Plejtvák obrovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Plejtvák obrovský

plejtvák obrovský
plejtvák obrovský
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: kytovci (Cetacea)
Čeleď: plejtvákovití (Balaenopteridae)
Rod: plejtvák (Balaenoptera)
Druh: plejtvák obrovský (B. musculus)
Binomické jméno
Balaenoptera musculus
L., 1758
areál rozšíření plejtváka
areál rozšíření plejtváka

Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) (také 'Modrá velryba' anglicky Blue whale, německy Blauwal) je mořský savec z řádu kytovců. Jde o největšího současného žijícího živočicha a podle dosavadních informací i o největšího živočicha vůbec, alespoň z hlediska tělesné hmotnosti. Délkou jej však předčí Trubýš pochybný a několik rodů již vyhynulých sauropodních dinosaurů.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Srovnání velikosti s člověkem

Plejtvák obrovský dorůstá délky 30 metrů a váží přes 200 tun. Větší byli pouze někteří největší dinosauři. Jen jeho jazyk váží cca 4 tuny, tedy prakticky tolik jako dospělý slon. Proudnicový tvar těla a především kůže všech kytovců je speciálně uzpůsobena tak, aby snižovala tření a zabraňovala vzniku turbulencí. To mu umožňuje plout rychlostí až 20 uzlů a proto patří k nejrychlejším mořským tvorům.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Plejtvák obrovský se živí výlučně krilem tvořený drobnými korýši. Denně pozře odhadem na 40 miliónů těchto drobných korýšů. Plejtváci jsou savci, dýchají vzduch a rodí živá mláďata. Mají mléčné žlázy, kterými krmí svá mláďata. Mládě dokáže vypít až 230 litrů mléka, které obsahuje 50 % tuku. Od mléka je mládě odstavené až po 7-8 měsících, kdy váží cca 23 tun.

Jedno nabrání potravy plejtvákem (směsi krilu a vody) může mít hmotnost až 40 tun. Toto množství pak přecedí přes kosticovité zuby, jako přes mohutné síto. Ty jsou dlouhé až jeden metr a široké 50-55 cm. Tento útvar, který nahrazuje chybějící zuby, se nachází ve velkém počtu v horní čelisti. Kostic bývá 230 až 470, fungují jako zvláštní kartáče, které filtrují vodu a zachytávají drobné mikroorganismy. Aby byla velryba sytá, musí zpracovat denně asi 1,5 miliónu kilokalorií. Plejtvák obrovský denně spotřebuje 3 až 5 tun potravy. Sezona, po kterou se kytovci „pasou“, trvá 4 až 5 měsíců.

Během sezony spotřebují velcí plejtváci 450 až 750 tun potravy. Získat takové množství potravy není nejjednodušší a tak kytovci musejí podstupovat dlouhé cesty. Zajímavé je, že se při nich vždy drží na své mateřské polokouli a nikdy nepřekračují rovník. Velryby, stejně jako lidé, mají srdce se čtyřmi komorami. Tepny „modré velryby“ jsou v průměru velké asi 20 cm. Přestože jsou velryby výborně adaptovány k životu pod vodou, vědci zatím věří, že se vyvinuly ze suchozemských čtyřnohých savců. Mají vynikající sluch a zvláštní schopnost, která jim umožňuje využít kyslík z nadechovaného vzduchu dvakrát až třikrát účinněji, než je tomu u suchozemských savců. Plejtváci mají stlačitelný hrudník, který jim napomáhá při ponorech do velkých hloubek. Plaví se většinou na dlouhé vzdálenosti sami nebo po dvojicích, maximálně však ve třech. Z lidského pohledu jsou sice samotáři, ale vzhledem k jejich dorozumívání plují ve velké společnosti, i když jsou od sebe vzdáleni desítky kilometrů.

Kdysi těchto velryb žilo ve vodách jižně od Austrálie přibližně 250 000. Některé druhy se však po příchodu velrybářů dostaly až na samý pokraj vyhubení. Plejtváků obrovských přežilo do dnešního dne jen asi 500 kusů.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]