Klokan bažinný
 Klokan bažinný |
|
Klokan bažinný
|
|
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
|---|---|
 málo dotčený[1] |
|
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Podtřída | vačnatci (Marsupialia) |
| Řád | dvojitozubci (Diprotodontia) |
| Čeleď | klokanovití (Macropodidae) |
| Rod | Wallabia Trouessart, 1905 |
| Binomické jméno | |
| Wallabia bicolor (Desmarest, 1804) |
|
 rozšíření klokana bažinného
|
|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klokan bažinný (Wallabia bicolor), někdy nazývaný též klokan černoocasý. Žije ve východní Austrálii v tropických a mírných lesích. [2] Na rozdíl od jiných menších klokanů se pohybuje tak, že hlavu drží nízko a ocas rovně dozadu. Aktivní je v noci, živí se různými rostlinami včetně pro nás jedovatými např. australským bolehlavem. Jeho nepřáteli jsou především dingo a také liška obecná. Na rozdíl od jiných klokanů běžně vyhledává ochlazení ve vodě.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Dorůstá do délky 85 cm a jeho ocas až do 86 cm. Jeho váha se pohybuje od 10 do 20 kg. Má hnědočernou srst a mnohem tmavší obličej, čenich, přední a zadní nohy a ocas. Přední nohy jsou slabé a slouží hlavně k manipulaci s potravou. Zadní nohy jsou silné, palec je zakrněný a ostatní prsty srostlé. [3] Naspodu těla má jeho srst oranžový nádech a častý je i žlutý proužek na tvářích.
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Samice je březí 33-38 dní, rodí 1 mládě, které nocí 8-9 měsíců ve vaku. Může znovu zabřeznout už osm dní předtím, než porodí předchozího potomka.[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN. 5. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2017-12-21]
- ↑ (LUBOMIRPOKORNY@EMAIL.CZ), Lubomír Pokorný. Klokan bažinný (Wallabia bicolor) - ChovZvířat.cz. www.chovzvirat.cz [online]. [cit. 2017-05-22]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Klokan bažinný - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2017-05-22]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Klokan bažinný. zoozapra.wz.cz [online]. [cit. 2017-05-22]. Dostupné online.
