Kosmopolitismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Kosmopolitismus (z řec. kosmos, svět, a polis, obec), česky světoobčanství, je teoretický postoj člověka, který chce být občanem kdekoli na světě. Takový člověk se nazývá kosmopolita.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Slovo patrně poprvé použil řecký kynický filosof Diogenes ze Sinopé (5. stol. př. n. l.), který když se ho ptali, odkud pochází, odpověděl prý: „Jsem občan světa“.[1] Snahu o překlenutí místních a národních rozdílů převzali později stoikové, podle nichž je člověk občanem jednak svého města, jednak celého světa. Toto rozšíření obzoru a překonání jazykových i kulturních bariér silně podporovalo křesťanství, které také relativizovalo národní rozdíly. V novověku tímto směrem uvažoval například Immanuel Kant, který v několika spisech dokonce hovoří o možnostech světové vlády.[2]

Kosmopolitismus vznikl jako individuální reakce vzdělaných lidí na nacionalismy 19. století, zejména pod vlivem Francouzské revoluce a napoleonských válek, kdy se témata občanské rovnosti a svobody šířila přes hranice států. Významným zastáncem kosmopolitismu byl například Stendhal. Národní hnutí jej často pokládala za svého nepřítele a i v české společnosti se někdy používal jako hanlivé označení – například vůči Máchovi. Důkladný rozbor kosmopolitismu podal Tomáš Garrigue Masaryk, například v „České otázce“.[3]

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Kosmopolitismus je postoj vzdělaných jednotlivců a jako takový byl předmětem kritik jako elitářský. Podstatnější námitka spočívá v tom, že kosmopolitismus přehlíží úlohu a význam jazyka: každý kosmopolita musí i tento svůj postoj vyjadřovat v určitém jazyce, který je někde srozumitelný a jinde nikoli. Člověk se do společnosti integruje především jazykem a pokud žije někde, kde „domácí“ jazyk neovládá, žije tam jako cizinec, případně turista a s místní společností může mít jen omezené a spíše povrchní vztahy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Díogenés Laertios, Životy slavných filosofů.
  2. I. Kant, K věčnému míru a Metafysika mravů.
  3. Ottův slovník naučný, heslo Kosmopolitismus

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • A. Ferrara, Nedostatek soudnosti? Evropská a kosmopolitní otázka. Praha: Filosofia 2007 - 136 s. ISBN 978-80-7007-257-8

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]