Termoregulace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Termoregulace znamená schopnost, především živých organismů, kontrolovat svou tělesnou teplotu. Termoregulace je důležitá pro ochranu před parazity[1], zmrznutím a přehřátím. Přestože nízká tělesná teplota je sice podle některých studií spojena s vyšší nadějí na dožití, na druhou stranu se například snáze do těla dostanou viry,[2] dále jsou pak zpomaleny některé funkce srdce a mozku.[3] Vysoká teplota zase přirozeně při bakteriálním napadení pomáhá nastolit pro parazity nepříznivé prostředí,[1] příliš vysoká teplota ale ústí v točení hlavy, tepelné křeče a dehydrataci, taková teplota je nepříznivá především pro nervový přenos.

Živočichové[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Termoregulace živočichů.
Pštrosi zobrazení termokamerou

U živočichů záleží, jsou-li studenokrevní či teplokrevní. Studenokrevní živočichové pouze využívají zdroje tepla z prostředí jako slunce či teplé proudy, teplokrevní pro chladnější prostředí musí také teplo produkovat. Hraje zde roli mnoho vlivů, ale jedním z hlavních důvodů je podle nových výzkumů ochrana před parazitickými houbami.[4] Pro produkci tepla využívají metabolické procesy, ve kterých prakticky přeměňují potenciální energie molekulárních vazeb na kinetickou. Nejvyšších teplot dosahují játra, odtud je pak teplo volně krví "rozléváno" do celého těla.[5]

Pro zahřátí zvířata využívají například pokrytí pokožky izolující vrstvou materiálu s nízkou tepelnou vodivostí jako je peří či srst. Tučňáci nebo některé druhy hmyzu také využívají tepla svých druhů. Pro ochlazování těla živočichové naopak nechávají orgány produkující teplo v kontaktu s okolním vzduchem, jako je tomu tak u velbloudích hrbů či varlat primátů - případně, jako je tomu tak u sloních uší, vytváří "stínící vrstvu" kůže nad důležitějšími orgány.

Rostliny[editovat | editovat zdroj]

Termogenezi využívá mnoho druhů z čeledi Araceae a cykasů.[6] Díky rozkladu škrobu také udržuje svou teplotu Nelumbo nucifera, až o 20 °C vyšší, než je teplota vzduchu. V době odkvětu tímto způsobem zřejmě přilákávají studenokrevné hmyzí opylovače.

Nicméně jistou míru termoregulace vykazují i například jehličnany mírného pásu. Látky, které přes zimu pumpují do mízy, následně do jehliček, jim umožňují zvýšit jejich vnitřní hustotu natolik, že nezmrznou a jehličí zůstane zachováno do dalšího roku.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HowStuffWorks [online]. HowStuffWorks, 2000-04-01, [cit. 2016-05-18]. Dostupné online.  
  2. www.prirodovedci.cz [online]. www.prirodovedci.cz, [cit. 2016-05-18]. Dostupné online.  
  3. Dr. Sircus [online]. Dr. Sircus, 2015-01-21, [cit. 2016-05-18]. Dostupné online. (en-US) 
  4. BERGMAN, Aviv; CASADEVALL, Arturo. Mammalian Endothermy Optimally Restricts Fungi and Metabolic Costs. mBio. 2010-12-30, roč. 1, čís. 5, s. e00212–10. PMID: 21060737. Dostupné online [cit. 2016-05-18]. ISSN 2150-7511. DOI:10.1128/mBio.00212-10. PMID 21060737. (anglicky) 
  5. Guyton, A.C., & Hall, J.E. (2006). Textbook of Medical Physiology (11th ed.). Philadelphia: Elsevier Saunders. p. 890.
  6. Minorsky, Peter V. (May 2003). The Hot and the ClassicPlant Physiol 132. pp. 25–26.doi:10.1104/pp.900071PMC 1540311.PMID 12765187.