Synapsida
 SynapsidiStratigrafický výskyt: Pozdní karbon-spodní křída, se savci až do současnosti | |
 | |
| Vědecká klasifikace | |
|---|---|
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Podkmen |
obratlovci (Vertebrata) |
| Třída |
Synapsida Osborn, 1903 |
| Synonyma | |
| |
| Sesterská skupina | |
| Sauropsida | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Synapsida (savci v širším slova smyslu) je velká skupina obratlovců. Může být definována jako sesterská větev k Sauropsida, čili skupina všech zvířat, která jsou příbuznější savcům než plazům (tj. savci, jejich amniotní předci a blízcí příbuzní). Žili od pozdního karbonu do spodní křídy, od té doby žijí jen v podobě savců.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Mezi synapsidy patří druhy masožravé, tak býložravé, tak všežravé a také druhy různých velikostí. Již v období karbonu se objevily druhy, dosahující hmotnosti v řádu desítek kilogramů (např. Milosaurus mccordi z Illinois s odhadovanou hmotností 41 kilogramů).[1]
Klasifikace[editovat | editovat zdroj]
Synapsidi se dělí na několik skupin. Tradičně jsou děleni na skupiny pelycosauria a therapsida. Skupina pelycosauria je však parafyletická, to znamená, že je uměla vytvořená z několika různých skupin. Mezi therapsidy patří i praví savci (Mammalia) tvořeni vymřelými řády sdružovanými do parafyletického taxonu Allotheria (Volaticotheria, Palaeoryctoides, Triconodonta a Multituberculata, který je však bližší živorodým než vejcorodým) a dodnes žijícími skupinami vejcorodých, vačnatců a placentálů.
Mezi pelykosaury řadíme čeledě eothyrididae, caseidae, varanopidae, ophiacodontidae, edaphosauridae a sphenacodontidae.
Mezi therapsidy řadíme skupiny biarmosuchia, dinocephalia, anomodontia (mezi něž patří i dicynodontia), theriodontia (gorgonopsia, therocephalia) a cynodontia (mezi něž patří i savci). Praví savci se vyvinuli ve střední Juře.
Kladogram synapsidů:
| Synapsida |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Synapsidi měli řezáky, stoličky a špičáky. Někteří cynodonti pravděbodobně měli srst a byli teplokrevní. Therapsidi měli nohy pod tělem jako savci. Pozdní cynodonti zřejmě uměli žvýkat, což umí jen savci. Synapsidi společně s archosaury (skupina plazů, kam dnes patří krokodýli a ptáci) vyvinuli koncem permu schopnost termoregulace a endotermie ("teplokrevnosti"). Díky tomu byli počátkem druhoherního triasu schopní ekologické konkurence vůči dinosaurům a některým dalším archosaurům.[2]
Evoluce[editovat | editovat zdroj]
Nejstaršími synapsidy byli archaeothyris a clepsydrops žijící v pozdním karbonu. Všichni raní a primitivnější synapsidi jsou většinou řazeni do umělé skupiny pelycosauria. Ve své době byli největšími suchozemskými živočichy, někteří dosahovali až šestimetrové délky. Někteří (např. dimetrodon či edafosaurus) měli hřbetní plachty, které jim možná pomáhali k termoregulaci. Vymřeli v polovině pozdního permu. Na šíření synapsidů měly významný vliv geografické bariéry na superkontinentu Pangea, které v období mladších prvohor do značné míry tvarovaly a ovlivňovaly rozšíření a evoluční diverzifikaci této skupiny obratlovců.[3]
Evolučně pokročilejší therapsidi se vyvinuli v raném permu před zhruba 275 miliony let. Patřili mezi ně býložravé i masožravé druhy. Mezi největší patřil moschops, který vážil více než tunu. Naopak nejměnší druhy, jako třeba robertia, nebyly větší než krysa. Většina therapsidů vymřela při hromadném vymírání na konci permu, což bylo největší vymírání všech dob.
V raném triasu byli nejúspěšnější dicynodonti. Šlo o robustní býložravce. Asi nejznámějším je lystrosaurus. Dicynodonti byli koncem triasu nahrazeni archosaury a to např. dinosaury. Dle nejasných důkazů mohli přežít až do spodní křídy.
Do triasu přežili také cynodonti, kteří byli masožraví. Jako jejich zástupce lze uvést například cynognatha, který byl rozšířený po celém světě. Postupně se cynodonti začali zmenšovat a jejich jurští zástupci se způsobem života, potravou i velikostí podobali dnešním drobným savcům. První praví savci se vyvinuli ve střední juře před 167 miliony let. Savci jsou dle kladistické klasifikace také cynodonty. Poslední nesavčí cynodonti vymřeli v spodní křídě. Savci byli, až na výjimky (repenomamus) ,v druhohorách drobní, noční, hmyzožraví živočichové Většina terapsidů, která zbyla po vymírání na konci permu, vymřela během vymírání na konci triasu a dále přežili jen někteří cynodonti. Věk savců nastoupil po vymření dinosaurů v kenozoiku.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Sauropsida Pelycosauria Therapsida Savci Dicynodontia Gorgonopsia Cynodontia
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Neil Brocklehurst & Jörg Fröbisch (2018). A reexamination of Milosaurus mccordi, and the evolution of large body size in Carboniferous synapsids. Journal of Vertebrate Paleontology e1508026. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2018.1508026
- ↑ Michael J. Benton (2020). The origin of endothermy in synapsids and archosaurs and arms races in the Triassic. Gondwana Research. doi: https://doi.org/10.1016/j.gr.2020.08.003
- ↑ Leonidas Brikiatis (2020). An early Pangaean vicariance model for synapsid evolution. Scientific Reports, 10, Article number: 13091. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-020-70117-8
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Aaron R. H. LeBlanc; et al. (2018). Dental ontogeny in extinct synapsids reveals a complex evolutionary history of the mammalian tooth attachment system. Proceedings of the Royal Society B 285 20181792. doi: 10.1098/rspb.2018.1792.
- D. V. Bogdanov (2018). Mammal-like Reptiles and other Permian Monsters (PDF), (rusky). Fiton XXI (2018), 280 str.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Informace o synapsidech (česky)
- Informace o vývoji raných synapsidů ("proto-savců") (anglicky)