi (Serpentes)
Čeleď: užovkovití (Colubridae)
Rod: užovka (Natrix)
Druh: užovka podplamatá
Binomické jméno
Natrix tessellata
Laurenti, 1768
Synonyma

Coronella tessellata Laurenti, 1768

Užovka podplamatá (Natrix tessellata) je evropský nejedovatý had z čeledi užovkovitých (Colubridae), podčeledi Natricinae a rodu Natrix.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Samice jsou větší než samci až o čtvrtinu délky. Délka jejich těla se pohybuje mezi 80-100 cm, vzácně až 1,5 m.[1] Nejdelší změřený exemplář měřil 150 centimetrů, nicméně nepotvrzené zprávy hovoří až o dvoumetrových exemplářích. Jejich protáhlá hlava není příliš zřetelně oddělena od krku, šupiny v devatenácti řadách kolem těla mají výrazně kýlnaté. Barvu mohou mít od šedozelené až po téměř černou barvou, na těle mají 4 až 5 řad tmavých skvrn, které se občas spojují v příčné pruhy. Břicho je nažloutlé až červené, někdy však ostře zbarvené žlutě nebo oranžově s černými skvrnami, které jsou podobné kostkám. Od těchto skvrn je odvozeno i jejich jméno. Slovo „plama“ dříve vyjadřovalo pojem skvrna, čili užovka podplamatá znamená něco jako „dole skvrnitá“.

Od užovky obojkové se kromě zbarvení odlišuje větším počtem šupin na hlavě. Užovka podplamatá má 8 retních štítků (užovka obojková 7), 2 až 3 předoční štítky (užovka obojková pouze 1) a 3 až 5 záočních (užovka obojková 2 až 4).

Užovka podplamatá s ulovenou rybou hlaváčem

Žije v blízkosti řek, potoků nebo jezer, bahnitým tokům se však většinou vyhýbá. Vodu většinou opouští až v noci. Žere především ryby, někdy ale také obojživelníky jako žáby, ropuchy, čolky a pulce.

Tento had není jedovatý, je však kousavější než užovka obojková. Při obraně šíří zapáchající sekret z kloaky. Dalším obranným mechanismem je thanatoza, což znamená, že had dělá, že je mrtvý.

Páří se obvykle hned po ukončení hibernace v (březnu, dubnu až v květnu, kdy se shromažďují ve velkých skupinách. Vajíčka samice obvykle klade v červenci, od páření obvykle 45 až 60 dní. V jednom hnízdě je 10-25 vajec. Háďata se líhnou na začátku září, od nakladení vajec 8 až 10 týdnů. Mláďata měří kolem 20 cm a po dvou týdnech se poprvé svlečou. Teprve pak začnou přijímat potravu, kterou tvoří drobné rybky a pulci. Od října pak užovky podplamaté zahajují zimní spánek v dírách v blízkosti vody.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Užovka podplamatá se nachází v celé Evropě a Asii: Německo, Švýcarsko, Rakousko, Francie, Belgie, Chorvatsko, Slovinsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Republika Makedonie, Srbsko, Itálie, Česká republika, Slovensko, Polsko, Albánie, Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko, Turecko, Řecko, Kypr, Afghánistán, Rusko, Ukrajina, Arménie, Gruzie, Ázerbájdžán, Kazachstán, Turkmenistán, Tádžikistán, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Irák, Sýrie, Jordánsko, Jemen, Egypt, Izrael, Pákistán, Čína.

V Česku se vyskytuje spíše ostrůvkovitě v okolí větších toků v nížinách. Jen výjimečně se nachází nad 400 m n. m.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KUBÁT, Jan. Natrix tessellata (užovka podplamatá) [online]. BioLib.cz, [cit. 2008-11-03]. Dostupné online.  

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dice snake na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]