Užovkovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxUžovkovití
alternativní popis obrázku chybí
Užovka obojková (Natrix natrix)
Vědecká klasifikace
Říše Živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída plazi (Reptilia)
Řád šupinatí (Squamata)
Podřád hadi (Serpentes)
Čeleď užovkovití (Colubridae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Užovkovití (Colubridae) jsou velmi početná a úspěšná skupina, hlavně malých či středně velkých, hadů. Z celkového počtu 2 700 druhů hadů se jenom počet druhů užovkovitých hadů blíží číslu 2 000. Většinou se jedná o nejedovaté hady. Jedovatí jsou jen ti z podčeledi bojgvodnářek.

Čeleď užovkovitých se většinou dělí do 14 podčeledí s asi 300 rody, jindy je celá čeleď shrnuta do jednoho obrovského balíku, děleného na jednotlivé rody. Členění této čeledi není jednoznačné, zatímco některé skupiny lze poměrně snadno definovat, jiné jsou velice sporné a značně diskutované. Čeleď je proto někdy označována jako „odpadkový koš taxonů“, neboť se sem řadí hadi, s nimiž si systematika neví příliš rady.[1]

Podčeledi[editovat | editovat zdroj]

Obvyklé dělení čeledi užovkovitých na jednotlivé podčeledi je následující:

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Užovkovití jsou kromě Antarktidy a několika ostrovů v Oceánii zastoupeni po celém světě a všude jsou dominantní skupinou hadů.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Na těle užovek nejsou patrné zbytky končetin. Jejich hlavu pokrývají obyčejně velké, symetricky rozložené štítky, u některých druhů vybíhající ve výrůstky různého tvaru. Jsou to hadi denní i noční, obývající nejrůznější biotopy, najdeme mezi nimi druhy výhradně vodní, žijící na zemi i pod zemí, ale i hady šplhající v keřích či stromech. Všechny užovky však mají podobnou stavbu kostry, vyvinutou pouze jednu (pravou) plíci a další společné znaky.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Užovky jsou jak vejcorodí (oviparní), tak i vejcoživorodí (ovoviviparní). Některé druhy chrání svá vejce podobně jako krajty, většina však klade vejce na vlhká, vyhřátá místa a o snůšku se již dále nestará.

Jedovatost[editovat | editovat zdroj]

Jedná se většinou o hady nejedovaté, anebo od nich lidem nehrozí žádné nebezpečí, mnohé druhy však mají v zadní části tlamy vyvinutou tzv. Duvernoyovu žlázu, která vypouští do ústní dutiny jed. Ten má zřejmě ochromující vliv na kořist při jejím polykání. Účinky tohoto jedu na lidský organismus jsou velice málo prozkoumány, proto je třeba předcházet pokousání při manipulaci s méně běžnými a netypickými druhy užovek – například zástupci rodů Amphiesma, Coluber, Coronella, Drymarchon, Nerodia, Ptyas, Thamnophis, Xenochrophis, nebo Zaocys. Některé druhy užovek zuby nemají, jiné jen malý počet. Hadi z podčeledi bojgy – (Boiginae) a vodnářky – (Homalopsinae) mají v zadní části tlamy rýhované jedové zuby, jsou to tedy hadi jedovatí. Při obraném kousnutí však těmito zuby většinou nezasáhnou, navíc jed většiny druhů je poměrně slabý. Mísí se se slinami, a tak se ho do rány dostane většinou docela málo. Jed užovek působí především na nervovou soustavu.

Chov v zajetí[editovat | editovat zdroj]

Užovkovití hadi jsou velice oblíbeni a v teráriích hojně rozšířeni – také díky snadnému chovu, atraktivnímu zbarvení a cenové dostupnosti mnohých druhů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. WEINSTEIN, Scott A.; WARRELL, David A.; WHITE, Julian. “Venomous Bites from Non-Venomous Snakes: A Critical Analysis of Risk and Management of “Colubrid Snake Bites. [s.l.]: Elsevier 365 s. Dostupné online. ISBN 9780123877550. (anglicky) Google-Books-ID: lB3FxFG5wrQC. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Tento článek obsahuje text (GFDL licence) ze stránek Richarda Horčice o hadech.