Silniční vláček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Silniční vlak.
Oulu, Finsko
Praha, Václavské náměstí

Silniční vláček nebo vyhlídkový vláček jsou neoficiální označení pro jízdní soupravu malých vozidel, která bývá používána zejména k přepravě turistů po atraktivních oblastech a která vzhledem připomíná železniční vláček. Metodika českého ministerstva dopravy tyto soupravy označuje termínem turistický vyhlídkový vláček a zkratkou TVV.[1]

Silniční vláčky v Česku[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Silniční vláčky v Česku.

V Česku silniční vláčky pro turisty jezdí například v centru Prahy, v Moravském krasu, v přírodních oblastech severovýchodních Čech, v Poděbradech, Znojmě, Vranově nad Dyjí a uvnitř mnoha zoologických zahrad.

Podle Odboru provozu silničních vozidel Ministerstva dopravy musí mít vícevozové osobní soupravy schválenou technickou způsobilost k tomuto provozu. Celá souprava speciálního tahače a speciálních přívěsů pro dopravu osob (silniční vozidla kategorie R) se schvaluje jako celek a vybavuje jen jedním párem poznávacích značek[2][1] (tím se mimo jiné i obchází zákaz přepravy osob v přívěsech motorových vozidel). Trasu a dobu pohybu těchto souprav údajně schvaluje (stanovuje) příslušný obecní nebo krajský úřad.[2]

Metodika ministerstva dopravy definuje turistický vyhlídkový vláček (TVV) jako zvláštní soupravu vozidel určenou k sezónní přepravě návštěvníků v turisticky zajímavých lokalitách, s více jak 9 místy k sezení a s maximální rychlostí do 25 km*h−1.[1] Tyto vláčky patří podle rozdělení stanoveného zákonem č. 56/2001 Sb. do kategorie Z. Souprava TVV se skládá z tahače-lokomotivy a maximálně 3 přívěsů-vagónů, nebo se může jednat i o sólo tahač-lokomotivu, pakliže je vybaven sedadly, kromě obsluhy i pro přepravu dalších osob.[1] Souprava může mít –podle ministerstské metodiky pro schvalování vozidel – zákaz provozu na některých komunikacích a nesmí být v žádném případě využita k městské nebo meziměstské hromadné dopravě osob.[1] Všechny přepravované osoby musí mít k dispozici sedadlo a za jízdy musí sedět.[1] Ačkoliv celá souprava dostává dohromady jen jeden pár shodných registračních značek, každé jednotlivé vozidlo soupravy musí mít nesmazatelně vyznačeno své výrobní číslo VIN, tahač má vlastní technický průkaz a osvědčení o registraci vozidla, každé přípojné vozidla má mít vlastní technické osvědčení. V technickém průkazu tahače mají být uvedena výrobní čísla všech jeho přípojných vozidel, to neplatí pro typově schválená vozidla soupravy. Součástí technické dokumentace musí být návod k obsluze a údržbě, ve kterém musí být stanoveno, že k obsluze je vyžadová řidičský průkaz D+E (tj. pro autobus s přívěsem) a vymezeno, po jakých třídách komunikací smí být souprava provozována, nebo zda pouze v neveřejných prostorách, a to z provozem vozidel nebo chodců nebo bez provozu.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]