Hutia-konga

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxHutia-konga
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída savci (Mammalia)
Řád hlodavci (Rodentia)
Podřád dikobrazočelistní (Histricognathi)
Čeleď hutiovití (Capromyidae)
Podčeleď hutie pravé (Capromyinae)
Rod hutia (Capromys)
Binomické jméno
Capromys pilorides
Say, 1822
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hutia-konga, též hutia kubánská nebo hutia stromová (Capromys pilorides), označovaná také jako „stromová nutrie“ je středně velký hlodavec, který žije na ostrově Kuba.

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • hmotnost: 4–9 kg
  • délka těla: 30–60 cm
  • délka ocasu: 15–30 cm

Hutia-konga je největší ze všech druhů hutií. Je to zavalitý hlodavec s krátkýma nohama, osrstěným silným ocasem a tupým čenichem, který vzdáleně připomíná nutrii. Oči i uši jsou malé. Dlouhá srst je hrubší, ale velmi hustá, na hřbetě světlejší než na břiše. Existuje mnoho barevných odstínů od černé, šedé a hnědé až k nažloutlému nebo zrzavému zbarvení. Kožešina hutie je velmi ceněna.

Rozšíření a stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Hutia-konga je endemitem Kubánských ostrovů, žije na hlavním ostrově a několika dalších blízkých ostrovech (Isla de la Juventud, Archipiélago de Sabana aj.). Severní populace se stahuje do mokřadů a mangrovových porostů, kde žije převážně ve větvích stromů. Jinde žijí hutie převážně na zemi a obývají širokou škálu biotopů, mlžné lesy kubánských hor, opadavé lesy i polopouštní oblasti při pobřeží.

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Hutia-konga je aktivní ve dne, v noci odpočívají v dutinách stromů nebo v úkrytech mezi kořeny a kameny. Žije v párech nebo malých skupinách. Je všežravec a potravu si hledá převážně na zemi, přestože výborně šplhá a dovede se dostat k jídlu i vysoko v korunách stromů. Živí se listy, pupeny i mladými větvičkami, také plody, kůrou a bezobratlými nebo drobnými obratlovci. V zajetí má zvláště ráda aromatické byliny, jako je např. máta či meduňka.

Páří se celoročně, samice je březí 110–140 dní a rodí nejčastěji dvě mláďata, která jsou dobře vyvinutá a brzy po narození dovedou běhat a začínají šplhat. Přesto jsou však odstavena až v 5 měsících věku. Mladé hutie pohlavně dospívají v 10 měsících, v zajetí se pak mohou dožít až 11 let.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

V důsledku kácení lesů a lovu pro chutné maso početní stavy hutie stromové klesají. Na rozdíl od ostatních druhů hutií však není ohrožena vyhynutím, její populace je ohrožena jen na východě ostrova, jinde jsou stále dostatečně hojné na to, aby byly považovány za škůdce.

Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]

Chov hutií patří v současnosti spíše k raritám. V celé Evropě jsou k vidění jen v 16 institucích. V Česku chovají hutie tyto zoologické zahrady[2]:

Chov v Zoo Praha[editovat | editovat zdroj]

První hutie přišly do Zoo Praha v roce 1963 přímo z kubánské Havany.[3] Pražský a také český prvoodchov se podařil již v 60. letech 20. století.[4] Ke konci roku 2017 bylo chováno šest jedinců.[5]

Poznámka[editovat | editovat zdroj]

Hutie stromová je české jméno také pro hutii Mysateles prehensilis.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-09]
  2. www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-05-29]. Dostupné online. 
  3. Hutia kubánská - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2018-05-29]. Dostupné online. (česky) 
  4. Přehled vzácně chovaných druhů v Zoo Praha, 2018
  5. Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2017

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]