Thrácké moře

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Thrácké moře
Mapa Egejského moře
Mapa Egejského moře
Maximální hloubka 1600 m
Zeměpisné souřadnice
Nadřazený celek Egejské moře
Sousední celky Marmarské moře
Světadíl Evropa, Asie
Státy Řecko Řecko
Turecko Turecko
Přítoky Struma, Vardar, Marica
Thrácké moře
Thrácké moře
Thrácké moře - část Egejského moře

Thrácké moře (řecky Θρακικό Πέλαγος, turecky Trakya Denizi) je severní část Egejského moře. Nachází se v severovýchodním cípu Středozemního moře, okolo místa kde je spojeno s Marmarským mořem.

Situace[editovat | editovat zdroj]

Moře se rozkládá přibližně od 23° 40" po 26° 50" východní zeměpisné délky a od 40° po 41° severní zeměpisné šířky. Ze západní a severní strany je ohraničeno řeckou pevninou, na východě tureckou a na jihu hranice probíhá severně od ostrova Lémnos. Na západě jeho vody omývají řecký poloostrov Chalkidiki a na východě turecký Gallipoli který je z východní strany lemován průlivem Dardanely.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Moře je pojmenováno podle starověkého historického území Thrákie (kde žily thrácké kmeny) které se nachází na styku nynějších států Řecka, Turecka a Bulharska. Staří Řekové nazývali Thráky barbary a od 7. století př. n. l. tuto oblast postupně kolonizovali. Zhruba od přelomu tisíciletí bylo území okolo Thráckého moře pod nadvládou Římanů.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Thrácké moře má tři rozlehlejší zálivy, v Řecku to jsou Strymonian a Kavala, v Turecku Saros. Větší řecké ostrovy jsou Thassos a Sámothraké, turecké Gökçeada a Bozcaada. Z Řecka do moře vtékají tři významnější řeky: Struma, Vardar a Marica. Hloubka moře je různá, v severní části se převážně jedná o kontinentální šelf, ale přes jižní vede tzv. Severoanatolský zlom s hloubkou místy až 1600 m.

Zlom je tektonického původu a nachází se na styku pohybujících se Euroasijské a Anatolské tektonické desky. Poslední tamní zemětřesení, 14. května 2014, mělo sílu 6,9 M.

Moře je přes průliv Dardanely spojeno s Marmarským mořem a dále přes průliv BosporČerným mořem. Sladší voda z Černého moře proudí v množství 190 km³ za rok při povrchu do Thráckého moře a slanější voda zase opačným směrem. Salinita vody je přibližně 35 ‰ a průměrná teplota povrchové vody dosahuje v létě 25 a v zimě 16 °C.

Pobřeží je oblíbeným letoviskem, skýtá vodní radovánky a jsou tam k vidění mnohá pravěká historická místa. V samotném moři se intenzivně rozbíhá těžba ropy a zemního plynu.

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Ryby i další druhy mořské megafauny jsou v Tráckém moři v posledních tisíciletích intenzivně loveny a v současnosti jsou jejich stavy velmi nízké. Za zmínku stojí občasný výskyt kriticky ohroženého tuleně středomořského, jeho populace v celém Egejském moři čítá méně než 450 jedinců. Thrácké moře je na množství živočichů i druhovou rozmanitost nejméně početné z celého východního Středozemního moře.[1][2][3][4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOGAN, Michael C. The Encyclopedia of Earth: Thracian Sea [online]. National Council for Science and the Environment, Washington, DC, USA, rev. 13.05.2013 [cit. 2014-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Thracian Sea [online]. National Geospatial-Intelligence Agency, Bethesda, MD, USA [cit. 2014-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Bacterial and organic matter distribution in the sediments of the Thracian Sea [online]. Institute of Marine Biology, Biotechnology and Aquaculture (IMBBC), Heraklion, Crete, GR, rev. 23.12.1013 [cit. 2014-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. NIKOLAOU, Konstantinos A. Recent Developments in Exploration and Production of Hydrocarbons in Greece [online]. Hellenic Petroleum, s. a. Athény, GR, rev. 30.05.2012 [cit. 2014-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]