Parciální tlak

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Parciální tlak je podíl na celkovém tlaku směsi plynů, který vyvozuje jeho jedna složka. Součet parciálních tlaků všech složek je roven celkovému tlaku směsi. Pojem má význam především v chemii, kde rychlost reakcí konkrétní složky plynové směsi závisí na jejím parciálním tlaku a nikoliv na tlaku celkovém nebo na koncentraci ve směsi. Toto pravidlo popisuje Daltonův zákon parciálních tlaků

Z fyziologického hlediska je důležitý parciální tlak kyslíku ve vdechovaném vzduchu. U hladiny moře je parciální tlak kyslíku přibližně 21 kPa. Pokud je tento tlak příliš velký, může nastat hyperoxie, při příliš malém parciálním tlaku kyslíku hrozí naopak udušení. Proto potápěči do velkých hloubek používají speciální dýchací směsi, kde je doplněním inertního plynu (obvykle helia) parciální tlak kyslíku snížen. Naopak horolezci a letci, pohybující se v prostředí s nízkým tlakem vzduchu, mohou zvýšit parciální tlak kyslíku na plíce vdechováním čistého kyslíku. Kyslíkovými maskami jsou pro případ nehody vybavována letadla, létající ve výšce kolem 10000m.