Magnitudo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o seismologickém pojmu. O astronomické jednotce pojednává článek hvězdná velikost.

Magnitudo (lat. „velikost“; značeno písmenem M) je v seismologii jednotka velikosti zemětřesení, která nepatří mezi jednotky SI.

Magnitudo se určuje např. ze seismometricky zjišťovaných maximálních výchylek pohybu půdy při zemětřesení. Magnitudo jako veličinu navrhl Japonec Kijoo Wadati. Používá se několik magnitudových stupnic, jež se dají převést jedna na druhou pomocí empirických vzorců. Nejpoužívanější stupnici vytvořil americký seismolog Charles Richter roku 1938. Velikost zemětřesení podle Richterovy stupnice se počítá jako dekadický logaritmus maximální vodorovné výchylky seismografu, který by byl umístěn v epicentru zemětřesení. Proto se dá používat jako absolutní míra velikosti zemětřesení, nezávislá na poloze seismografu.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo magnitudo ve Wikislovníku