Nahur modrý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxNahur modrý
alternativní popis obrázku chybí
Nahur modrý v Tibetu
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída savci (Mammalia)
Řád sudokopytníci (Artiodactyla)
Čeleď turovití (Bovidae)
Podčeleď kozy a ovce (Caprinae)
Rod koza (Capra)
Binomické jméno
Pseudois nayaur
Hodgson, 1833
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nahur modrý (Pseudois nayaur) je druh divoké kozy, vyskytující se v horách Střední Asie. I když bývá lidově nazýván modrá ovce (blue sheep, Blauschaf, голубой баран), nejde o ovci (rod Ovis). Stejně jako nahur Schaeferův (Pseudois schaeferi) má systematicky blíže ke kozám než k ovcím.

Lidová jména[editovat | editovat zdroj]

V horých centrální Asie je nahur znám pod řadou lokálních jmen, z nichž některá se vžila a jsou užívána i ve světových jazycích.

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Hmotnost: 35 až 80 kg
  • Délka těla: 1,2 až 1,7 m
  • Délka ocasu: 10 až 20 cm
  • Výška v kohoutku: 75 až 90 cm
Nahur modrý

Samci jsou větší a těžší než samice. Samci i samice mají rohy. U samců jdou rohy do stran a mohou být zahnuté dozadu. Délka rohů dosahuje až 80 cm. Samice mají menší rohy (asi 20 cm dlouhé).

Krátká srst na zádech, na bocích a na hlavě má šedé zbarvení, které se někdy jeví jako namodralé. Podle toho bylo zvíře pojmenováno. Břicho a zadní strany nohou jsou bílé. Hrudník a přední strana končetin je černá nebo tmavě šedá.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Nahur modrý žije ve vysokých horách a na náhorních plošinách v Asii. Vyskytuje se v pohoří Himálaj (Tibet, Indie, Nepál, Bhútán, Pákistán), na jihu Tibetské plošiny a v pohoří Kunlunu, Pamíru a Ťan-šanu, v Ujgursku a ve Vnitřním Mongolsku. Běžně se pase pase na loukách ve výšce mezi 3000 až 5000 m, ale někdy až ve výšce 6500 m. Pohybuje se na strmých skalnatých útesech, které jsou těžko dostupné pro většinu predátorů.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Nahur modrý v zoo v Pekingu

Nahur modrý se živí trávou, lišejníky, bylinami, mechem a další rostlinnou stravou.

Samice spolu s mláďaty tvoří stáda o velikosti 5 až 18 zvířat. Ve výjimečných případech mohou být stáda i větší. Mimo období páření samci žijí samostatně. Mladí samci žijí ve skupinách. V období říje jsou samci vůči sobě velmi agresivní. Bojují mezi sebou a snaží se dostat pod kontrolu stádo.

Páření probíhá obvykle od října do ledna. Samice je březí asi 160 dní. V období od května do července se rodí mláďata. Samici se obvykle narodí jen jedno mládě, někdy se narodí dvojčata. Mláďata jsou odstavena asi za 6 měsíců. Pohlavně dospělá jsou asi v 18 měsících, ale samci jsou obvykle schopni rozmnožování až kolem sedmi let věku.

V přírodě nahur modrý žije v průměru 12 až 15 let, ale v zajetí se může výjimečně dožít věku až 20 let.

V mnoha regionech je nahur nejoblíbenější kořistí irbisa.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

V šedesátých letech minulého století žilo ve volné přírodě více než 1 000 000 kusů. V důsledku lovu toto číslo od té doby prudce kleslo. Do roku 1989 byl nahur modrý loven kvůli masu, které bylo vyváženo také do Evropy. Potom byl lov oficiálně zakázán, ale velkou hrozbou zůstává pytláctví.

Odhady počtu volně žijících jedinců se pohybují od 45 000 do 400 000 kusů.

Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]

Nahur patří k vzácně chovaným druhům. V Evropě je k vidění jen v necelé dvacítce zoo, přičemž nejvíce v ruských a francouzských zoo.[2] V Česku chová nahury Zoo Liberec a Zoo Praha.[3] V Zoo Praha je chován poddruh nahur čínský[4] zvaný též nahur modrý sečuánský[5] (Pseudois nayaur szechuanensis).

Chov v Zoo Praha[editovat | editovat zdroj]

V Zoo Praha jsou nahuři chováni od roku 2015 v expozičním celku Severský les. Tehdy přišla první zvířata ze Zoo Varšava a Zoo Liberec. Ke konci roku 2017 byli chováni tři samci a čtyři samice nahura čínského (poddruhu nahura modrého). V roce 2017 se podařil pražský prvoodchov.[2] Celkem se v roce 2017 narodila a byla odchována tři mláďata.[3] V roce 2018 se narodili dva samci a dvě samice. Ke konci roku 2018 byli chováni čtyři samci a pět samic.[4] V červnu 2019 se narodila dvě mláďata.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Blauschaf na německé Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. a b www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-06-04]. Dostupné online. 
  3. a b Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2017
  4. a b Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018
  5. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2019-07-08]. Dostupné online. 
  6. Přírůstky. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-07-08]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ronald M. Nowak: Walker's Mammals of the World. Johns Hopkins University Press, 1999 ISBN 0-8018-5789-9
  • Tej Kumar Shrestha: Wildlife of Nepal – A Study of Renewable Resources of Nepal Himalayas. Tribhuvan University, Kathmandu 2003, ISBN 99933-59-02-5

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]