Vodnice posvátná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxVodnice posvátná
alternativní popis obrázku chybí
Vodnice posvátná v Zoo Praha
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaobojživelníci (Amphibia)
Řádžáby (Anura)
Čeleďrohatkovití (Ceratophryidae)
Podčeleď(Telmatobiinae)
Rodvodnice (Telmatobius)
Binomické jméno
Telmatobius culeus
(Garman, 1875)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vodnice posvátná (Telmatobius culeus), též známá jako šourková žába[2], je sladkovodní druh žáby, endemit žijící ve vysokohorském jezeře Titicaca nacházející se v centrálních Andách na rozhraní mezi státy Peru a Bolívie. Její hlavní populace žije v rozlehlejší, severní části jezera nazývané Lake Chucuito a jen sporadický počet se nachází v menší, jižní části s názvem Lake Wiñaymarka. Ojediněle se vyskytuje i v říčních přítocích jezera.[3]

Prostředí[editovat | editovat zdroj]

Jezero s maximální hloubkou 280 m je teplotně stabilní, u dna je teplota vody celoročně 10 °C, u hladiny kolísá od 6 do 14 °C. Voda v jezeře má v důsledku vysoké nadmořské výšky (3800 m n. m.) snížený obsah rozpuštěných plynů (kyslíku), průměrný parciální tlak kyslíku je 100 mm Hg (u mořské hladiny je přibližně 130 mm Hg).[3][4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Je žábou žijící trvale ve sladké vodě, na souš nevylézá. Je snadno rozpoznatelná podle "pytlovitého" vzhledu, který má v důsledku velkých, volných záhybů kůže. Má je po stranách, na hřbetě i zadních končetinách. Samci se od samic viditelně neodlišují.

Zbarvení těla je variabilní, ale vždy určitá část obsahuje barvu olivově zelenou nebo tmavě zelenou až černou, na zádech bývá skoro černá a na břichu světlá, někdy až špinavě bílá. Je velká až 14 cm a může vážit i 250 g, tělo má ploché a nebývá vyšší než 5 cm. Hlava je velká a plochá s kruhovitou tlamou, oči mají duhovky světle hnědé. Na předních končetinách má prsty volné, na silných zadních částečně spojené plovací blánou.[3][4][5]

Dýchání[editovat | editovat zdroj]

Velké záhyby zvětšují plochu kůže přes kterou dýchá, tenká mokrá kůže funguje jako žábry a zajišťuje dostatek kyslíku k pokrytí metabolických nároků organizmu. Primárně dýchá kůži a za normálních podmínek se nepotřebuje vynořit nad hladinu pro vzduch.

Má v krvi vysoký počet červených krvinek a síť kožních žil je mnohem hustější než u jiných rodů, stejně tak dokáže přežít při mnohem nižším obsahu kyslíku v krvi. V porovnání s jinými, obdobně velkými žabami má však jen třetinové plíce, které ji na suchu udrží při životě jen několik málo hodin. V případě snížení obsahu kyslíku ve vodě, který občas klesá na 35 až 90 mm Hg,[zdroj?] vystrkuje nad hladinu čenich a jímá do plic vzduch, dokud se krev dostatečně neokysličí.[3][4][5][6]

Chování[editovat | editovat zdroj]

Z vody na souš nevystupuje, dospělci žijí osaměle při jezerním dnu, mladší jedinci se zdržují zase výhradně u břehů v mělčích oblastech jezera. Jsou důkazy, že tyto žáby rostou po celou dobu života, do doby dospělosti rychle a pak se jejich růst zpomaluje. V přírodě se dožívají 5 až 15 let. V případě stresu se brání vylučováním mléčně zbarveného, lepkavého a hořkého slizu z celé pokožky.[3][4][5][6]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Živí se živočišnou potravou, hlavně vodními různonožci, měkkýši, hmyzem, drobnými rybymi a pulci žab. Svým krátkým jazykem není schopna uchopit suchozemskou kořist. Lapenou potravu polyká vcelku, případně za pomoci předních nohou. Má ze všech obojživelníků, vyjma mloků, nejpomalejší metabolismus.[3][4][5][6]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

K páření dochází v létě (na jižní polokouli) v mělkých vodách v blízkosti břehů. Začátkem sezony se snaží samci nočním hlasitým voláním přilákat samici. Pářící se samec samici shora objímá v pase před zadními nohama. Samice vypouští vajíčka a samec je následně oplozuje. Z vajíček se líhnou nejdříve larvy, pulci, kteří se metamorfózou proměňují v žáby. Odhaduje se nakladení jednou samicí 500 vajíček ročně, první snůška proběhne asi v pátém roce života. Nebyla pozorována žádná péče o potomstvo.[3][4][5][6]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Početní stavy vodnice posvátné za posledních 15 let poklesly o více než 80 % a je proto IUCN prohlášena za kriticky ohrožený druh. Její lov i obchod je sice zakázán, ale stěží lze jeho dodržování kontrolovat a vymáhat. Tyto žáby jsou tradičně chytány a v širokém okolí jezera používány pro domnělé léčebné i afrodiziakální vlastnosti. Navíc byli do jezera vysazeni nepůvodní pstruzi, kteří se živí vajíčky a pulci žab. Soudí se, že velký splach pesticidů, hnojiv a dalších znečišťujících látek z okolí do jezera snižuje plodnost samic a zapříčiňuje špatný vývoj vajíček i pulců.

Chování v zajetí bývá obvykle úspěšné jen výjimečně a krátkodobě, stejně jako dosavadní záchranné programy na jezeře. To je také důvodem, že o životě vodnice posvátné není dostatek podrobných znalostí.[3][4][7]

Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]

Tento druh patří mezi velmi vzácně chované. Na počátku roku 2019 byl v celé Evropě jen v britské Chester Zoo, kam bylo v roce 2018 dovezeno 150 jedinců z americké Denver Zoo[8], které se podařilo vodnici jako první mimo oblast výskytu rozmnožit.[9] Jednalo se o historicky první příslušníky tohoto druhu v evropských zoo.[8] Dovezená zvířata byla na počátku roku 2019 dále šířena do evropských zoo Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií tak, aby byla vytvořena chovatelská síť, která se pokusí zachránit tento ohrožený druh. Mezi chovatele vodnice posvátné se také zařadila Zoo Praha v Česku. Mezi další evropské zoo s tímto druhem patří např. zoo v Rotterdamu či Amersfoortu (obě Nizozemsko) či Zoo Münster a Aquazoo Düsseldorf (obě Německo), v polské Wroclawi i ve dvou vídeňských zoo.[8] V červenci 2019 byl tento druh chován ve 12 evropských zoo.[10]

Chov v Zoo Praha[editovat | editovat zdroj]

1. března 2019 dorazilo do Zoo Praha 70 jedinců, z nichž si zoo ponechala 20; zbylá zvířata putovala do Zoo Wroclaw v Polsku (15 jedinců) a vídeňských zoo Tiergarten Schönbrunn (20 jedinců) a Haus des Meeres (15 jedinců).[10][9]

Expozice pro tento druh nazvaná Titicaca byla otevřena v neděli 7. 7. 2019 v rámci Terária u rezervace Bororo ve spodní části zoo.[11] Otevírání se účastnil též hudebník a herec Ondřej Havelka. Žáby se v expozici již začaly pářit. Expoziční nádrž evokuje prostředí jezera s ruinami chrámu, který byl postaven při jezeru před 1000 až 1500 lety, ovšem nyní je již pod vodní hladinou. Rozměry nádrže činí: 3 krát 3 krát 2 metry.[11]

Po záruční opravě nádrže se žáby do expozice vrátily v dubnu 2020.[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.2. 4. září 2021. Dostupné online. [cit. 2021-10-11]
  2. Nový přírůstek v Zoo Praha: Šourková žába
  3. a b c d e f g h BATKO, Kristen. Animal Diversity Web: Telmatobius culeus [online]. University of Michigan Museum of Zoology, MI, USA, rev. 2014 [cit. 2017-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d e f g LEE, Deborah. Telmatobius culeus [online]. Amphibiaweb, University of California, Berkeley, CA, USA, rev. 19.01.2017 [cit. 2017-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d e ARKive: Telmatobius culeus [online]. ARKive, Wildscreen Trading Ltd., Bristol, UK [cit. 2017-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-17. (anglicky) 
  6. a b c d Encyclopedia of Life: Telmatobius culeus [online]. EOL, Smithsonian Institution, Washington, DC, USA [cit. 2017-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ICOCHEA, Javier; REICHLE, Steffen; DE LA RIVA, Ignacio et al. IUCN Red List of Threatened Species: Telmatobius culeus [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2004 [cit. 2017-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b c www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2019-03-05]. Dostupné online. 
  9. a b Zoo Praha získala vodnice posvátné, vzácné žáby z jezera Titicaca. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-03-05]. Dostupné online. (česky) 
  10. a b Zootierliste. zootierliste.de [online]. [cit. 2019-07-07]. Dostupné online. 
  11. a b Otevíráme expozici posvátných žab z jezera Titicaca. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné online. (česky) 
  12. Krátce ze zoo. YouTube [online]. [cit. 2020-04-30]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]