Svišť lesní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxSvišť lesní
alternativní popis obrázku chybí
Svišť lesní
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída savci (Mammalia)
Řád hlodavci (Rodentia)
Podřád veverkovci (Sciuromorpha)
Čeleď veverkovití (Sciuridae)
Rod svišť (Marmota)
Binomické jméno
Marmota monax
(Linné, 1758)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svišť lesní je velký hlodavec žijící v Severní Americe. Na rozdíl od jiných druhů svišťů obývá nížiny a k příslušníkům svého druhu je agresivní.[2] V Severní Americe je široce rozšířen, je hojný na východním pobřeží Spojených států, v Kanadě je jeho výskyt omezen na severu hranicí lesa; nejjižnější části jeho areálu zasahují do Georgie, Alabamy, Louisiany a Arkansasu. Na Velkých pláních nežije, ale vyskytuje se i ve státě Idaho a Aljaška.[3]

Svišť lesní je zvíře dorůstající délky až 52 cm a hmotnosti 3–5 kg. Stavba těla je robustní, končetiny jsou kratší, uši i oči menší. Celé tělo je pokryto srstí šedavé barvy, pesíky mají bílé konce, bílé je také okolí nosu. Ocas je hustě osrstěný, jen kolem 10 cm dlouhý.[2] Výborně šplhá, plave a hrabe: svišť lesní si vyhrabává rozsáhlé nory, ve kterých se rodí mláďata a ve kterých přečkávají zimu.

Ze všech svišťů je nejvíc samotářský, i když potravu si hledá v rozvolněné skupině a několik jedinců může sdílet jedno doupě. Nejvíce kontaktů s jedinci svého druhu má během období páření. Zvláště samci jsou vůči sobě agresivní a bojují spolu o právo se pářit. Období páření trvá od března do dubna, po měsíc trvající březosti samice rodí průměrně čtyři mláďata, která sexuální dospívají v jednom roce věku.

Svišť lesní se běžně vyskytuje v blízkosti člověka, obývá kulturní krajinu, žije na loukách, pastvinách, podél cest a polí či v sadech. Nory pro přezimování si buduje v hájích, v živých plotech, v kamenitých svazích nebo ve stozích. Opuštěné nory jsou využívané jinými druhy zvířat.[3]

Je to především býložravec, živí se semeny, trávami, vojtěškou, jetelem, bobulemi i kulturními plodinami, nepohrdne ani hmyzem nebo měkkýši.[2]

Galerie obrázků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]
  2. a b c BURNE, David. Zvíře. Překlad RNDr. Jiří Šmaha. Praha : Euromedia group - Knižní klub, 2001. 624 s. ISBN 80-242-0862-8. S. 116. (česky)  
  3. a b LINZEY, A.V; NATURESERVE (HAMMERSON, G. & CANNINGS, S.). Marmota monax [online]. IUCN red list, 2008, [cit. 2012-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BURNE, David. Zvíře. Překlad RNDr. Jiří Šmaha. Praha : Euromedia group - Knižní klub, 2001. 624 s. ISBN 80-242-0862-8.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]