Dvojzoborožec žlutozobý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxDvojzoborožec žlutozobý
alternativní popis obrázku chybí
Dvojzoborožec žlutozobý
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád zoborožci (Bucerotiformes)
Čeleď zoborožcovití (Bucerotidae)
Rod dvojzoborožec (Buceros)
Binomické jméno
Buceros bicornis
Linné, 1758
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Domorodý obyvatel s čelenkou se zobákem dvojzoborožce žlutozobého.

Dvojzoborožec žlutozobý (Buceros bicornis), známý také pod názvy velký nebo indický, je největší zástupce čeledi zoborožcovitých. Obývá tropické pralesy v Indii, Sumatře, Indonésii a na Malajském poloostrově.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dvojzoborožec žlutozobý v Národním parku Khao Yai v Thajsku.

Dvojzoborožec žlutozobý je velký, 1,2-1,5 m vysoký pták s hmotností kolem 3 kg. Samice je podstatně menší než samec, především má menší zobák s nástavcem a bílou oční duhovku, která se liší od samcovy červené. Nejnápadnějším znakem je masivní žlutočerná helmice a obrovský zobák, který dělá dojem že je velmi masivní a těžký. Přitom je spolu s helmicí stavěn z lehké porézní kostní tkáně, kryté rohovitou krustou. Účel helmice je stále nejasný. Předpokládá se však, že slouží při námluvách. Zobák, helmice, bílá část hlavy a krk bývají často zbarvené jasně žlutě olejnatým sekretem z kostrční žlázy, jímž se pták natírá při čištění peří.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Tento druh dvojzoborožce obývá patro stromových korun, kde se pohybuje skákáním a poletováváním. Živí se převážně plody, zvláště fíky, ale nepohrdne ani malými savci, ptáky, ještěrkami, hady a hmyzem. Zdržuje se v monogramických párech v rozvolněných dvou až čtyřiceti členných skupinách. Při páření se seskupují až do 20 členných skupin.

Samice si staví hnízdo vystlané trávou v dutinách velkých a masivních stromů, kde se doslova zazdí svými výkaly a blátem. Nechá přitom v blatnaté přepážce jen malý otvor, kudy jí samec podává čerstvě sehnanou potravu. Během tohoto období je na samce plně závislá. Do hnízda rodí 1-3 vejce, která se inkubují po dobu 30 až 40 dnů. V dutině stromu proběhne i její kompletní každoroční línání.

Význam v lidských kulturách[editovat | editovat zdroj]

Pro místní domorodé kmeny představuje dvojzoborožec žlutozobý posvátné zvíře, které loví a používají k různým rituálům různé části jeho těla. Krev ptačích mláďat se např. využívá jako konejšivý prostředek pro zesnulé duše. Jejich pera se využívají na nejrůznější čelenky a jejich lebky a kosti jsou využívány na výrobu různých ozdob. Záchranné programy se již několikrát pokoušeli pro záchranu tohoto druhu opatřit domorodým kmenům pera z dvojzoborožců chovaných v zajetí a keramické náhražky pravých helmic.

Je také státním ptákem Kéraly v Indii a dvojzoborožec jménem William, který zemřel v roce 1920, je symbolem Přírodovědné společnosti Bombay.

V zajetí[editovat | editovat zdroj]

Chov dvojzoborožce žlutozobého v zajetí je díky jeho náročnosti poměrně složitý a na celém světě se v zajetí chová jen několik málo desítek jedinců. V umělých odchovech se krmí převážně ovocem a jinými produkty bohatými na bílkoviny, občas i masem.

V České republice chovají dvojzoborožce žlutozobého Zoologická zahrada Praha a Liberec.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Díky masivní ztrátě přirozeného biomu a stále neutuchajícímu lovu v některých oblastech je podle Červeného seznamu ohrožených druhů (IUCN) zařazen do kategorie téměř ohrožených druhů.[2] V CITES nalezneme dvojzoborožce žlutozobého v příloze I.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Great Hornbill na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-23]
  2. http://www.iucnredlist.org/search/details.php/40182/all

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]