Přeskočit na obsah

Oktopamin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oktopamin
Schéma chemické struktury
Název (INN)Oktopamin
Název podle IUPAC(RS)-4-(2-amino-1-hydroxyethyl)fenol
Kódy
Číslo CAS51-61-6
Klasifikace ATCC01CA18
ChEMBL IDCHEMBL53929
ChemSpider ID4420
PubChem4581
Chemie
Sumární vzorecC8H11NO2
SMILESC1=CC(=CC=C1C(CN)O)O
InChIInChI=1S/C8H11NO2/c9-5-8(11)6-1-3-7(10)4-2-6/h1-4,8,10-11H,5,9H2
Molární hmotnost153,18 g/mol
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oktopamin, zvaný též norsynefrin, je neurotransmiter, který se vyskytuje v nervovém systému bezobratlých a také v některých rostlinách, např. v citronech[1] . Strukturou se podobá některým jiným biogenním aminům - noradrenalinu, adrenalinu a dopaminu. Jméno oktopamin pochází od slova „octopus“, chobotnice, protože byl poprvé izolován roku 1948 ze slinných žláz chobotnice italským vědcem Vittoriem Erspamerem.[2]

Při biosyntéze vzniká oktopamin z tyrosinu, který je pomocí enzymu tyrosindekarboxylázy přeměněn na tyramin. Enzym tyramin-β-hydroxyláza potom přeměňuje tyramin na oktopamin.

Fyziologická funkce

[editovat | editovat zdroj]

Oktopamin slouží k řízení komplexních vzorců chování u bezobratlých (sociální chování, příjem potravy, kladení vajíček), reguluje agresi a ústup při vzájemných soubojích (u hmyzu a raků), zvyšuje vzrušivost svalových buněk a podílí se na metabolických pochodech v orgánech sloužících ke světélkování.

Známými antagonisty oktopaminu jsou chlorpromazin, fentolamin a cyproheptadin.

Vzhledem ke svým fyziologickým vlastnostem je používán jako součást doplňků stravy, ve kterých má přispívat k spalování tuků. Účinnost těchto přípravků ale nebyla prokázána. Kromě toho ale oktopamin zvyšuje krevní tlak, zejména je-li využíván spolu s jinými prostředky na hubnutí nebo stimulanty.

  1. Ternes, W.: Lebensmittel-Lexikon, 2005, Behr's Verlag, ISBN 3899471652
  2. ERSPAMER, V. Active Substances in the Posterior Salivary Glands of Octopoda. II. Tyramine and Octopamine (Oxyoctopamine).. Acta Pharmacologica et Toxicologica. 1948-07-01, roč. 4, čís. 3–4, s. 224–247. Dostupné online [cit. 2016-03-26]. ISSN 1600-0773. DOI 10.1111/j.1600-0773.1948.tb03345.x. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]