Jiří Janda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Jiří Janda (rozcestník).
Jiří Janda
Jiří Janda
Jiří Janda
Narození 24. dubna 1865
Praha-Malá Strana
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 25. srpna 1938 (ve věku 73 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtí infarkt myokardu
Národnost Češi
Ocenění Cena ministra životního prostředí
Funkce ředitel (Zoologická zahrada Praha; 1931–1938)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Janda (24. dubna 1865, Praha-Malá Strana[1]25. srpna 1938 tamtéž) byl středoškolský profesor, ornitolog, zakladatel Zoologické zahrady v Praze a první předseda Československé společnosti ornithologické. Jeho otcem byl spisovatel Bohumil Janda Cidlinský (18311875).

Mládí a studia[editovat | editovat zdroj]

V mládí se zajímal o zvířata a zejména o ptáky a tento jeho zájem se ještě více prohloubil, když během nemoci svého otce pobýval v Poděbradech u svého dědečka na statku.[2] Po otcově smrti se vrátil do Prahy, začal zde navštěvovat novoměstské gymnázium, kde v roce 1894 složil maturitu.

Pak studoval přírodní vědy na a na Filosofické fakultě UK (tehdy ještě přírodovědecká fakulta neexistovala). Navštěvoval přednášky zoologie u významného přírodovědce Antonína Friče. Během studia, které dokončil v roce 1889, absolvoval i roční studijní pobyt (18871888) na univerzitě ve Štýrském Hradci.

Profesní dráha[editovat | editovat zdroj]

Po promoci zůstal na univerzitě u prof. Františka Vejdovského, odborníka na strunovce. Působil zde jako asistent a demonstrátor. Napsal několik prací o strunovcích a pavoucích, ale obor bezobratlých živočichů jej však nezaujal; prohlásil „tato oficiální zoologická věda se zabývá jen mrtvými živočichy, a nepozoruje jejich život a nedbá krás živé přírody“.[2]

Univerzitu opustil v roce 1893 s do roku 1904 vystřídal jako profesor několik středních škol na Moravě [3] (působil v Uherském Hradišti, v Kroměříži, ve Valašském Meziříčí a v Brně). V té době se také věnoval intenzivně ornitologii a publikoval v tomto oboru mnoho kratších a několik rozsáhlejších prací, např. Užitečné ptactvo našeho domova (1898) nebo Atlas ptactva středoevropského (1902).[2]

Poté se vrátil do Prahy, kde opět učil jako středoškolský profesor. V roce 1907 nastoupil na akademické gymnázium a toto místo zastával až do svého odchodu do penze v roce 1926. Nadále se věnoval publikační činnosti: napsal např. díla Stručná ornitologie všeobecná (1908), Ptačí profily (1911) a Naše zpěvné ptactvo (1923). Vydal také obsáhlý čtyřdílný Velký ilustrovaný přírodopis všech tří říší (1912), v němž napsal díl savci – ptáci.[2] Toto dílo se dočkalo i druhého vydání v roce 1930.

V letech 1926–1930 vyšel v Ottově nakladatelství jím redigovaný překlad Brehmova života zvířat, v němž 4 svazky o ptácích přeložil.[3]

V roce 1926 byl jedním ze zakladatelů a prvním předsedou tehdejší Československé společnosti ornithologické. Spoluzaložil také Klub přátel exotického ptactva.[4] Sám byl uznávaným chovatelem papoušků, především amazoňanů.[2]

Založení pražské zoo[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska Jiřího Jandy umístěná v Zoologické zahradě Praha

Myšlenka na zřízení zoo v Praze napadla Jandu již v 19 letech, kdy se vrátil z cest po evropských zoologických zahradách.[3] Věnoval tomuto tématu značnou pozornost ve svých příspěvcích do tisku a i jinak tuto myšlenku obhajoval. V roce 1904 se diskuse o založení zoo rozproudila silněji a Jiří Janda byl o dva roky později pověřen primátorem Prahy dr. Grošem přípravou vybudování zoo v hlavním městě království (tehdy se uvažovalo o jejím umístění na vltavském ostrově Štvanici).[2]

Nedostatek vhodných pozemků a válka však odsunuly realizaci na pozdější dobu. V roce 1919 zvolil Poradní sbor matematicko-přírodovědecký při ministerstvu školství a národní osvěty komisi k založení pražské zoologické zahrady. Ta v roce 1923 pověřila přípravnými pracemi Jiřího Jandu.[5] Mezitím v roce 1922 daroval velkostatkář Alois Svoboda pozemky v Troji s podmínkou, že na nich má být vybudována také zoologická zahrada.[6]

V roce 1926 se konala ustavující schůze Hospodářského, nákupního a stavebního družstva Zoologická zahrada a Jiří Janda se stal jeho prvním předsedou (jím zůstal až do roku 1932).[2] Organizoval výstavbu prvních pavilónů, terénní úpravy a další přípravné práce. Musel ale odrážet i útoky oponentů – např. spisovatele Ignáta Hermanna a především cestovatele Jiřího Němce, jehož koncepce zoo nebyla magistrátem vybrána.

Během výstavby zahrady přicházela první zvířata a pro nedostatek místa umístil Jiří Janda některá z nich i do své vily v Troji. Nejznámějším z nich je mladá lvice Šárka, kterou zoo daroval majitel cirkusu Rebernigg.[6]

Na zkoušku a se srdcem úzkostlivým otevřeli jsme brány našeho staveniště…
— Jiří Janda na valné hromadě družstva Zoologická zahrada v dubnu 1932

28. září 1931 byla zoologická zahrada otevřena – tehdy ještě jako „staveniště zoologické zahrady“ – a Jiří Janda se stal jejím prvním ředitelem.[5] Pod jeho vedením probíhala výstavba dalších expozic a pavilónů. Nejvýznamnějšími byly:[7]

  • Šárčin pavilónek (dokončen roku 1931) – dřevěná stavba sloužící původně pro lvici Šárku, další lvy a tygry, později pro exotické ptáky
  • Voliéra pro dravce (1931) – svou délkou 28 m tehdy největší v Evropě
  • Pavilón tlustokožců (1934) pro slony, hrochy a nosorožce
  • Pavilón šelem (1935), kam se z Šárčina pavilónku přestěhovali lvi, tygři a přibyli i levharti a hyena

Ředitelem zoo zůstal Janda až do své náhlé smrti na srdeční selhání 25. srpna 1938.

Ocenění a členství v institucích[editovat | editovat zdroj]

Jiří Janda byl uznávaným zoologem. Byl předsedou Mezinárodní společnosti pro ochranu ptáků (předchůdkyně dnešní BirdLife International) a členem Mezinárodního institutu pro ochranu přírody.

V roce 1919 byl jmenován státním konzervátorem přírodních památek.[3] V této funkci se pokoušel o založení společného československo-polského přírodního parku ve Vysokých Tatrách (tato jeho snaha se minula účinkem; Tatranský národní park byl na Slovensku založen až v roce 1948 a jeho polský protějšek – Tatrzański Park Narodowy – o 6 let později). Ve 30. letech 20. století byl znalcem Masarykovy akademie práce a předsedou jejího ornitologického ústavu.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Malá Strana (kostel sv.Tomáše)
  2. a b c d e f g h FELIX, Jiří. Za profesorem Jiřím Jandou [online]. Zoologická zahrada Praha, 1998 [cit. 2010-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-10. 
  3. a b c d ANDĚROVÁ, Romana. Historie Zoo Praha. Praha: Zoologická zahrada hl. m. Prahy, 2008. Kapitola Kdo byl Jiří Janda, s. 28–31. 
  4. Něco z historie i současnosti [online]. Klub přátel exotického ptactva [cit. 2010-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-13. 
  5. a b ANDĚROVÁ, Romana. Historie Zoo Praha. Praha: Zoologická zahrada hl. m. Prahy, 2008. Kapitola Boj o zoo, s. 9–25. 
  6. a b Stručná historie pražské zoo [online]. Zoo Praha [cit. 2010-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-16. 
  7. ANDĚROVÁ, Romana. Historie Zoo Praha. Praha: Zoologická zahrada hl. m. Prahy, 2008. Kapitola První stavby, s. 33–41. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JANDA, Jiří. Průvodce po zoologické zahradě v Praze-Troji. Praha: vl. n., 1934. Dostupné online. 
  • JANDA, Jiří. Zoologická zahrada: Feuilletony a úvahy 1921–24. Praha: s. n., 1924. Dostupné online. 
  • JANDA, Jiří. Rok: Obrázky z přírody. Praha: Ústřední nakladatelství učitelstva československého, 1916. Dostupné online. 
  • JANDA, Jiří. ZOO: O zoologických zahradách a v životě v nich. Praha: Nakladatelství a knihkupectví učitelstva československého, 1927. Dostupné online. 
  • ANDĚROVÁ, Romana. Historie Zoo Praha. Praha: Zoologická zahrada hl. m. Prahy, 2008. Kapitola Kdo byl Jiří Janda, s. 28–31. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]