Želva obrovská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxŽelva obrovská
alternativní popis obrázku chybí
Želva obrovská
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída plazi (Reptilia)
Řád želvy (Testudines)
Podřád skrytohrdlí (Cryptodira)
Čeleď želvovití (Testudinidae)
Rod želva (Dipsochelys)
Binomické jméno
Dipsochelys gigantea
Schweigger, 1812
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Želva obrovská (Dipsochelys gigantea) je velká suchozemská želva, která žije na Seychelských ostrovech. Patří mezi nejdéle žijící tvory na světě.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Délka krunýře dospělé želvy je až 120 cm, může vážit až 200 kg a dožívá se až 160 let. Je tak druhou největší suchozemskou želvou. Karapax má hnědou barvu a tvar vysoké kopule. Mohutné nohy slouží také jako opora těžkého těla. Krk má velmi dlouhý, a velmi velký, což pomáhá želvě využít větví až do jednoho metru od země jako zdroje potravy. I když jsou typicky pomalé a opatrné, jsou schopny značné rychlosti. Jsou také vynikajícími plavci.

V průběhu 18. a 19. století jejich počet poklesl v důsledku lovu a sběru vajec. Na některých ostrovech byly již vyhubeny. Dnes jsou vyhubením ohroženy. V poslední době jsou na trhu se zvířaty stále více k dispozici. Může být požadováno povolení.

Areál rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Žijí v suchých, skalnatých oblastech Seychelských ostrovů a ostrova Aldabra v Indickém oceánu. Další izolovaná populace druhu se nachází na ostrově Zanzibar, v blízkosti Changuu a chované populace žijí v ochranářských parcích na ostrovech Mauricius a Rodrigues. Obývají kamenité stepi a polopouště a travnatá území s křovinami.[1] Vyskytují se jak individuálně, tak ve stádech, která mají tendenci shromažďovat se především na otevřených pastvinách. Vyhrabávají si podzemní nory nebo odpočívají v bažinách, aby si zachovaly chladnou hlavu během horkého dne.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Nejvíce jsou aktivní v nočních hodinách, kdy tráví čas hledáním potravy. Živí se převážně listy, plody a výhonky rostlin, občas i živočišnými zbytky, jsou tedy býložravci. V jejich přirozeném prostředí je jim dopřáno jen malé množství vody, většinu jí přijímají z potravy. V zajetí jsou živeny často ovocem, jako jsou jablka a banány, stejně jako rostlinnými peletami.

Reprodukce[editovat | editovat zdroj]

Mezi únorem a květnem samice kladou 9 až 25 měkkých vajec do důlku v půdě, který pak zahrabou je a půdu udušou. Obvykle z méně než poloviny vajec se vylíhnou mláďata. Snůšek může být za rok více. Inkubace trvá 6 až 7 měsíců.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. zoopraha.cz - želva obrovská

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]