Volavčík člunozobý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxVolavčík člunozobý
alternativní popis obrázku chybí
Volavčík člunozobý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád veslonozí (Pelecaniformes)
Čeleď volavkovití (Ardeidae)
Rod volavčík (Cochlearius)
Brisson, 1760
Binomické jméno
Cochlearius cochlearius
(Linné, 1766)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Sesterská skupina
Nycticoracini
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Volavčík člunozobý (Cochlearius cochlearius) je volavkovitý pták příbuzný kvakošům (tvoří s nimi podčeleď kvakoši). Podle některých vědců je ale natolik zvláštní, že ho zařazují do zvláštní monotypické čeledi Cochlearidae, tedy zcela mimo volavky.

Žije v porostech mangrove, v močálech od Mexika po Peru a Brazílii. Je to noční pták velký zhruba 54 cm. Živí se rybami, korýši a hmyzem. Snáší 2-4 vajíčka.

Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]

Volavčík člunozobý je v rámci Evropy chován v necelých třiceti zoo. V Česku tento druh chovají dvě zoo: Zoo Praha a Zoo Zlín.[2] Prvoodchov mezi českými zoo si připsala Zoo Praha v roce 1999.

Chov v Zoo Praha[editovat | editovat zdroj]

První jedinec tohoto druhu se v Zoo Praha objevil v roce 1950.[2] K úspěšnému odchovu došlo v roce 1999. Jednalo se zároveň o český prvoodchov.[3] V roce 2017 se podařilo odchovat čtyři mláďata. Ke konci roku 2017 bylo chováno sedm jedinců.[4]

Aktuálně jsou volavčíci umístěni v expozičním celku Ptačí mokřady v dolní části zoo.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2019.3. 10. prosince 2019. Dostupné online. [cit. 2020-01-17]
  2. a b www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-12-18]. Dostupné online. 
  3. Výroční zpráva Unie českých a slovenských zoologických zahrad 1999
  4. Výroční zpráva Zoo Praha 2017
  5. Volavčík člunozobý - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2018-12-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]