Pinealocyt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mikroskopický snímek epifýzy s viditelnými pinealocyty. Barvení H&E

Pinealocyt je jedním ze dvou buněčných typů epifýzy (nadvěsek mozkový, šišinka), což je endokrinní žláza v mezimozku. Kromě vlastních pinealocytů (pinealocyti cardinales), které se taktéž nazývají hlavní buňky, se zde nachází i intersticiální neurogliové buňky (gliocyti pineales).

Uspořádání[editovat | editovat zdroj]

V epifýze jsou vlastní pinealocyty uspořádané do řetězců a shluků, kolem kterých se nachází intersticiální buňky a velké množství cév. [1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Pinealocyty jsou deriváty nervových buněk mající specifický hvězdicovitý tvar díky četným cytoplazmatickým výběžkům, které končí zduřením v těsné blízkosti cév.[2] Jejich jádra jsou často nepravidelná, ovoidní a lze v nich nalézt nápadná jadérka.[3] V cytoplazmě, která je bazofilní, se nachází velký počet mitochondrií a často tukové kapénky. Sousedící pinealocyty někdy spojuje nexus, tedy tzv. gap junction.

Funkce[editovat | editovat zdroj]

Hlavním úkolem pinealocytů je produkce a sekrece hormonu melatoninu, který je tvořen z prekursoru serotoninu. Využívají k tomu dva své enzymy - serotonin N-acetyltransferázu a N-acetylserotonin O-methyltransferázu. Výběžky pinealocytů umožňují transport melatoninu ke stěně kapilár, kterými prostupuje a vstupuje do krevního oběhu. [4] Uvolňování melatoninu je stimulováno sympatickými nervy. Melatonin je potřeba pro správný cirkadiánní rytmus a jeho zvýšená produkce (při nedostatku světla) pomáhá navozovat spánek.

Patologie[editovat | editovat zdroj]

Poruchy syntézy melatoninu způsobují problémy s pravidelným tělesným režimem. Při dlouhotrvajících potížích mohou způsobit insomnii i psychické narušení osobnosti. Existují také nádory, benigní i maligní, odvozené od pinealocytů. Jejich výskyt však není častý a tvoří pouhých 0,5% ze všech mozkových nádorů. Postihují nejčastěji osoby mezi 15-25 lety. [5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pinealocyte na anglické Wikipedii.

  1. YOUNG, Barbara. Wheater's Functional Histology: A Text and Colour Atlas. [s.l.] : Elsevier Health Sciences, 2006. 437 s.  
  2. PAULSEN, Douglas F.. Histologie a buněčná biologie. Praha : Nakladatelství H&H Vyšehradská, 2004. 433 s.  
  3. KIERSZENBAUM, Abraham L.. Histology and Cell Biology: An Introduction to Pathology. [s.l.] : Mosby Elsevier, 2007. 671 s. ISBN 0323045278.  
  4. DYLEVSKÝ, Ivan. Funkční anatomie. [s.l.] : Grada Publishing a.s., 2009. 532 s. ISBN 8024732408.  
  5. DVOŘÁK, Karel. Atlas patologie pro studenty medicíny [online]. . Dostupné online.