Chobotnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Chobotnice (rozcestník).
Jak číst taxoboxChobotnice
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
(nezařazeno)prvoústí (Protostomia)
Oddělenítrojlistí (Triblastica)
Kmenměkkýši (Mollusca)
Třídahlavonožci (Cephalopoda)
Podtřídadvoužábří (Coleoidea)
Řádchobotnice (Octopoda)
Leach, 1818
podřády
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chobotnice (Octopoda Leach, 1818) jsou řádem hlavonožců. Obývají mnoho rozličných částí světového oceánu, především korálové útesy. Řád zahrnuje zhruba 300 druhů ve dvou podřádech Cirrina a Incirrina. Líhne se z vajíček. Stejně jako ostatní hlavonožci je chobotnice bilaterálně symetrická se dvěma očima a zobákovou tlamou ve středu svých osmi končetin. Měkké tělo může radikálně změnit svůj tvar, což chobotnicím umožňuje protlačit se malými mezerami. Při plavání za sebou táhnou svých osm chapadel. Sifon se používá jak k dýchání, tak k pohybu, vytlačováním proudu vody. Chobotnice mají složitý nervový systém a vynikající zrak a patří mezi nejinteligentnější a behaviorálně nejrozmanitější ze všech bezobratlých.

Obývají různé oblasti oceánu, včetně korálových útesů, pelagických vod a mořského dna. Někteří jedinci žijí v přílivové zóně a jiní v propastných hloubkách. Většina druhů roste rychle, dospívá brzy a má krátkou životnost. U většiny druhů samec používá speciálně upravenou paži k dodání spermatu přímo do skryté dutiny samice, načež poté zestárne a zemře. Samice ukládá oplodněná vajíčka do doupěte, kde o ně pečuje dokud se nevylíhnou a pak také uhyne. Před predátory se brání např. vypuzením inkoustového oblaku, maskováním či kamufláží. Všechny chobotnice jsou jedovaté, ale pouze o chobotnicích s názvem Hapalochlaena je známo, že jsou smrtelně jedovaté i pro člověka.

V mytologii se objevují jako mořské příšery, např. jako norský Kraken, Akkorokamui z Ainu a pravděpodobně i Gorgon ze starověkého Řecka. Chobotnice se objevují i např. v japonském erotickém umění šunga. Jsou považovány za delikatesu v mnoha částech světa, zejména však v oblasti Středozemního moře a v Asii.

Etymologie slova[editovat | editovat zdroj]

Vědecký latinský termín chobotnice byl odvozen ze starořeckého ὀκτώπους, složené formy slov ὀκτώ (oktō, „osm“) a πούς (pous, „noha“).[1][2]

Evoluce[editovat | editovat zdroj]

Fosilní nálezy dokládají, že chobotnice představovaly významnou skupinu mořských predátorů již v pozdně křídových mořích (například ve Velkém vnitrozemském moři) v období geologického věku kampán (před 84 až 72 miliony let), tedy ještě v době existence druhohorních dinosaurů. Jejich fosilní záznam se tak posunul zhruba o 25 milionů let dále do minulosti.[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Chobotnice jsou charakteristické osmi rameny s přísavkami. Jejich tělo je bilaterálně symetrické. Jejich útrobní vak je bez ploutvovitého lemu. Hlubokomořské chobotnice z podřádu Cirrina mají na těle dvě ploutve. Pohybují se lezením a plaváním.

Ochrana před nebezpečím[editovat | editovat zdroj]

Chobotnice dokáže měnit barvu i strukturu své kůže, také vylučuje inkoust a tím mate nepřítele. V testech se dokázala chobotnice zbarvit do šachovnice i puntíků. Dalším způsobem, jak se chránit, je i napodobení různých zvířat, v tomto případě jde o Batesovské mimikry. Chobotnice dokáže napodobit hada, platýse, a další i nebezpečné živočichy, aby mohla přeplavat přes nebezpečné území.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. octopus | Etymology, origin and meaning of octopus by etymonline. www.etymonline.com [online]. [cit. 2022-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Definition of octopus | Dictionary.com. www.dictionary.com [online]. [cit. 2022-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Klompmaker, A. K.; Landman, N. H. (2021). Octopodoidea as predators near the end of the Mesozoic Marine Revolution. Biological Journal of the Linnean Society, blab001. doi: https://doi.org/10.1093/biolinnean/blab001

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]