Dvojzoborožec nosorožčí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxDvojzoborožec nosorožčí
alternativní popis obrázku chybí
Dvojzoborožec nosorožčí
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád zoborožci (Bucerotiformes)
Čeleď zoborožcovití (Bucerotidae)
Rod dvojzoborožec (Buceros)
Binomické jméno
Buceros rhinoceros
Linné, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dvojzoborožec nosorožčí[2][3] (Buceros rhinoceros), nebo také dvojzoborožec velký či zoborožec nosorohý[4] je druhým největším druhem stromového zoborožce.[3]

Vyniká převážně černým zbarvením. Zobák s přilbou mají výraznou oranžovo-červenou barvu.

Vyskytuje se v oblasti jihovýchodní Asie, konkrétně v Indonésii (na Jávě, Sumatře, Borneu), dále v Thajsku, Malajsii a Singapuru). Rozlišují se tři poddruhy, které se liší podobou přilby, zejména jejím tvarem. Žije v tropickém lese, a to až do nadmořské výšky 1400 m n. m.

Je aktivní ve dne. Stejně jako další příbuzné druhy vytváří dlouhodobě stabilní páry. Hnízdění probíhá v dutinách stromů.

Živí se rostlinami a jejich plody, např. fíky[3], ale rovněž menšími druhy živočichů (drobní obratlovci, členovci).

Váží mezi dvěma a třemi kilogramy. Rozpětí křídel až 130 cm. Délka těla 42 až 50 cm, délka ocasu až 40 cm.

Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]

Tento druh patří k vzácně chovaným. Na jaře 2019 byl v rámci Evropy chován v necelých dvou desítkách zoo.[5] Ve většině případů se jedná o jávský poddruh Buceros rhinoceros silvestris. Nejúspěšnějším chovatelem tohoto druhu v Evropě je Zoo Praha.[6] V Česku jej chová rovněž Zoo Zlín.[5]

Chov v Zoo Praha[editovat | editovat zdroj]

V Zoo Praha je tento druh chován od roku 2003, kdy byla dovezena samice Markéta. Do Prahy byla dovezena ze soukromé zoo, ale pochází z volné přírody.[7] Od dva roky později přibyl samec Prokop. První odchov se podařil v roce 2007. V následujících letech se podařilo navázat dalšími úspěšnými hnízděními a přirozenými odchovy.[2] V roce 2011 se poprvé narodila mláďata dvě.[7] V roce 2015 uhynul samec Prokop. Úspěšně jej nahradil jiný samec (Prokop Druhý).[7] Ke konci roku 2017 byl chován pár a dvě toho roku narozená mláďata, tedy čtyři jedinci.[8] Ke konci roku 2018 byl chován samec a čtyři samice, z toho dvě narozené v roce 2018.[9] Do jara 2019 včetně se vylíhlo celkem 15 mláďat a z toho 13 mláďat se podařilo odchovat do věku více než tří měsíců, což se nepovedlo v žádné jiné evropské zoo. Mláďata narozená v březnu 2019 však byla krmena speciálně pomocí maňásků vzhledově připomínajících dospělého jedince, protože samice opustila vejce, která proto byla umístěna do líhně.[6]

Tento druh je k vidění ve voliéře naproti vstupu do expozičního celku Vodní svět a opičí ostrovy, poblíž pavilonu tučňáků.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-09]
  2. a b Dvojzoborožec nosorožčí - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-05-27]. Dostupné online. 
  3. a b c ZOO ZLÍN - Dvojzoborožec nosorožčí. www.zoozlin.eu [online]. [cit. 2019-05-27]. Dostupné online. 
  4. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2019-05-27]. Dostupné online. 
  5. a b www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2019-05-27]. Dostupné online. 
  6. a b Zoo Praha zvyšuje vlastní i Evropský rekord v odchovu dvojzoborožců nosorožčích. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-05-27]. Dostupné online. (česky) 
  7. a b c ANDĚROVÁ, Romana. Dobrovolné vězení. Trojský koníček. 2019, s. 8. 
  8. Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2017
  9. Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018