Zejozob africký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxZejozob africký
alternativní popis obrázku chybí
Zejozob africký
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád brodiví (Ciconiiformes)
Čeleď čápovití (Ciconiidae)
Rod zejozob (Anastomus)
Binomické jméno
Anastomus lamelligerus
Temminck, 1823
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Sesterský druh
zejozob indický = asijský (Anastomus oscitans)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zejozob africký (Anastomus lamelligerus) je velký, převážně černý brodivý pták dorůstající průměrně 87 cm. Jeho charakteristickým znakem je zvláštně tvarovaný zobák, u kterého je i při zavření mezi jednotlivými čelistmi viditelná mezera. Zatímco horní čelistí svou kořist přidržuje, dolní přeřezává a odděluje schránku měkkýšů.[2] Obývá mokřiny na rozsáhlém území subsaharské Afriky a na západní části Madagaskaru. Hnízdo v podobě malé plošiny z větví si staví na stromech nebo na keřích.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o potravní specialisty.[3] Živí se zejména měkkýši. K dobývání jejich těl ze schránek používá speciálně upravený tvar zobáku, který je pro zejozoba charakteristickým.[4] Požírá však také obojživelníky a ryby.

Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]

Zejozob africký je v zajetí chován zřídka. V celé Evropě jej mají (stav k létu 2018) v pouhých 14 zoo (5 německých, 4 českých, 3 francouzských a jedné britské a jedné belgické).[5] V rámci Česka jej chovají tato zařízení:[5][6]

Chov v Zoo Praha[editovat | editovat zdroj]

První jedinec tohoto druhu pobýval v Zoo Praha v 50. letech 20. století (1956–1957). Chovný pár pak do českého hlavního města přišel v roce 1996. První odchov byl zaznamenán v roce 2011.[4] Jednalo se vůbec o první přirozený odchov pod rodičovským párem v Evropě. Pražská zoologická zahrada má také světové prvenství: nejvíce přirozených odchovů.[7][3]

V letech 2012–2016 bylo odchováno 23 mláďat, z toho 9 uměle a 14 přirozenou cestou pod rodiči. Rok 2016 se stal do té doby rekordním – odchováno bylo 7 zejozobů od třech párů.[8] V roce 2017 se podařilo odchovat dokonce deset mláďat. Do roku 2018 se podařilo vylíhnout již 63 mláďat.[7] Do téhož roku včetně se podařilo přirozeně odchovat (tj. za 8 sezón: 2011–2018) 30 mláďat.[3]

Ke konci roku 2017 bylo chováno 14 jedinců.[6]

Zejozobové jsou k vidění v rámci expozičního celku Ptačí mokřady.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku African Openbill na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-09]
  2. Zejozob africký : Zoo Dvůr Králové. safaripark.cz [online]. [cit. 2018-07-31]. Dostupné online. 
  3. a b c VAIDL, Antonín. Podivuhodní zejozobi. Trojský koník. 2018, čís. 4, s. 2. 
  4. a b c Ostatní články. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-07-31]. (česky) 
  5. a b www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-07-31]. Dostupné online. 
  6. a b Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2017
  7. a b Přehled vzácně chovaných druhů v Zoo Praha, 2018
  8. Kudyznudy.cz. www.kudyznudy.cz [online]. [cit. 31.7.2018]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KHOLOVÁ, Helena (autorka českého překladu). Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2008. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]