Jiří Janda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Jiří Janda (rozcestník).
Jiří Janda
Jiří Janda
Jiří Janda
Narození24. dubna 1865
Praha-Malá Strana
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí25. srpna 1938 (ve věku 73 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
NárodnostČeši
Povoláníornitolog, zoolog a gymnaziální profesor
Oceněníčestný člen
RodičeBohumil Janda Cidlinský
Funkcepředseda (Česká společnost ornitologická; 1926–1936)
ředitel (Zoologická zahrada Praha; 1931–1938)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Janda (24. dubna 1865, Praha-Malá Strana[1]25. srpna 1938 tamtéž) byl středoškolský profesor, ornitolog, zakladatel Zoologické zahrady v Praze a první předseda Československé společnosti ornithologické. Jeho otcem byl spisovatel Bohumil Janda Cidlinský (18311875).

Mládí a studia[editovat | editovat zdroj]

V mládí se zajímal o zvířata a zejména o ptáky a tento jeho zájem se ještě více prohloubil, když během nemoci svého otce pobýval v Poděbradech u svého dědečka na statku.[2] Po otcově smrti se vrátil do Prahy, začal zde navštěvovat novoměstské gymnázium, kde v roce 1894 složil maturitu.

Pak studoval přírodní vědy na a na Filosofické fakultě UK (tehdy ještě přírodovědecká fakulta neexistovala). Navštěvoval přednášky zoologie u významného přírodovědce Antonína Friče. Během studia, které dokončil v roce 1889, absolvoval i roční studijní pobyt (18871888) na univerzitě ve Štýrském Hradci.

Profesní dráha[editovat | editovat zdroj]

Po promoci zůstal na univerzitě u prof. Františka Vejdovského, odborníka na strunovce. Působil zde jako asistent a demonstrátor. Napsal několik prací o strunovcích a pavoucích, ale obor bezobratlých živočichů jej však nezaujal; prohlásil „tato oficiální zoologická věda se zabývá jen mrtvými živočichy, a nepozoruje jejich život a nedbá krás živé přírody“.[2]

Univerzitu opustil v roce 1893 s do roku 1904 vystřídal jako profesor několik středních škol na Moravě [3] (působil v Uherském Hradišti, v Kroměříži, ve Valašském Meziříčí a v Brně). V té době se také věnoval intenzivně ornitologii a publikoval v tomto oboru mnoho kratších a několik rozsáhlejších prací, např. Užitečné ptactvo našeho domova (1898) nebo Atlas ptactva středoevropského (1902).[2]

Poté se vrátil do Prahy, kde opět učil jako středoškolský profesor. V roce 1907 nastoupil na akademické gymnázium a toto místo zastával až do svého odchodu do penze v roce 1926. Nadále se věnoval publikační činnosti: napsal např. díla Stručná ornitologie všeobecná (1908), Ptačí profily (1911) a Naše zpěvné ptactvo (1923). Vydal také obsáhlý čtyřdílný Velký ilustrovaný přírodopis všech tří říší (1912), v němž napsal díl savci – ptáci.[2] Toto dílo se dočkalo i druhého vydání v roce 1930.

V letech 1926–1930 vyšel v Ottově nakladatelství jím redigovaný překlad Brehmova života zvířat, v němž 4 svazky o ptácích přeložil.[3]

V roce 1926 byl jedním ze zakladatelů a prvním předsedou tehdejší Československé společnosti ornithologické. Spoluzaložil také Klub přátel exotického ptactva.[4] Sám byl uznávaným chovatelem papoušků, především amazoňanů.[2]

Založení pražské zoo[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska Jiřího Jandy umístěná v Zoologické zahradě Praha

Myšlenka na zřízení zoo v Praze napadla Jandu již v 19 letech, kdy se vrátil z cest po evropských zoologických zahradách.[3] Věnoval tomuto tématu značnou pozornost ve svých příspěvcích do tisku a i jinak tuto myšlenku obhajoval. V roce 1904 se diskuse o založení zoo rozproudila silněji a Jiří Janda byl o dva roky později pověřen primátorem Prahy dr. Grošem přípravou vybudování zoo v hlavním městě království (tehdy se uvažovalo o jejím umístění na vltavském ostrově Štvanici).[2]

Nedostatek vhodných pozemků a válka však odsunuly realizaci na pozdější dobu. V roce 1919 zvolil Poradní sbor matematicko-přírodovědecký při ministerstvu školství a národní osvěty komisi k založení pražské zoologické zahrady. Ta v roce 1923 pověřila přípravnými pracemi Jiřího Jandu.[5] Mezitím v roce 1922 daroval velkostatkář Alois Svoboda pozemky v Troji s podmínkou, že na nich má být vybudována také zoologická zahrada.[6]

V roce 1926 se konala ustavující schůze Hospodářského, nákupního a stavebního družstva Zoologická zahrada a Jiří Janda se stal jeho prvním předsedou (jím zůstal až do roku 1932).[2] Organizoval výstavbu prvních pavilónů, terénní úpravy a další přípravné práce. Musel ale odrážet i útoky oponentů – např. spisovatele Ignáta Hermanna a především cestovatele Viléma Němce,[7] jehož koncepce zoo nebyla magistrátem vybrána.

Během výstavby zahrady přicházela první zvířata a pro nedostatek místa umístil Jiří Janda některá z nich i do své vily v Troji. Nejznámějším z nich je mladá lvice Šárka, kterou zoo daroval majitel cirkusu Rebernigg.[6]

Na zkoušku a se srdcem úzkostlivým otevřeli jsme brány našeho staveniště…
— Jiří Janda na valné hromadě družstva Zoologická zahrada v dubnu 1932
Hrobka rodiny na Olšanských hřbitovech

28. září 1931 byla zoologická zahrada otevřena – tehdy ještě jako „staveniště zoologické zahrady“ – a Jiří Janda se stal jejím prvním ředitelem.[5] Pod jeho vedením probíhala výstavba dalších expozic a pavilónů. Nejvýznamnějšími byly:[8]

  • Šárčin pavilónek (dokončen roku 1931) – dřevěná stavba sloužící původně pro lvici Šárku, další lvy a tygry , později pro exotické ptáky
  • Voliéra pro dravce (1931) – svou délkou 28  m tehdy největší v Evropě
  • Pavilón tlustokožců (1934) pro slony , hrochy a nosorožce
  • Pavilón šelem (1935), kam se z Šárčina pavilónku přestěhovali lvi, tygři a přibyli i levharti a hyena

Ředitelem zoo zůstal Janda až do své náhlé smrti na srdeční selhání 25. srpna 1938. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.

Ocenění a členství v institucích[editovat | editovat zdroj]

Jiří Janda byl uznávaným zoologem. Byl předsedou Mezinárodní společnosti pro ochranu ptáků (předchůdkyně dnešní BirdLife International) a členem Mezinárodního institutu pro ochranu přírody.

V roce 1919 byl jmenován státním konzervátorem přírodních památek.[3] V této funkci se pokoušel o založení společného československo-polského přírodního parku ve Vysokých Tatrách (tato jeho snaha se minula účinkem; Tatranský národní park byl na Slovensku založen až v roce 1948 a jeho polský protějšek – Tatrzański Park Narodowy – o 6 let později). Ve 30. letech 20. století byl znalcem Masarykovy akademie práce a předsedou jejího ornitologického ústavu.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Malá Strana (kostel sv.Tomáše)
  2. a b c d e f g h FELIX, Jiří. Za profesorem Jiřím Jandou [online]. Zoologická zahrada Praha, 1998 [cit. 2010-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-10. 
  3. a b c d ANDĚROVÁ, Romana. Historie Zoo Praha. Praha: Zoologická zahrada hl. m. Prahy, 2008. Kapitola Kdo byl Jiří Janda, s. 28–31. 
  4. Něco z historie i současnosti [online]. Klub přátel exotického ptactva [cit. 2010-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-13. 
  5. a b ANDĚROVÁ, Romana. Historie Zoo Praha. Praha: Zoologická zahrada hl. m. Prahy, 2008. Kapitola Boj o zoo, s. 9–25. 
  6. a b Stručná historie pražské zoo [online]. Zoo Praha [cit. 2010-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-16. 
  7. Autem napříč Egyptem: Čeští cestovatelé mířili do Egypta už před sto lety. Radio Prague International [online]. 2008-05-31 [cit. 2021-09-13]. Dostupné online. 
  8. ANDĚROVÁ, Romana. Historie Zoo Praha. Praha: Zoologická zahrada hl. m. Prahy, 2008. Kapitola První stavby, s. 33–41. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JANDA, Jiří. Průvodce po zoologické zahradě v Praze-Troji. Praha: vl. n., 1934. Dostupné online. 
  • JANDA, Jiří. Zoologická zahrada : Feuilletony a úvahy 1921–24. Praha: s. n., 1924. Dostupné online. 
  • JANDA, Jiří. Rok: Obrázky z přírody. Praha: Ústřední nakladatelství učitelstva československého, 1916. Dostupné online. 
  • JANDA, Jiří. ZOO: O zoologických zahradách a v životě v nich. Praha: Nakladatelství a knihkupectví učitelstva československého, 1927. Dostupné online. 
  • ANDĚROVÁ, Romana. Historie Zoo Praha. Praha: Zoologická zahrada hl. m. Prahy, 2008. Kapitola Kdo byl Jiří Janda, s. 28–31. 
  • HERÁŇOVÁ, Hana. Jiří Janda, pozapomenutý vědec a publicista. Živa. 2014, čís. 1, s. IV–V. Dostupné online. 
  • HERÁŇOVÁ, Hana. Kompletní, chronologicky řazená bibliografie Jiřího Jandy.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]