Melatonin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Melatonin
strukturní vzorec
strukturní vzorec
Obecné
Systematický název N-[2-(5-methoxy-1H-indol-3-yl)ethyl]acetamid
Triviální název Melatonin, 5-methoxy-N-acetyltryptamin
Sumární vzorec C13H16N2O2
Identifikace
Registrační číslo CAS
Vlastnosti
Molární hmotnost 232,278 g/mol
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Melatonin, systematický název 5-methoxy-N-acetyltryptamin, je hormon, který je produkován epifýzou (nadvěskem mozkovým, tzn. částí mezimozku). Vzniká zde N-acetylací serotoninu (5-hydroxytryptamin) a následnou O-methylací. Hraje důležité funkce v řízení rytmů den-noc. Je někdy nabízen jako součást potravinových doplňků.

Funkce[editovat | editovat zdroj]

Hladiny melatoninu jsou silně závislé na střídání světla a tmy. Jeho produkce je největší právě během tmy a maxima dosahuje mezi druhou a čtvrtou hodinou noční. Ve dne totiž zafunguje suprachiasmatické jádro hypothalamu a zablokuje tvorbu melatoninu v epifýze.[1]

U člověka má melatonin vliv na hypotalamo-hypofyzární systém a vzestup jeho hladiny je spojen s nutkáním ke spánku (ovlivňuje tzv. cirkadiánní rytmy). Melatonin se podílí na regulaci celoročního rytmu, tj. střídání období léta a zimy. Snížená produkce melatoninu regulovaná rovněž délkou světelného dne se podílí u mnoha živočichů na odbrzdění produkce pohlavních hormonů v jarním období; tato funkce je u člověka výrazně potlačena.

Většina funkcí melatoninu je zprostředkována přes melatoninové receptory, ostatní působení se vysvětluje jeho mimořádnou antioxidační aktivitou. Tímto způsobem patrně chrání jadernou a mitochondriální DNA.

Poruchy[editovat | editovat zdroj]

Schopnost tvorby melatoninu se s narůstajícím věkem postupně snižuje. To může být považováno za jeden z důvodů zvýšeného výskytu nespavosti ve vyšším věku a u osob se sníženou hladinou melatoninu v krvi. Úprava jeho hladin pak na podkladě klinických studií vede u těchto osob k optimalizaci spánkového schématu a k jeho zvýšené kvalitě.

Snížená hladina melatoninu u pracovníků na nočních směnách a u studentů medicínských a právnických oborů je považována za faktor pravděpodobně zodpovědný za zvýšený výskyt rakoviny u nich.

Potravinové doplňky[editovat | editovat zdroj]

Kniha UXL Encyclopedia of Drugs & Addictive Substances (2004) uvádí, že žádná vědecká studie důvěryhodně nepotvrdila účinnost melatoninových potravinových doplňků. V roce 2000 bralo melatonin až 20 milionů Američanů, a to zejména na nespavost a k potlačení pásmové nemoci. Melatoninové šílenství postupem času vychladlo.[1]

Natural Medicine Comprehentive Databaze, která rozděluje účinnost léků na efektivní, pravděpodobně efektivní, možná efektivní, spíše neefektivní, pravděpodobně neefektivní, neefektivní a nedostatek podkladů ke zhodnocení, uvádí o melatoninu následující údaje[2]:

  • Pravděpodobně efektivní – reguluje poruchy spánku u dětí trpících autismem, mentální retardací a jinými poruchami CNS, reguluje poruchy spánku u nevidomých lidí.
  • Možná efektivnípásmová nemoc, insomnie (potvrzuje jen málo studií), Hortonův syndrom, redukce úzkostí před lékařskými zákroky (podání pod jazyk), redukce abstinenčních příznaků u kuřáků, ochrana před spálením kůže na slunci (při aplikaci před vystavením záření).

Naopak negativní efekty melatoninu byly potvrzeny v následujících oblastech:

Podávání melatoninu je většinou bezpečné, ale nesmí se podávat těhotným ženám, lidem trpícím cukrovkou a dětem.

V České republice je pro volný prodej jako doplněk stravy schválen od r. 2016 jeden přípravek.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b BIGELOW, Barbara C.; EDGAR, Kathleen J.. The UXL Encyclopedia of Drugs & Addictive Substances. [s.l.] : Thomson-Gale, 2006. ISBN 1-4144-0444-1.  
  2. http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/druginfo/natural/940.html#Effectiveness

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]