Různonožci
blešivec hřebenatý (Gammarus roeselii) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmen | žabernatí (Branchiata) |
| Třída | korýši (Crustacea) |
| Podtřída | rakovci (Malacostraca) |
| Řád | různonožci (Amphipoda) Latreille, 1816 |
| Podřády | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Různonožci (Amphipoda) jsou řád korýšů.
Jsou to velmi hojní obyvatelé přílivové zóny oceánů. Můžeme se s nimi setkat pod kameny nebo přímo na pobřeží. Ve dne jsou schovaní v tmavých koutech, aktivní jsou v noci. Hlubokomořský druh Alicella gigantea může dorůstat velikosti až 34 cm. Jsou většinou mořští, ale existují i sladkovodní. Popsáno bylo asi 3600 druhů,[1] podle jiných zdrojů přes 6000[2] nebo 10816 druhů.[3] Fauna Česka zahrnuje 12 druhů (sladkovodních) různonožců,[4] ve starší publikaci z roku 2005 je uváděno 8 druhů.[5]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Tělo různonožce se dělí na hlavu (cephalon), hruď (pereion) a zadeček (pleon). Hlava má 2 páry tykadel: antenuly a antény. Hlava je srostlá s jedním hrudním článkem v hlavohruď. Hruď má volných 7 hrudních článků (pereionitů), na nichž jsou končetiny (pereiopody). První dva páry pereiopodů jsou označovány jako gnathopody. Pereiopody mohou být: achelátní, subchelátní, karpo-subchelátní či chelátní. Články gnathopodů jsou basis, ischium, merus, carpus, propodus a daktylus, stejně jako u ostatních pereiopodů, ale mohou být mohutnější a rozdílně vzájemně uspořádané.[6] Na zadečku jsou 3 páry plovacích nožek a 3 páry skákacích nožek. Na konci zadečku je rozvětvený telson.[zdroj?]

Potrava
[editovat | editovat zdroj]Živí se mrtvými organismy a částicemi detritu. Jiní ale požírají řasy a speciálně se přizpůsobili k pohybu mezi houštinami (stojí vzpřímeně na rostlinách, maskováni jako malé větvičky a lapají mohutnými končetinami nic netušící plující kořist).
Rozmnožování
[editovat | editovat zdroj]Všechny samičky různonožců mají na břiše váček, ve kterém je potomstvo. Zde prodělávají přímý vývoj.[zdroj?] Mají malý počet potomků, ale vyrovnává se to tím, že jsou schopni se rozmnožovat vícekrát do roka.
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Ve 21. století je rozpoznáváno 6 podřádů různonožců:[3]
- Amphilochidea Boeck, 1871 – 89 čeledí; 700 rodů; 4318 druhů
- Colomastigidea Chevreux, 1899 – 2 čeledi; 3 rody; 60 druhů
- Hyperiidea H. Milne Edwards, 1830 – 35 čeledí; 76 rodů; 284 druhů, např. Hyperia medusarum
- Hyperiopsidea Bovallius, 1886 – 3 čeledi; 5 rodů; 15 druhů
- Pseudingolfiellidea Lowry & Myers, 2012 – 1 čeleď; 1 rod; 4 druhů
- Senticaudata Lowry & Myers, 2013 – 108 čeledí; 986 rodů; 6059 druhů, např. blešivec obecný (Gammarus pulex), tykadlovec tvořivý (Corophium volutator)
Starší taxonomie různonožců zahrnovala 4 podřády:
- Gammaridea – např. blešivec obecný (Gammarus pulex)
- Corophiidea – např. tykadlovec tvořivý (Corophium volutator)
- Hyperiidea – např. Hyperia medusarum
- Ingolfiellidea – např. Ingolfiella abyssi – v současnosti v samostatném řádu Ingolfiellida
| Nová klasifikace různonožců podle Lowryho a Myerse[7][8] |
|---|
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SEDLÁK, Edmund. Zoologie bezobratlých [online]. Brno: Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, 2000. S. 92. ISBN 80-210-2396-1.
- ↑ MOTYČKA, Vladimír; ROLLER, Zdeněk. Svět zvířat X. Bezobratlí (1) [online]. Praha: Albatros, 2001. S. 108. ISBN 80-00-00884-X.
- ↑ a b Horton, T.; Lowry, J.; De Broyer, C.; Bellan-Santini, D.; Copilaş-Ciocianu, D.; Corbari, L.; Costello, M.J.; Daneliya, M.; Dauvin, J.-C.; Fišer, C.; Gasca, R.; Grabowski, M.; Guerra-García, J.M.; Hendrycks, E.; Hughes, L.; Jaume, D.; Jazdzewski, K.; Kim, Y.-H.; King, R.; Krapp-Schickel, T.; LeCroy, S.; Lörz, A.-N.; Mamos, T.; Senna, A.R.; Serejo, C.; Souza-Filho, J.F.; Tandberg, A.H.; Thomas, J.D.; Thurston, M.; Vader, W.; Väinölä, R.; Valls Domedel, G.; Vonk, R.; White, K.; Zeidler, W. (2025). World Amphipoda Database. World Register of Marine Species. Accessed at https://www.marinespecies.org/amphipoda on 2025-10-19. doi:10.14284/368 (anglicky)
- ↑ SACHEROVÁ, Veronika; ŠPAČEK, Jan. Červený seznam ohrožených druhů České republiky: BEZOBRATLÍ. Red List of Threatened Species of Czech Republic: INVERTEBRATES [online]. Příprava vydání Radek Hejda, Jan Farkač & Karel Chobot. Praha: AOPK ČR. (Příroda 36). Kapitola Amphipoda (různonožci), s. 103. Dostupné online. ISBN 978-80-88076-53-7.
- ↑ Ďuriš Z. & Horká I. (2005) Amphipoda (různonožci). p. 102-103. In Farkač J., Král D. & Škorpík M. [eds.]: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates, 760 pp.; © 2005 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha; ISBN 80-86064-96-4.
- ↑ STACHOWITSCH, Michael. The Invertebrates. An Illustrated Glossary. Ilustrace Sylvie Proidl. New York: John Wiley & Sons, 1992. xiii, 676 s. ISBN 0-471-83294-4. S. 438. (anglicky)
- ↑ LOWRY, J. K.; MYERS, A. A. A phylogeny and classification of the Senticaudata subord. nov. (Crustacea: Amphipoda). Zootaxa. 2013, s. 1–80. Dostupné online. doi:10.11646/zootaxa.3610.1.1. PMID 24699701. (anglicky)
- ↑ LOWRY, J.K.; MYERS, A.A. A Phylogeny and Classification of the Amphipoda with the establishment of the new order Ingolfiellida (Crustacea: Peracarida). Zootaxa. Magnolia Press, 2017, s. 001–089. Dostupné online. doi:10.11646/zootaxa.4265.1.1. PMID 28610392. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu různonožci na Wikimedia Commons
Taxon Amphipoda ve Wikidruzích
