Záliv svatého Vavřince
| Záliv svatého Vavřince | |
|---|---|
 mapa zálivu | |
| Maximální hloubka | ~530 m |
| Rozloha | 238 000[1] km² |
| Zeměpisné souřadnice | 48°15′0″ s. š., 62°0′0″ z. d. |
| Nadřazený celek | Atlantský oceán |
| Světadíl | Severní Amerika |
| Stát |  Kanada |
| Přítoky | řeka svatého Vavřince |
 | |
Záliv svatého Vavřince[1][2] (anglicky Gulf of Saint Lawrence, francouzsky golfe du Saint-Laurent) je rozsáhlý a členitý záliv Atlantského oceánu na východě Kanady. Jeho prostřednictvím do Atlantiku ústí řeka svatého Vavřince. Ze severu ho vymezuje poloostrov Labrador, z východu ostrov Newfoundland, ze západu poloostrov Gaspésie a pevnina Nového Brunšviku a z jihu poloostrov Nové Skotsko a ostrov Cape Breton. Uvnitř zálivu se nachází ostrovy Anticosti, prince Edwarda a řada menších.
S Atlantikem je záliv propojen na jihovýchodě Cabotovým průlivem (100 km širokým, mezi Newfoundlandem a Cape Bretonem), na severovýchodě mnohem užším průlivem Belle Isle (mezi Labradorem a Newfoundlandem) a na jihu velmi úzkým průlivem Canso (1 km, mezi Cape Breton a Novým Skotskem).
Rozloha zálivu velmi závisí na jeho vymezení vůči estuáru řeky sv. Vavřince, které kolísá mezi mysem Pointe-des-Monts a ostrovem Anticosti. V geologickém smyslu však lze ještě za estuár této řeky považovat celý záliv, neboť podmořské koryto je v něm jasně patrné až po Cabotův průliv a ještě stovky kilometrů dále severoamerickým šelfem.
Vzhledem ke zdejšímu poměrně chladnému klimatu a nepříliš úrodné půdě jsou břehy zálivu jen řídce zalidněné. Velikost měst nepřesahuje 50 tisíc obyvatel (největší je Charlottetown na ostrově prince Eduarda).
Ostrovy v zálivu
[editovat | editovat zdroj]
Newfoundland a Labrador: Newfoundland (západní břeh)
Nové Skotsko: Cape Breton Island (severozápadní břeh), Pictou, Saint Paul
Nový Brunšvik: Lamèque, Miscou
Ostrov prince Edvarda (celá provincie)
Québec: Anticosti, Îles de la Madeleine, Brion
Historie
[editovat | editovat zdroj]První zdokumentovanou plavbu Evropana v jeho vodách provedl francouzský průzkumník Jacques Cartier v roce 1534. Cartier pojmenoval břehy řeky Svatého Vavřince „Země Kanad“, podle domorodého slova, které znamená „vesnice“ nebo „osada“, čímž pojmenoval druhou největší zemi světa.[3]
Baskičtí velrybáři ze Saint-Jean-de-Luz vpluli do zálivu svatého Vavřince v roce 1530 a začali lovit velryby v Red Bay.[4] Svou základnu založili v průlivu Belle Isle[5] a úzce spolupracovali s Irokézy. V roce 1579 anglická vláda uzavřela všechny anglické přístavy pro dovoz španělské ropy. V důsledku toho nemohla být prodána třetina baskického velrybího oleje.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Geografický místopisný slovník světa. 1. vyd. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0445-9. S. 773.
- ↑ Index českých exonym: Standardizované podoby, varianty. 1. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2006. 125 s., mapy. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 80-86918-04-1. S. 68, 89.
- ↑ French navigator Jacques Cartier begins exploring the Canadian coast | May 10, 1534. HISTORY [online]. [cit. 2024-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PARKS CANADA AGENCY, Government of Canada. Red Bay National Historic Site. parks.canada.ca [online]. 2024-01-29 [cit. 2024-08-14]. Dostupné online.
- ↑ Détroit de Belle Isle - Blanc-Sablon (Municipalité). toponymie.gouv.qc.ca [online]. [cit. 2024-08-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu záliv svatého Vavřince na Wikimedia Commons
