Přeskočit na obsah

Archosauři

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Archosauria)
Jak číst taxoboxArchosauři
Stratigrafický výskyt: Spodní trias - současnost
alternativní popis obrázku chybí
Ptáci (volavka bílá) a krokodýli (krokodýl bahenní) jsou jedinými v současnosti žijícími archosaury.
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
TřídaSauropsida
PodtřídaDiapsida
InfratřídaArchosauromorpha
NadřádArchosauria
podskupiny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Archosauři (Archosauria) jsou významnou skupinou živočichů náležící do třídy plazů (Reptilia). Ze žijících živočichů sem patří krokodýli (Crocodilia) a ptáci (Aves).[1] Ze známých skupin vyhynulých plazů se mezi archosaury řadí dále skupiny Aetosauria[2], Phytosauria a Rauisuchia, které spolu s krokodýly tvoří skupinu Crurotarsi (či Pseudosuchia), a dále dinosauři (Dinosauria), kam se řadí i ptáci a kteří spolu s ptakoještěry (Pterosauria) tvoří skupinu Ornithodira.[3]

Dakosaurus

Archosauři se pravděpodobně objevili během permu či ve spodním triasu a velký rozkvět zažili především během druhohor, kdy byli dominantními suchozemskými obratlovci.[4] Stejně jako jejich konkurenti synapsidi vyvinuli někteří archosauři schopnost termoregulace a endotermie („teplokrevnosti“).[5] Ptakoještěři se pravděpodobně vyvinuli z příbuzenstva čeledi Lagerpetidae.[6]

Neptačí dinosauři spolu s ptakoještěry zcela vyhynuli na konci křídy před 66 miliony let.[7]

Navzdory rozšířenému názoru nebyli populární dinosauři zástupci skupiny šupinatých, nepatřili tedy mezi ještěry ani jejich blízké příbuzné. Dinosauři byli zástupci kladu Archosauria, nikoliv Lepidosauria.[8]

Výzkum rozsahu pohybů pánevního svalstva a ligamentů u ornitodirů ukazuje, že v případě ptakoještěrů a dinosaurů (stejně jako dalších archosaurů) byl pohyb podstatně více omezený a rozsah pohybů dolních končetin celkově menší.[9] Vývojově primitivní formy, jako byl triasový archosauriform Scleromochlus taylori, se navíc mohly pohybovat hopsavým způsobem.[10] Scleromochlus také může stát na počátku vývojové linie kladu Pterosauromorpha.[11]

Někteří archosauři mají dokonce schopnost produkovat fotoluminiscenční vnitrodruhovou signalizaci, kterou například samečci vábí partnerky v době páření.[12]

Výzkum z roku 2020 prokázal, že mladí aligátoři mají schopnost kompletní regenerace (dorůstání) části svého ocasu. Jedná se o první případ zaznamenané regenerace v tomto rozsahu u archosaurních plazů.[13]

Dýchací soustava archosaurů (především pak ptáků) je velmi sofistikovaná, dobře adaptovaná a umožňuje dlouhodobý výkon kosterního svalstva. Jeho evoluční historii ale teprve začínáme rozumět.[14] To stejné pak platí o způsobu archosauří lokomoce (pohybu) a mobility kloubů končetin.[15]

Největšími známými zástupci této skupiny jsou druhohorní sauropodní dinosauři, jejichž hmotnost mohla přesáhnout 75 tun a délka se mohla pohybovat až kolem 40 metrů.[16]

Historické uspořádání

[editovat | editovat zdroj]

Uspořádání skupiny Archosauria vychází z fylogenetického přístupu k taxonomii, který se liší od tradičního dělení, v němž krokodýli tvořili třídu plazů (Reptilia) spolu s hateriemi, šupinatými a želvami, zatímco pro ptáky byla vyčleněna nezávislá třída. Toto členění je dnes do značné míry překonané, přesto je z historických a praktických důvodů dále široce rozšířeno.

Fylogeneze

[editovat | editovat zdroj]
     `--Archosauria [skupina Archosauria = Avesuchia]
           |-Crurotarsi
           |     |-?Ctenosauriscidae
           |     `--Crocodylotarsi
           |           |-Ornithosuchidae
           |           `--+--Phytosauria
           |              `--Suchia
           |                    |-Prestosuchidae
           |                    `--Rauisuchiformes
           |                          |-Aetosauria
           |                          `--Rauisuchia
           |                                |-Rauisuchidae
           |                                `--+--Paracrocodylomorpha
           |                                   `--Crocodylomorpha (krokodýli a jejich příbuzní)
           `--Avemetatarsalia
                 |-?Scleromochlus
                 `--Ornithodira   
                       |-Pterosauromorpha
                       |       |-?Scleromochlus
                       |       `--Pterosauria (ptakoještěři)
                       `--Dinosauromorpha
                          `--Dinosauriformes
                             `--Dinosauria (dinosauři)
                                    |-Ornithischia
                                     `--Saurischia 
                                       `--Aves (ptáci)


  1. A. G. Sennikov (2023). Some Morphofunctional Features of the Tail of Early Archosaurs Related to Swimming Adaptations. Paleontological Journal. 57: 432–451. doi: https://doi.org/10.1134/S003103012304010X
  2. Adam D. Marsh, Matthew E. Smith, William G. Parker, Randall B. Irmis & Ben T. Kligman (2020). Skeletal Anatomy of Acaenasuchus geoffreyi Long and Murry, 1995 (Archosauria: Pseudosuchia) and its Implications for the Origin of the Aetosaurian Carapace. Journal of Vertebrate Paleontology. Article: e1794885. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2020.1794885
  3. Christian F. Kammerer, Sterling J. Nesbitt, John J. Flynn, Lovasoa Ranivoharimanana, and André R. Wyss (2020). A tiny ornithodiran archosaur from the Triassic of Madagascar and the role of miniaturization in dinosaur and pterosaur ancestry. Archivováno 7. 7. 2020 na Wayback Machine. Proceedings of the National Academy of Sciences. doi: https://doi.org/10.1073/pnas.1916631117
  4. https://www.idnes.cz/technet/veda/dinosaurus-prvni-druh-asilisaurus-kongwe.A200717_140026_veda_vse
  5. Michael J. Benton (2020). The origin of endothermy in synapsids and archosaurs and arms races in the Triassic. Gondwana Research. doi: https://doi.org/10.1016/j.gr.2020.08.003
  6. https://phys.org/news/2020-12-paleontologists-pterosaur-precursors-gap-early.html
  7. SOCHA, Vladimír. Jak vyhynuli ptakoještěři. OSEL.cz [online]. 8. března 2021. Dostupné online.  (česky)
  8. SOCHA, Vladimír. Proč dinosauři nejsou ještěři. OSEL.cz [online]. 19. října 2021. Dostupné online.  (česky)
  9. Armita R. Manafzadeh & Kevin Padian (2018). ROM mapping of ligamentous constraints on avian hip mobility: implications for extinct ornithodirans. Proceedings of the Royal Society B 285 1879 20180727. doi: 10.1098/rspb.2018.0727
  10. S. Christopher Bennett (2020). Reassessment of the Triassic archosauriform Scleromochlus taylori: neither runner nor biped, but hopper. PeerJ 8:e8418. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.8418
  11. Foffa, D.; et al. (2022). Scleromochlus and the early evolution of Pterosauromorpha. Nature (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1038/s41586-022-05284-x
  12. D. Cary Woodruff, Darren Naish & Jamie Dunning (2020). Photoluminescent visual displays: an additional function of integumentary structures in extinct archosaurs? Historical Biology. doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2020.1731806
  13. Cindy Xu, Joanna Palade, Rebecca E. Fisher, Cameron I. Smith, Andrew R. Clark, Samuel Sampson, Russell Bourgeois, Alan Rawls, Ruth M. Elsey, Jeanne Wilson-Rawls & Kenro Kusumi (2020). Anatomical and histological analyses reveal that tail repair is coupled with regrowth in wild-caught, juvenile American alligators (Alligator mississippiensis). Scientific Reports. 10, Article number: 20122. doi: 10.1038/s41598-020-77052-8.
  14. Emma R. Schachner, Brandon P. Hedrick, Heather A. Richbourg, John R. Hutchinson & C. G. Farmer (2020). Anatomy, ontogeny, and evolution of the archosaurian respiratory system: A case study on Alligator mississippiensis and Struthio camelus. Journal of Anatomy. doi: https://doi.org/10.1111/joa.13358
  15. Armita R. Manafzadeh, Robert E. Kambic, and Stephen M. Gatesy (2021). A new role for joint mobility in reconstructing vertebrate locomotor evolution Archivováno 12. 2. 2021 na Wayback Machine.. Proceedings of the National Academy of Sciences. 118 (7) e2023513118. doi: https://doi.org/10.1073/pnas.2023513118
  16. SOCHA, Vladimír. Nejdelší obratlovec všech dob?. OSEL.cz [online]. 15. listopadu 2018. Dostupné online.  (česky)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]