Volavčík člunozobý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxVolavčík člunozobý
alternativní popis obrázku chybí
Volavčík člunozobý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádbrodiví a pelikáni (Pelecaniformes)
Čeleďvolavkovití (Ardeidae)
Rodvolavčík (Cochlearius)
Brisson, 1760
Binomické jméno
Cochlearius cochlearius
(Linné, 1766)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Sesterská skupina
Nycticoracini
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Volavčík člunozobý (Cochlearius cochlearius) je volavkovitý pták příbuzný kvakošům (tvoří s nimi podčeleď kvakoši). Podle některých vědců je ale natolik zvláštní, že ho zařazují do zvláštní monotypické čeledi Cochlearidae, tedy zcela mimo volavky.

Žije v porostech mangrove, v močálech od Mexika po Peru a Brazílii. Je to noční pták velký zhruba 54 cm. Živí se rybami, korýši a hmyzem. Snáší 2-4 vajíčka.

Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]

Volavčík člunozobý je v rámci Evropy chován v necelých třiceti zoo. V Česku tento druh chovají dvě zoo: Zoo Praha a Zoo Zlín.[2] Prvoodchov mezi českými zoo si připsala Zoo Praha v roce 1999.

Chov v Zoo Praha[editovat | editovat zdroj]

První jedinec tohoto druhu se v Zoo Praha objevil v roce 1950.[2] K úspěšnému odchovu došlo v roce 1999. Jednalo se zároveň o český prvoodchov.[3] V roce 2017 se podařilo odchovat čtyři mláďata. Ke konci roku 2017 bylo chováno sedm jedinců.[4]

Aktuálně jsou volavčíci umístěni v expozičním celku Ptačí mokřady v dolní části zoo.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-12]
  2. a b www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-12-18]. Dostupné online. 
  3. Výroční zpráva Unie českých a slovenských zoologických zahrad 1999
  4. Výroční zpráva Zoo Praha 2017
  5. Volavčík člunozobý - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2018-12-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]