Zoborožec kaferský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxZoborožec kaferský
alternativní popis obrázku chybí
Zoborožec kaferský - samec
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád zoborožci (Bucerotiformes)
Čeleď zoborožcovití (Bucerotidae)
Rod zoborožec (Bucorvus)
Binomické jméno
Bucorvus leadbeateri
(Vigors, 1825)
Synonyma

Bucorvus cafer

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zoborožec kaferský (Bucorvus leadbeateri) je velký africký pták.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Společně s blízce příbuzným zoborožcem havraním je největším žijícím zoborožcem. Dorůstá 90 – 129 cm, váží 2,2 – 6,2 kg a v rozpětí křídel měří 520 – 600 mm; samci jsou přitom značně větší než samice. Je celý černý, má velký zahnutý zobák a bílé konce křídel, které jsou v letu jeho spolehlivou charakteristickou. Obě pohlaví se liší nejen ve velikosti, ale také ve zbarvení. Samec má jasně červeně zbarvenou kůži na hlavě a hrdle, samice má na červeně zbarveném hrdle navíc tmavě modré a mladí ptáci pro změnu žluté zbarvení.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Zoborožec kaferský se vyskytuje na rozsáhlém území afrického kontinentu v rozmezí od severní Namibie a Angoly až po sever Jihoafrické republiky, Burundi a Keňu. Žije v savanách a na suchých, travnatých otevřených pláních. V Červeném seznamu ohrožených druhů je označen za zranitelný druh a většina jedinců dnes přežívá pod pevnou ochranou v afrických přírodních rezervacích a v národních parcích.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Zoborožec kaferský se zdržuje převážně na zemi. Žije v menších, obvykle 5 – 10 členných skupinách vedených jedním dominantním párem. Skupina si hájí území velké přibližně a aktivně z něj vyhánějí zoborožce z jiných skupin. Je všežravý, v jeho potravě však převládá masná strava. Nejčastěji loví především plazy, hlemýždě a hmyz, dokáže však ulovit i mnohem větší živočichy až do velikosti zajíce.

Do stromové dutiny klade 1 – 3 vejce, na kterých sedí výhradně samice po dobu 37 – 43 dní. Mláďata jsou na rodičích závislá poměrně dlouhé období a plně se osamostatňují až po 6 – 12 měsících života.

Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]

Zoborožec kaferský je chován přibližně v 90 evropských zoo.[2]

V rámci Česka se jedná o (stav ke konci roku 2017)[3]:

Dříve byl zoborožec kaferský chován také v Zoo Plzeň a Zoo Ústí nad Labem.

Na Slovensku je k vidění v Zoo Bojnice a Zoo Košice.[2]

Chov v Zoo Praha[editovat | editovat zdroj]

První jedinci tohoto druhu byli chováni v Zoo Praha již v 50. letech 20. století. Po takřka třicetileté pauze byl chov obnoven v roce 1984. První odchov se podařil až o deset let později.[4] Mládě narozené 20. května bylo odchováno uměle a stalo se vůbec prvním evropským odchovem u tohoto afrického druhu.[5][6] V roce 1995 se podařil další odchov, tentokrát již přirozený, byť se rodičovský pár mohl spolehnout na pomoc chovatelů.[5] Sameček dostal jméno Vendelín a stal se otcem mnoha dalších mláďat, díky čemuž patří Zoo Praha ke špičce v chovu zoborožců kaferských.[4]

Na Štědrý den roku 2011 se vylíhlo v pořadí již 18. mládě tohoto druhu v Zoo Praha.

Ke konci roku 2018 byl chován pár těchto zvířat.[7]

Zoborožci kaferští byli dříve chováni v místech dnešního Údolí slonů (horní část zoo). V současnosti obývají lagunu v Ptačích mokřadech v dolní části zoo.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Southern Ground-hornbill na anglické Wikipedii.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2019.3. 10. prosince 2019. Dostupné online. [cit. 2020-01-17]
  2. a b www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-07-09]. Dostupné online. 
  3. Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2017
  4. a b c Novinky u zvířat. Zoo Praha [online]. [cit. 2018-07-09]. Dostupné online. (česky) 
  5. a b VAIDL, Antonín. Ptáci s přilbou. Trojský koník. 2017, čís. 3, s. 10–15. 
  6. Z vajíček hýčkaných ve vinotéce se na Silvestra líhly želvy pardálí. iDNES.cz [online]. 2012-01-04 [cit. 2018-07-09]. Dostupné online. 
  7. Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]