Osobní vodní doprava na Vltavě

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kolesová motorová loď Šumava společnosti Evropská vodní doprava na Vltavě v Praze u Čechova mostu
Schema vodní cesty na dolní Vltavě

Vodní doprava na Vltavě má dlouhou tradici. Voroplavba pro přepravu dřeva a dalších nákladů, příležitostně i osob, je na Vltavě stejně jako na dalších českých řekách provozována minimálně od středověku. Dopravu přes Vltavu také zajišťovalo a zajišťuje mnoho přívozů. Podmínky pro lodní dopravu se změnily výstavbou Vltavské kaskády, která v některých úsecích plavbu umožnila nebo usnadnila, v jiných naopak ztížila nebo znemožnila. Po většině délky toku a na přehradních jezerech prosperuje rekreační osobní linková lodní doprava. Horní tok Vltavy je oblíbeným místem rekreační kanoistiky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V Praze jezdí parníky po Vltavě již od 40. let 19. století. 1. června 1817 zkoušel Josef Božek ve Stromovce svůj parní kolesový člun. V květnu 1841 zkoušeli stavitel Joseph John Ruston a majitel John Andrews v Praze parník Bohemia. Za dobrých plavebních podmínek zajížděl do Prahy z Labe i v dalších letech. V roce 1857 provedli neúspěšný pokus o zavedení paroplavby v Praze J. W. Pierc a J. Winter.

28. června 1865 byla zahájena parníkem Praha osobní lodní doprava na Vltavě mezi Prahou a Štěchovicemi. Provozovala ji Pražská paroplavební společnost, jejímž významným činitelem byl František Dittrich, pozdější primátor. Její druhý parník byl Vyšehrad, avšak není totožný s dnešním parníkem Vyšehrad pocházejícím z roku 1938. Největší dopravní výkony měla vltavská osobní lodní doprava koncem 19. století a ve 40. letech 20. století. Nejtragičtějším momentem v historii osobní vodní dopravy na Vltavě bylo potopení parníku František Josef I. v roce 1898, při kterém zahynuly tři osoby.

Dolní Vltava[editovat | editovat zdroj]

Kolesový parník Vyšehrad
Zdymadlo Štvanice

Linková plavba Praha - Mělník[editovat | editovat zdroj]

Pražská paroplavební společnost a. s. koná dvakrát až třikrát ročně tam a zpět plavbu z Prahy do Mělníka historickým kolesovým parníkem Vyšehrad nebo Vltava. V roce 2006 byla tato plavba označovaná jako příležitostná, v roce 2010 jako linková.

Trasa Praha, Rašínovo nábřeží (pravý břeh) – Praha,Troja (plavební kanál) – MlčechvostyMělník (levý břeh Labe po soutoku s Vltavou). Délka plavby jedním směrem 54 km, doba jízdy 5 hodin po proudu a 6 hodin proti proudu. Cena plavby tam a zpět činí 490 Kč (2006 i 2010), děti polovinu.

Linková doprava Nelahozeves - Mělník[editovat | editovat zdroj]

Společnost Marina Vltava provozuje pravidelnou linkovou plavbu v trase Nelahozeves - Kralupy nad Vltavou - Lužec - Zelčín - Mělník. Linka je v provozu každou druhou neděli (v sudém týdnu) od začátku dubna po konec září. Doba plavby je 4 hodiny, jízdné jedním směrem 200 kč, nejméně z Lužce do Zelčína 40 kč. Děti do 3 let zdarma, do 12 let polovinu, při zpáteční jízdence 50 % sleva na cestu zpět (2010).

Podrobnosti a jízdní řád viz stránky Mariny Vltava

Linková doprava Nelahozeves - Troja[editovat | editovat zdroj]

Společnost Marina Vltava provozuje také pravidelnou linkovou plavbu v trase Nelahozeves - Kralupy nad Vltavou - Libčice nad Vltavou - Řež u Prahy - Praha,Troja. Linka je v provozu každou druhou neděli (v lichém týdnu) od začátku dubna po konec září. Doba plavby je 3 hodiny, jízdné jedním směrem 200 kč, nejméně z Libčic do Řeže 40 kč. Děti do 3 let zdarma, do 12 let polovinu, při zpáteční jízdence 50 % sleva na cestu zpět (2010).

Podrobnosti a jízdní řád viz stránky Mariny Vltava

V sezóně 2012 se plavby konaly od 27. 6. do 26. 9. vždy ve středu. Přibyly zastávky Úholičky a Roztoky-dolby. Jízdné za celou trasu zůstalo na 200 Kč, ovšem sleva na zpáteční cestu se snížila na 25 %. Nejnižší jízdné, 20 Kč pro osobu nad 10 let, bylo v relaci Úholičky - Řež. Pokud z výchozího přístavu nebylo objednáno nejméně 6 cestujících, jízda se neuskutečnila.[1]

Linková doprava Praha - Troja[editovat | editovat zdroj]

Pražská paroplavební společnost a. s. provozuje linkovou plavbu z centra Prahy do Troji k zoologické zahradě a zpět motorovou lodí Odra nebo Visla. Plaví se v létě denně, na jaře a na podzim jen o sobotách, nedělích a svátcích, tři až čtyři spoje denně každým směrem.

Trasa: Praha, Rašínovo nábřeží (pravý břeh) – Praha, Troja (plavební kanál, pravý břeh, ZOO). Délka plavby jedním směrem 11 km, doba plavby 75 minut každým směrem. Cena jedním směrem 140 Kč, děti 70 Kč (2008), v roce 2010 již 150 a 80 Kč, zpáteční 240 a 120 Kč.

V roce 2010 je inzerována kromě stávající linky z Rašínova nábřeží ještě druhá linka k ZOO, a to od Nemocnice na Františku. Vyplouvá od 8 do 18 (v opačném směru od 9 do 19) každou celou hodinu, a to od června do srpna denně, v květnu a v září jen o sobotách a nedělích. Jízdné je 100 Kč pro dospělé a 60 Kč pro děti od 3 do 12 let, zpáteční sleva není inzerována (2010).

Městská doprava[editovat | editovat zdroj]

Spojení lodičkami mezi Slovanským, Dětským a Střeleckým ostrovem (přezdívané „želva“) fungovalo někdy kolem poloviny 20. století za jednokorunové jízdné.

Od roku 2005 jsou postupně obnovovány pražské přívozy, a to v rámci Pražské integrované dopravy. V letech 2005 a 2006 byly obnoveny sedlecký a podbabský přívoz, v roce 2007 sezonní od smíchovského lihovaru do Podolí. Od 1. srpna 2008 jsou zavedeny dvě linky takzvaných přívozů (přívoz Císařská louka – Jiráskovo náměstí a přívoz Národní divadlo – Dětský ostrov), které však zároveň plní roli podélného říčního spojení. Jsou plně zařazené do Pražské integrované dopravy, jedna v oblasti pod Šítkovským jezem a druhá nad ním, dopravcem jsou Pražské Benátky.

Okružní plavby Prahou apod.[editovat | editovat zdroj]

Vyhlídkové trasy, oběd a večeře na lodi, diskotéka a další programy v různých cenových relacích provozují: Pražská paroplavební společnost a. s., Evropská vodní doprava, Pražské Benátky s. r. o. . Santa Maria boats a další společnosti.

Linková plavba Praha - Slapy[editovat | editovat zdroj]

Pražská paroplavební společnost a. s. koná v letní sezóně o sobotách a nedělích jednou denně plavbu z Prahy do Třebenic a zpět motorovou lodí Odra nebo Visla.

Trasa Praha, Rašínovo nábřeží (pravý břeh) – MěcheniceSázava (dříve název Davle-Sázava) – Mandát (nová zastávka, v roce 2006 zde nestavělo) –ŠtěchoviceSlapská přehrada (Třebenice) (levý břeh, pod přehradou). Délka plavby jedním směrem 37 km, doba jízdy 4 hodin proti proudu a 3:30 hodin po proudu. Cena plavby tam a zpět činí 590,- Kč , děti ve věku 3-11 let 290,- Kč, děti pod 3 roky zdarma (2016).

Náhradní lodní doprava Výtoň – Podolí[editovat | editovat zdroj]

V roce 1975 a od března do července 1982 při výluce tramvaje v Praze pod vyšehradskou skálou a ve Vyšehradském tunelu byla zajištěna v úseku Výtoň - Podolí bezplatná náhradní doprava lodí Osobní lodní dopravy pražského Dopravního podniku, formálně v obou případech označena jako linka X-700.

Bylo to natolik nezvyklé řešení, že se stalo zdrojem dodnes vyprávěných žertovných příhod (Pane učiteli, ujel mi parník. – Paní, tramvaj nejede, musíte si přestoupit na parník). Za pikantní bylo považováno, že v roce 1982 dopravu zajišťovala také loď Solidarita, ačkoliv toto slovo bylo v té době tabuizováno kvůli stejnojmennému odborovému hnutí, které narušovalo stabilitu komunistického režimu v Polsku.

Další tramvajová výluka s náhradní lodní dopravou se konala v období od 3. do 30. listopadu 2008 (ukončena předčasně 26. listopadu[zdroj?]). Náhradní lodní linka Pražské paroplavební společnosti je značena X21, interval 10–15 minut, rozsah provozu 6–22 hodin, za mlhy nejezdí, platí na ní běžný tarif Pražské integrované dopravy (současně byly zavedeny i náhradní autobusové linky X17 a 728 spojující nábřeží se stanicemi linky metra C a prodloužen sezonní provoz přívozu P3).[2] Dopravu zajišťují mají zajišťovat dvě lodi, ve špičce tři.[3] Mají být nasazeny motorové lodi Odra a Visla a loď Danubio.[4]

Náhradní lodní doprava Davle – Štěchovice[editovat | editovat zdroj]

Od 28. listopadu 2005 po dobu asi tří týdnů uzavírky silnice č. II/102 podél Vltavy zajišťovala náhradní dopravu také lodní linka v trase Davle, U Kiliána - Štěchovice. Náhradní lodní dopravu provozovala Pražská paroplavební společnost a platil na ní plně tarif Pražské integrované dopravy.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Slapská a kamýcká přehradní nádrž[editovat | editovat zdroj]

Linkovou dopravu Slapy – Nová Živohošť (– Solenice) provozuje Quarter, s. r. o. , nabízí též nepravidelné a vyhlídkové plavby.

Linka Slapy, přehrada – SkaliceRabyněŽdáňMěřínHrdličkaLaguna hotel – Stará Živohošť hotel – Nová Živohošť. Jen o prázdninách, tři páry spojů denně (stav roku 2013). Délka linky 12 km, doba plavby 75 minut, maximální cena 120 Kč.

Linka Slapy, přehrada – SkaliceRabyněŽdáňMěřínHrdličkaLaguna hotel – Stará Živohošť hotel – Nová ŽivohošťČastobořSmiloviceObozCholínŽupanoviceZvíroticeZrůbekRovištěKamýk nad VltavouŽebrákovSoleniceOrlík nad Vltavou přehrada. Délka linky 52 km, doba plavby necelých 5 hodin. Linka byla v provozu do roku 2011, nyní zrušena jako nerentabilní.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Orlická přehradní nádrž[editovat | editovat zdroj]

Linkovou dopravu provozuje Quarter, s. r. o. , nabízí též nepravidelné a vyhlídkové plavby.

Linka Orlík (zámek) –Zvíkov (hrad). V letní sezóně mimo prázdniny o sobotách, nedělích a svátcích 2 až 3 páry spojů denně, o letních prázdninách denně kromě pondělí 5 párů spojů denně (stav 2013), doba plavby 45 - 50 minut.

Linka Orlík nad VltavouzámekVelký VírRadavaPodskalíTrhovkyOrlík-přehradaPopelíky. Jen o letních prázdninách, 5 párů spojů denně, v pondělí jen 2 páry spojů (stav 2013), doba plavby 65 - 75 minut.

Linka Týn nad VltavouSoutok Lužnice-VltavaHladkáOlešnáPodolskoČervenáČervená-kostelZvíkov-hradOrlík-zámek. Jen o letních prázdninách, třikrát týdně jeden pár spojů (stav 2013).

Okružní jízdy v trase Týn–Lužnice–Kořensko–Týn a v trase Týn–Kořensko–Újezd–Kořensko–Týn

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

České Budějovice[editovat | editovat zdroj]

Vyskytují se zmínky o tom, že v Českých Budějovicích na Vltavě a Malši zajišťovala lodní dopravu speciální provozovna Dopravního podniku Českých Budějovic (pravděpodobně v padesátých letech dvacátého století). Po provedených splavňovacích pracích a vybudování přístaviště Lannova loděnice u Dlouhého mostu (2009 − 2010) byla v srpnu 2010 zahájena výletní plavba k jezu v Českém Vrbném a zpět.[5] Od června 2011 pak byla plavba prodloužena na úsek mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou nad Vltavou v délce 8,9 km.[6] Plavbu provozuje společnost Českobudějovická plavební.

Lipenská přehradní nádrž[editovat | editovat zdroj]

Přes nádrž jezdí tři přívozy: Frymburk – Přední Výtoň, Frýdava (provozuje obecní úřad), Dolní Vltavice – Kyselov (provozuje od května do října společnost WOLFI VOK s.r.o.) a Horní Planá – Bližší Lhota (provozuje v letní sezóně rodina Valešových).

Do roku 1960 zajišťoval dopravu po nádrži Dopravní podnik Českých Budějovic.

Po roce 2000 provozuje vyhlídkové okružní plavby Rosenberger LIPNO-LINE s. r. o., výjezd z přístavišť Lipno nad Vltavou a Horní Planá. Společnost vlastní Lukas-Dorn Fussenegger.[7]

Firma Rosenberger LIPNO-LINE si 18.–20. dubna 2012 nechala dopravit z Lince do Přední Výtoně velkou loď Adalbert Stifter. Tato loď má sloužit vyhlídkovým plavbám a společenským akcím – stávající dvě lodi společnosti mají být použity pro pravidelnou dopravu mezi obcemi při nádrži.[7] Pravidelná doprava na trase Lipno nad Vltavou, Přední Výtoň, Frymburk, Kyselov, Dolní Vltavice, Černá v Pošumaví a Horní Planá má být zahájena v červnu 2012. Slavnostní křest lodi Adalbert Stifter byl plánován na 2. června 2012.[8]

V polovině dubna 2012 údajně trojice mužů napadla Jiřího Broma, jednatele společnosti Rosenberger Lipno Line, s. r. o., a vydírala ho pod hrozbou fyzické likvidace. Mezi vyděrači údajně byl Vok Wippern, majitel řady nemovitostí na Lipensku a provozovatel přívozu v Dolní Vltavici, jeho syn René Wippern a jimi najatý cizinec, recidivista v podmínce. Brom i Wippern novinářům potvrdili, že byli ve sporu, ale Vok Wippern označil své obvinění za absurdní. Podle zdrojů si měl Wippern najmout cizince, který vylákal Broma pod záminkou obchodní schůzky do jedné restaurace, kde jej pak napadl se zbraní v ruce, nutil ho odstoupit od jistého podnikatelského záměru (údajně od zavedení pravidelné lodní dopravy[7]) a pro výstrahu mu ustřihl cop vlasů.[9] Koncem listopadu 2012 okresní soud v Českém Krumlově udělil najatému cizinci nepodmíněný trest odnětí svobody na dva roky a Vok a René Wippernovi dostali dvouletou podmínku s tříletou zkušební lhůtou. Podle soudu důvodem napadení nebyl konkurenční boj, ale pomsta za údajné pomluvy.[10]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Přívozy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FOŘT, Josef. Příští Praha - město přístavní : Výňatek z přednášky Josefa Fořta v obchodnickém spolku "Merkur" v Praze 12. listopadu 1909. Praha : Merkur, 1910. Dostupné online.  
  • Pražská paroplavební společnost : Kapesní jízdní řád pro rok 1931 Pražské paroplavební společnosti. Praha : Pražská paroplavební společnost, 1931. Dostupné online.  
  • Přístav Pražsko-Libeňský : Úvaha povltavské obce Libeňské. Praha : Obec Libeňská, [1885]. Dostupné online.  
  • Řád přístavný, platný pro přístav Vltavský blíž Podolí nad Prahou. Praha : s.n., 1883. Dostupné online.  
  • SOUKUP, Jiří; KOHOUT, Alois. Zplavnění Vltavy uvnitř Prahy. Praha : Weinfurter, 1908. Dostupné online.  
  • KAFTAN, Jan. Zpráva Technického komitétu ankety pro upravení a uplavnění Vltavy v obvodu Prahy. Praha : vl.n., 1888. Dostupné online.  
  • ČELAKOVSKÝ, Jaromír. Právo obce Pražské k řece Vltavě. Praha : vl.n., 1882. Dostupné online.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jízdní řád osobní lodní dopravy Nelahozeves – Troja a zpět, sezóna 2012, Marina Vltava - Nelahozeves přístav - Petr Kožený s.r.o.
  2. Místo tramvají lodi, opravuje se vyšehradský tunel, web města, 28. 10. 2008
  3. MF Dnes, 1. 11. 2008, příloha Praha: Tunel odřízne Modřany, Petr Švec, str. B1; Co vás sveze místo tramvají, Petr Švec, str. B2,
  4. MF Dnes, 1. 11. 2008, příloha Praha: Cestování parníkem po Vltavě má dlouhou tradici, Robert Oppelt, str. B3 (loď [[Danubio (loď)|]] (před rekonstrukcí Čadca) není uvedena v seznamu flotily na webu Pražské paroplavební společnosti – redaktor Oppelt ji sice v MFD nazývá parníkem, ale toto slovo používá i pro loď [[Odra (loď)|]])
  5. Z Budějovic vypluly na Vltavu první výletní lodě
  6. Lidé se dostanou na lodích z Budějovic až do Hluboké
  7. a b c Konkurent nechal zbít manažera, aby ho odradil od dopravy na Lipně, iDnes.cz, 3. 5. 2012, vj (Václav Janouš)
  8. Výletní loď Adalbert Stifter už pluje po lipenské přehradě, Český rozhlas, 20. 4. 2012
  9. Pavel Kroupa: Válku o lodě na Lipně řeší kriminalisté, Českobudějovický deník, 3. 5. 2012
  10. Vězení i podmínky. Soud potrestal muže za mafiánské praktiky na Lipně, iDnes.cz, 27. 11. 2012, luk (Lukáš Marek)