Interleukin 3

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Lidský protein interkulin 3 (IL-3) je kódován IL3 genem, který se nachází na chromosomu 15q31.1.

Protein je tvořen 152 aminokyselinami a jeho molekulová hmotnost je 17 kDa.

IL-3 je v podobě monomeru produkován aktivovanými T buňkami, monocyty/makrofágy a stromálními buňkami.[1]

Význam[editovat | editovat zdroj]

IL-3 je cytokin, který reguluje krvetvorbu buněk tím, že řídí proliferaci, diferenciaci a funkci granulocytů a makrofágů.[2][2]

Na začátku 60. let Ginsberg a Sachs dokázali, že IL-3 je silným růstovým faktorem pro žírné buňky, produkovaný aktivovanými T buňkami.[3]

Receptor[editovat | editovat zdroj]

IL-3 je pluripotentní hematopoetický faktor nutný pro přežití a proliferaci hematopoetických progenitorových buněk. Přenos signálu je zajištěn vysoko afinitním buněčným interleukin-3 receptorem.[3]

IL-3R komplex zahajuje JAK2/STAT5 buněčnou signalizační dráhu. To může vést ke stimulaci transkripčního faktoru c-myc (aktivuje genovou expresi) a Ras dráze (potlačuje apoptosu).[1]

Onemocnění[editovat | editovat zdroj]

Produkce IL-3 aktivovanými T buňkami je zahájena pouze po stimulaci antigenem nebo jiným specifickým impulsem.

Nicméně bylo pozorováno, že IL-3 je nepřetržitě přítomen u myelomonocytické leukémie WEHI-3B buněčného linie. Má se za to, že tato genetická změna je klíčová při rozvoji leukémie tohoto typu.[2]

Imunoterapie[editovat | editovat zdroj]

Lidský IL-3 byl poprvé klonován v roce 1986 a od té doby probíhá jeho klinické testování[4]. Podání IL-3 při chemoterapii zrychluje její nástup a podporuje proliferaci granulocytů a trombocytů. Nicméně aplikace pouze IL-3 léčby onemocnění kostní dřeně, jako je Myelodyplastický syndrom (MDS) a Aplastická anémie (AA), nebyla uspokojivá[5].

Bylo potvrzeno, že při vysokých dávkách chemoterapie kombinace IL-3, GM-CSF a faktoru pro kmenové buňky zlepšuje kmenové buňky v periferní krvi[6][7].

Další studie ukázaly, že IL-3 by do budoucna mohlo býti dobrým terapeutikem při solidních nádorech a lymfo-hematopoetických poruchách[8].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b IL3 (interleukin-3). atlasgeneticsoncology.org [online]. [cit. 2019-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-02-05. 
  2. a b c AIGUO, Wu; GUANGREN, Duan. PMID Observer Design of Descriptor Linear Systems. In: 2007 Chinese Control Conference. [s.l.]: IEEE, 2006-07. Dostupné online. ISBN 9787811240559, ISBN 9787900719225. DOI 10.1109/chicc.2006.4347343.
  3. a b Encyclopedia of immunology. 2. vyd. San Diego: Academic Press 4 volumes s. Dostupné online. ISBN 0122267656, ISBN 9780122267659. OCLC 36017792 
  4. METCALF D, BEGLEY CG, JOHNSON GR; ET AL. Effects of purified bacterially synthesised murine multi CSF (IL3) on hematopoiesis in normal adult mice. Blood. Čís. 68, s. 46–57. 
  5. MANZOOR H MANGI, ADRIAN C NEWLAND. Interleukin-3 in hematology and onkology: Current state of knowledge and future directions. Cytokines, Cellular and Molecular Therapy. Čís. 5, s. 87–95. 
  6. SERRANO F, VARAS F, BERNARD A, BUEREN JA. Accelerated and longterm hematopoietic engraftment in mice transplanted with ex-vivo expanded bone marrow. Bone Marrow Transplant. Čís. 14, s. 855–62. 
  7. S. PETERS, E. KITTLER, H. RAMSHAW, P. QUESENBERRY. Ex-vivo expansion of murine marrow cells with IL-3, Il-6, Il-11 and SCF leads to impaired engraftment in irradiated host. Blood. Čís. 87, s. 30–7. 
  8. HIRST, WJR; BUGGINS, A; DARLING, D; GÄKEN, J; FARZANEH, F; MUFTI. Enhanced immune costimulatory activity of primary acute myeloid leukaemia blasts after retrovirus-mediated gene transfer of B7.1. Gene Therapy. Čís. 4, s. 691–699.